Zátěžové testy

Variabilita srdeční frekvence

Srdeční frekvence v průběhu času kolísá. Tyto fyziologické oscilace vznikají pod vlivem mnoha faktorů (psychika, termoregulace, acidobazická rovnováha, krevní plyny, krevní tlak, koncentrace hormonů, dýchání atd.).

Snímání dat:

Pomocí ekg elektrod je snímána elektrická aktivita srdce. Snímací frekvence pro vyhledávání vrcholů R kmitů by měla být alespoň 1 kHz. Měří se čas mezi každou dvojicí sousedních normálních QRS komplexů (NN interval). Obraz ekg by měl být k dispozici pro ověření skutečnosti, že jde o sinusový rytmus bez četných dysrytmií – bloků, fibrilací síní, ektopické rytmy atd.

V praxi se pořizují různě dlouhé záznamy:

• krátkodobé, přibližně 5-20 minutové, kdy je možno dosáhnout určitého rovnovážného stavu pacienta (klid vleže, klid vstoje, řízené dýchání, rovnoměrná fyzická zátěž aj.); používají se zvláštní monitorovací a vyhodnocovací systémy
• dlouhodobé, 24-48 hodinové, které v sobě zahrnují celodenní aktivitu pacienta; většinou jako součást Holterova ekg monitorování

Vybrané parametry:

• statistická metoda – časová analýza

  • SDNN (ms) – směrodatná odchylka NN intervalů z celého záznamu
  • SDANN (ms) – směrodatná odchylka průměrů NN intervalů ve všech 5-minutových segmentech v každé hodině dlouhodobého záznamu
  • RMSSD (ms) – druhá odmocnina průměru druhých mocnin rozdílů mezi po sobě jdoucími NN intervaly
  • MSSD (ms²) – průměr druhých mocnin rozdílů mezi po sobě jdoucími NN intervaly
  • NN50 (ms) – počet párů sousedních NN intervalů z celého záznamu, které se od sebe liší o více než 50 ms v dlouhodobém záznamu
  • pNN50 (%) – je poměr NN50 k počtu všech NN intervalů v dlkouhodobém záznamu
    
    

• statistická metoda – frekvenční (spektrální) analýza

  K vyjádření míry oscilací NN intervalů v určitých částech frekvenčního spektra se používají většinou různé varianty Fourierovy transformace nebo autokorelace.

  Vybrané ukazatele krátkodobého záznamu:

  • TP (ms²) – celková spektrální síla (total power)
  • VLF (ms²) – spektrální síla ve velmi nízkofrekvenčním pásmu spektra (do 0.04 Hz)
  • LF (ms²) – spektrální síla v nízkofrekvenčním pásmu spektra (0.04–0,15 Hz)
  • LFnorm (nu) – spektrální síla v nízkofrekvenčním pásmu spektra vyjádřená v normalizovaných jednotkách LFnorm = LF / (TP-VLF) * 100
  • HF (ms²) – spektrální síla ve vysokofrekvenčním pásmu spektra (0.15–0,4 Hz)
  • HFnorm (nu) – spektrální síla ve vysokofrekvenčním pásmu spektra vyjádřená v normalizovaných jednotkách HFnorm = HF / (TP-VLF) * 100
  • LF/HF – poměr nízko- a vysokofrekvenční spektrální síly
  • PSD-LF (ms) – nejvyšší dosažená spektrální hustota (power spectral density) v nízkofrekvenční části spektra
  • PSD-HF (ms) – nejvyšší dosažená spektrální hustota (power spectral density) ve vysokofrekvenční části spektra

  Vybrané ukazatele dlouhodobého záznamu:

  • TP, VLF (0.003–0,04 Hz), LF, HF – jako u krátkodobého záznamu
  • ULF (ms²) – spektrální síla v ultra nízkofrekvenčním pásmu spektra (do 0.003 Hz)

  Dva příklady grafického vyjádření spektrální analýzy HRV jsou v grafech.

• c) geometrické metody

Využití v klinické praxi

Porucha funkce kteréhokoliv orgánu nebo systému, který se podílí na regulaci srdeční frekvence se projeví změnou HRV. Jsou známy přibližné frekvence, v nichž některé zmíněné faktory uplatňují svůj vliv na srdce (např. termoregulace, renin-angiotensin a cirkulující katecholaminy, baroreflex, dýchání a j.). Tato „specifická“ frekvenční pásma však mají vzájemně složité vztahy, překrývají se a jsou proměnlivá v čase u každého jedince. Proto zatím nelze analýzu HRV použít jako specifickou metodu v diferenciální diagnostice.

• V klinické praxi je analýza HRV používána pro svoji vysokou citlivost zachytit odchylku od běžného („normálního“) stavu – např. monitorování novorozenců.
• Nabízí se screeningové využití u kardiomyopatií a srdečních autonomních neuropatií různé etiologie.
• Těsná korelace HRV s výškou rizika náhlé srdeční smrti umožňuje do určité míry predikovat stav pacienta.
• Stupeň poškození nervů při různých periferních neuropatiích koreluje s mírou HRV.
• U pacientů s transplantovaným srdcem vyšší HRV souvisí s přijímáním transplantátu a naopak pokles HRV signalizuje jeho rejekci.
• Zkoumají se možnosti analýzy HRV v diferenciální diagnostice funkčních poruch neurovegetativní regulace krevního tlkau a prokrvení mozku (ortostatické synkopy, kolapsové stavy, závratě a pod.) se zkoumají. Zdá se, že analýzu HRV je nutno doplnit o detailní údaje o průběhu a variabilitě krevního tlaku, dýchání a dalších faktorů.
• U intenzivně trénujících sportovců může být tato vyšetřující metoda přínosem v diagnostice celkové chronické únavy – přetrénování, které bývá spojeno s neurovegetativním dysbalance (hypersympatikotonie nebo parasympatikotonie).

Hodnocení a interpretaci analýzy HRV znesnadňuje nejednotnost používaných systémů a metodických postupů, absence referenčních hodnot a její značná interindividuální a ontogenetická variabilita.

Obr. 18.12-01 Spektrální analýza normální variability srdeční frekvence.

Obr. 18.12-02 Spektrální analýza snížené variability srdeční frekvence.