Klenba nožní

Obrázek č. 31

Kosti nohy jsou vzájemně spojeny klouby, vazy a svaly v pružný celek pro chůzi a ochranu svalů,cév a nervů, které probíhají v chodidle. Rozeznáváme příčnou a podélnou klenbu nožní. Vrcholem klenby podélné je kost hlezenní (talus) a příčné kosti klínové (ossa cuneiformia) a hlavně kost prostřední (os cuneiforme intermedia). Podélná klenba je tvořena dvěma kostěnými paprsky: zevním a vnitřním. Vnitřní paprsek tvoří kost hlezenní, loďkovitá, tři kůstky klínovité a příslušné 3 metatarzy. Zevní paprsek se skládá z kosti patní, kosti krychlové, a příslušných 2 metatarzů. Příčná klenba nohy je nejvýraznější v místech bází metatarzů. Podložky se dotýká hrbolek kosti patní, hlavice palcového metatarzu, hlavičkou 2. a 3. metatarzu. Podružný význam má dotyk zevním okrajem nohy a hlavicemi ostatních metatarzů. Klenba je zabezpečována jednak vazy a jednak svaly. Z vazů: vaz mezi kostí patní a loďkovou, chodidlový loďkopatní vaz (lig calcaneonaviculare plantare), dlouhý chodidlový vaz (lig plantare longum), chodidlová aponeuroza (aponeurosis plantaris). Ze svalů: vlastní svaly nohy, zadní sval holenní, přední sval holenní, dlouhý sval lýtkový. Vlastní stoj i chůze maximálně zatěžuje oblast paty, patního hrbolu, a mediální prstenec, zejména oblast metatarsofalangeálního kloubu palce, laterální, zevní prstenec je pouze přídatnou oporou při normální chůzi. Při natáčení nohy za speciálních okolností do everse či inverse, (sportování, tanec apod.,) se přenáší zátěž na vnitřní či zevní paprsek více či méně, někdy i s výraznou převahou.

Pro chůzi má význam i obuv, její tvar, podpatek a jeho výška, šíře boty apod. Noha byla ze sociálních či společenských důvodů deformována – Japonsko, Čína, africké kmeny atd. (muzeum obuvi v Torontu, které založila manželka Bati). Při chůzi a došlápnutí je tlak na patní kost přetížení 5 G a v oblasti hýždí blíží se 0 G – to svědčí o významu odtlumení přetížení dolními končetinami.

Dlouhodobá chůze na vysokém podpatku přenáší maximum zátěže na oblasti distálnějších kloubů a dochází k zkrácení svalu trojhlavého lýtkového a tím trvalému sklonu nohy do plantární flexe. Obuv a podklad, po němž se pohybujeme jsou pak důležité z hlediska pružnosti a zatížení kleneb nožních a oblasti Achillovy šlachy, která je kruciální šlachou při plantární flexi nohy, tedy chůzi, běhu, skoku, pro odraz apod. Vytvořením umělého povrchu, vlastnostmi tvrdšího než přírodní plochy a rovného, bez zvlnění a nerovností i malých, výrazně zatěžuje pružnost a dynamiku nohy a šlachových úponů, především pak úponů Achillovy šlachy. Tím dojde k jejímu poškození a bolestem (např. u tenisu, halového volejbalu, basketbalu)

Zborcení klenby nazýváme plochá noha (jeden z klinických příznaků jsou bolesti při chůzi). Může docházet k zborcení podélné i příčné klenby – podélně plochá či příčně plochá noha a pak následují i deformace prstů nohy, více v souvislosti se sklonem plochy, úhlem mezi kostí patní a článkonártními klouby.

Kost má rovněž své biomechanické vlastnosti a dochází v ní k přestavbě v závislosti na velikosti siločar působením zátěže. Při nadměrné námaze může dojít k spontánnímu zlomení kosti a vzniká tzv. únavová zlomenina kosti – při dlouhých pochodech např. u vojáků.

Obrázky ke kapitole: Klenba nožní

Obr. 31 Klenba nožní