Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

Relaxační techniky

Stav relaxace je totožný se stavem uvolnění. Schopnost uvolnění na fyzické i mentální rovině se řadí mezi vyšší stupně jógy. Relaxace je v józe chápána jako pocit přebývání v těle a odpoutání se od vnějšího světa a je odrazovým můstkem pro meditaci. Prostřednictvím relaxace lze tělo i mysl zbavit únavy a vyčerpanosti. Doprovodnými projevy relaxace je snížení svalového napětí, snížené prokrvení, pokles tělesné teploty (až o 2 °C), zpomalení srdečního rytmu, dechové frekvence a metabolismu. Snižuje se frekvence mozkových vln na hladinu alfa (7–14 Hz), v hlubokých stavech relaxace až na hladinu théta (4–7 Hz). Na rozdíl od hlubokého spánku na hladinách delta (1–4 Hz) je relaxace bdělým stavem.

Relaxaci lze cvičit samostatně nebo v rámci lekce – na jejím začátku, konci, ale i v průběhu. Důležitá je volba vhodné a pohodlné pozice. Místo, kde relaxujeme, by mělo být teplé, tiché a bezpečné. Doba relaxace závisí na pokročilosti, pokročilejší jogín může setrvávat v relaxaci déle. Tělo je v relaxační pozici klidné a nehybné. Mezi základní relaxační pozice řadíme pozici mrtvoly (Shavasana) a pozici spícího tygra (Matsya kridasana).

Typy relaxace

Relaxace s uvědomováním si jednotlivých částí těla

Pozornost zaměřujeme postupně na konkrétní místa na těle, kde pracujeme s představou napětí a uvolnění. K vyvolání napětí lze využít jemný pohyb. Doporučujeme začít u končetin a přes trup pokračovat až k hlavě.

Relaxace s uvědomováním si tíhy/vnitřní lehkosti těla

Pozornost přesunujeme postupně k jednotlivým částem těla, u kterých vyvoláváme pocit tíhy, následně lehkosti. Představa tíhy může být doprovázena vědomím hmotnosti, kterou se části těla spočívají na podložce.

Relaxace s koncentrací na dech

Pozornost je zaměřena na dech, který vědomě neovlivňujeme. Sledujeme místo, odkud dech přichází a kam plyne. Vhodné je započít dechu u nosních dírek, kde je velice dobře zachytitelný. Můžeme se soustředit na teplotu dechu, na jeho vlhkost, na zvuk při vdechu a výdechu. Dech je možné sledovat až do dolních končetin, při výdechu dochází k uvolnění.

Relaxace s koncentrací na dechové pohyby

Pozornost je zaměřena na pohyb, který rytmicky doprovází dech. Na místa, kde dechový pohyb sledujeme, můžeme pokládat dlaně (na břicho, hrudník, záda atd.). Sledujeme rozpínavé a smršťující pohyby zvoleného místa. Tímto způsobem lze vnímat dechové pohyby i v končetinách.

Relaxace s koncentrací na mantru

Pozornost je nejprve zaměřena na rytmus dechu, poté zahájíme vnitřní nebo tichou recitaci mantry. Doporučují se krátké mantry na jeden dechový cyklus, například „So Ham“ nebo „Om“. Recitace mantry je jednou z nejefektivnějších relaxačních technik.

Relaxace s vizualizací

Častým typem relaxace je vybavování a vyvolávání představ a obrazů v mysli. Lze pracovat s představou moře, pláže a mnoha jiných míst. Lze si vybavovat příjemně pocity, kdy jsme poprvé uviděli moře, ucítili slanost větru, šplhali na kopec, zažili východ nebo západ slunce atd. Je vhodné volit neutrální a bezpečné obrazy, aby nedocházelo k vyplavování nepříjemných a traumatických zážitků (kdo se v dětství v moři topil, může zažívat pocity úzkosti).