Cíle kapitoly

Student/studentka:

• charakterizuje základní principy psaní kazuistiky, případové studie;
• dodržuje strukturu psaní kazuistiky v ošetřovatelství;
• zdůvodňuje a interpretuje získané výsledky.

Případová studie (neboli Case study) je řazena jako součást kvalitativního výzkumu a je považována za výzkumnou metodu. Kazuistika (Case report) je případová studie sumarizačního charakteru, exploratorní či explanační formou představení případu (anebo skupiny případů – Case series), jejímž cílem je předávat nové informace pro potřeby vzdělávání, prezentování a publikování.¹

Kazuistika se zpracovává zpravidla retrospektivně, rozsahem zpracování a jejím účelem je především edukace odborné komunity o případu (A case) v podobě zprávy (Case report), protokolu (Case protocol, Protocol), reportu (Report). V ošetřovatelství jde o systematický popis konkrétního případu určitého onemocnění u jedinců (jeden případ či problém, ale i skupinu osob, komunitu nebo jiné jednotky) a je důležitým zdrojem poznání nemoci ve speciálních případech (běžné případy/raritní případy/chyby v diagnóze).² Lepší odpověď na výzkumnou otázku poskytuje hodnocení několika podobných kazuistických případů.

Sběr dat pro popis případu v ošetřovatelství by měl být realizován v průběhu poskytování ošetřovatelské péče a měl by být konzistentní, důkladný a detailní. Sběrem dat o zkoumaném fenoménu získává výzkumník hlubší vhled do dané problematiky.³ V případové studii využívá výzkumník veškeré dostupné metody sběru dat: kvalitativní techniky (rozhovor, pozorování, analýza dokumentů), vyloučeny nebývají ani metody uplatňované v kvantitativních průzkumech.⁴

Kazuistiku je možné zvolit pro zpracování bakalářské práce, skupiny případů (Case series) je možné zvolit i u diplomové práce. Pro inspiraci zde uvádíme několik kazuistik publikovaných formou odborných článků.⁵⁶⁷

Uplatnění kazuistiky ve výzkumu v ošetřovatelství

• ověření metod a prostředků ve vztahu k metodologii získávání informací o zkoumaných subjektech (prezentace běžných situací);
• uplatnění u nové problematiky;
• získávání prvních informací o novém onemocnění a ošetřovatelských potřebách (raritní případy);
• získávání nových typů diagnostických metod či léčby;
• tvorba originálních hypotéz.¹

V rámci aplikovaného výzkumu může výzkumník získat odpovědi na užší praktický ošetřovatelský problém.

Účel kazuistiky

• Návrh řešení problémů.
• Doplněk kvantitativního výzkumu.
• Metoda výuky v přirozených podmínkách klinické praxe.
• Stanovování hypotéz, které je možné ověřovat dalším výzkumem.

Metoda výzkumu

Nezbytným krokem před samotnou realizaci a zpracováním kazuistiky je stanovení hlavního a dílčích cílů. Dalším nezbytným krokem je zdůvodnění použitých metod jako např. ošetřovatelský proces (posouzení, ošetřovatelská diagnóza, plánování, realizace a hodnocení), koncepční model, použitá taxonomie, klinická vyšetření, rozhovor, pozorování, hodnotící škály, či analýza zdravotnických/ošetřovatelských záznamů. Dále je nezbytné uvést, z jakého zdroje bude výzkumník získávat informace/údaje o subjektech, např. pacient, rodina, příbuzní, známí, zdravotnická dokumentace, ošetřovatelská dokumentace, zdravotnický personál aj. Další nedílnou součástí metodiky je popis skutečného průběhu realizace ošetřovatelské péče včetně časového rozpětí (od – do, tj. X dnů/týdnů/měsíců) a stanovení hlavního cíle a dílčích cílů.¹⁸

Etické aspekty

V metodice u ošetřovatelské kazuistiky a případové studie musí být uvedeny informace o dodržování etických principů výzkumu.

Struktura kazuistiky v ošetřovatelství

Kazuistika má stanovený ustálený a ověřený postup zpracování odborného textu. Pro udržení kvality kazuistiky je vyžadováno dodržení konkrétních požadavků v každé z jejích jednotlivých částí. Kazuistiku je vhodné doplnit fotodokumentací, pokud je to možné.

Úvod, vstup do problematiky

Úvod by měl poskytnout krátký přehled o zkoumané problematice a vyjádřit význam sdělení – v čem, jak a proč se kazuistika bude zpracovávat. Obsahuje také popis jednotlivých kroků a fází postupu sběru, zpracování a vyhodnocení informací, podkladů a dat (patologie, symptomatologie, různorodá zjištění).⁸ Úvod by měl být poutavý, zaměřený na daný problém a měl by rovněž vzbudit zájem odborné veřejnosti o nastudování případu.

Katamnéza

Katamnéza se zaměřuje na konkrétní popis historie případu, hlavní potíže zkoumaného subjektu. Katamnéza se zakončuje v okamžiku převzetí subjektu/pacienta do péče. Katamnéza může být doplněna citacemi a výroky zkoumaného subjektu/pacienta.

Důvod přijetí subjektu do péče

Důvodem přijetí k hospitalizaci se rozumí příjímací diagnóza zkoumaného subjektu (hlavní a vedlejší diagnóza dle aktuálně platné mezinárodně uznávané klasifikace, např. MKN-10), předoperační příprava, pooperační péče, zavedení rehabilitace, dlouhodobá ošetřovatelská péče, paliativní péče apod., případně rovněž důvod udávaný subjektem.

Součástí důvodu přijetí by měl být medicínský management, který by měl stručně shrnovat lékařskou anamnézu, plánovaná či realizovaná vyšetření při příjmu subjektu, záznam vitálních funkcí, výsledky laboratorních a zobrazovacích vyšetření, invazivní vstupy, dietní režim, pohybový režim, další režimová opatření, fyzioterapii, farmakoterapii, chirurgickou léčbu apod.⁹¹⁰

Katamnéza by měla být zakončena hlavním zdůvodněním, na co bude zaměřena ošetřovatelská péče.

Popis zdravotního stavu zkoumaného subjektu

Popis posouzení zdravotního stavu subjektu (odpovídá 1. fázi ošetřovatelského procesu) včetně časového údaje, kdy bylo posouzení realizováno. Ke sběru dat o subjektu může být využit koncepční ošetřovatelský model s uvedením subjektivního vnímání zdravotního stavu či životní situace. V rámci posouzení zdravotního stavu je také možné cíleně využít ošetřovatelské hodnotící škály formou výsledků, nikoli vkládáním celých škál a na základě jejich vyhodnocení stanovit ošetřovatelský problém, který bude následně vyhodnocován. Nezbytné je, aby korespondoval stanovený cíl kazuistiky s následným vyhodnocením.

V části posouzení potřeb je třeba upřesnit stav před hospitalizací a v jejím průběhu. Součástí by mělo být také zhodnocení vědomostí, postojů a dovedností subjektu, rodiny či komunity, které mohou být důležité pro další vývoj péče a compliance subjektu.

Popis zdravotního stavu je ukončen fyzikálním vyšetřením všeobecnou sestrou.

Situační analýza

Získaná data by měla být analyzována/vyhodnocena v čase, přičemž součástí analýzy by měl být souhrn identifikovaných ošetřovatelských problémů, ze kterých budou sestaveny existující i rizikové problémy, které vytvoří základ ošetřovatelského plánu péče.

Podstatou situační analýzy je identifikace, analýza a hodnocení všech relevantních faktorů, o nichž lze předpokládat, že budou mít vliv na konečnou volbu cílů ošetřovatelské péče.

Ošetřovatelská diagnostika, plánování a hodnocení ošetřovatelské péče

Stanovení ošetřovatelské diagnózy (aktuální; rizikové; wellness diagnózy; diagnózy, vztahující se ke skupině příznaků – syndromu), která bude kategorizována dle aktuální verze NANDA I Taxonomie II. V popisu by měl být uveden název diagnózy, dále doména, třída, definice, určující znaky, související faktory, rizikové faktory a u potenciální ošetřovatelské diagnózy stanovena priorita diagnózy (vysoká, střední, nízká). Dále by měly být sestaveny reálné, jasné, srozumitelné a měřitelné cíle jak krátkodobé (hodiny, dny), tak dlouhodobé (vztahují se ke konci hospitalizace nebo s výhledem na ošetřování v domácí péči či následnou rehabilitaci). Stejně tak je nezbytné formulovat očekávané výsledky s předpokládaným časovým horizontem, plán ošetřovatelských intervencí včetně delegování intervencí na ostatní členy multidisciplinárního týmu a opět s nastavením časového horizontu jejich splnění, detailní popis realizace ošetřovatelské péče a hodnocení realizované péče.¹¹¹²

V průběhu realizace by mělo být uvedeno, zda došlo ke splnění nebo nesplnění očekávaných výsledků, krátkodobých a dlouhodobých cílů, uvedeny by měly být využité nástroje hodnocení a souhrn přetrvávajících intervencí. Průběh ošetřovatelské péče by měl být popsán chronologicky a logicky. Fáze vyhodnocení zahrnuje revizi plánu ošetřovatelské péče a následně jeho modifikaci, pokud nebyl plán péče účinný k vyřešení problému.

Analýza a interpretace případu – Epikríza

Část epikríza je nepodkročitelnou součástí a je v ní kladen důraz na hledání významů získaných informací a jejich vnitřních souvislostí. Cílem je analyzovat, jaký je zdravotní stav subjektu v souvislosti s nastavenými cíli a realizovanými intervencemi.³⁴ Součástí je i zamyšlení se nad vhodností výběru ošetřovatelského modelu. V průběhu epikrízy je nutno vyhodnotit, z jakého důvodu plánované ošetřovatelské intervence nevedly k odstranění problému subjektu, zdůvodnit a vysvětlit chování subjektu, ale i klinické rozhodování všeobecné sestry, či jiného profesionála – zdravotníka. Výsledek analýzy umožní vyvodit závěry, které budou podkladem pro návrh možných opatření, doporučení pro praxi a intervencí.

Diskuze

V případě detailního zpracování analýzy a interpretace případu (viz odstavec výše) a nedostatku odborných zdrojů k řešené problematice, není diskuze nezbytnou součástí, naopak, bude-li oddíl diskuse uveden s absencí odborných zdrojů, jedná se o závažnou chybu v obsahu práce. Proto je vhodnější se oddílu diskuse v bakalářské práci zpracované formou kazuistiky vyhnout. Diskuze slouží k propojování teorie s klinickou praxí. Cílem je zhodnotit efekt ošetřovatelské péče, která byla subjektu poskytnuta dle stanoveného individualizovaného plánu, vyhodnocení dosažených cílů a očekávaných výsledků, dále diskutovat nad alternativními možnostmi ošetřovatelské péče, případně otázkami bezpečnosti, etickými otázkami a širšími souvislostmi (kvalita života) apod. Uváděny musí být vždy informace z tuzemské i zahraniční literatury, které podporují závěry s návazností na epikrízu.⁴

Doporučení pro praxi, závěr

V doporučeních pro praxi jsou nejčastěji uváděné soubory opatření pro konkrétní skupinu subjektů/pacientů, které vedou ke zlepšení zdraví a rekonvalescenci, doporučené postupy pro odbornou veřejnost z klinické praxe, pečující osoby apod. Doporučení vycházejí z analýzy a úvah o konkrétním případu a navržená doporučení by měla být sestavena tak, aby byla realizovatelná v praxi v kontextu poskytované péče daného systému zdravotních služeb (v České republice a dle charakteru poskytované péče – hospitalizace, domácí péče aj.).

V závěru kazuistiky výzkumník konstatuje, zda se podařilo naplnit stanovené cíle zkoumání, případně zda byly stanoveny nové hypotézy, které je možné/vhodné, či dokonce nezbytné, ověřovat dalším výzkumem. V závěru může být také uvedeno porozumění zkoumaným fenoménům na základě sběru údajů o jednom nebo více případech.

Seznam literatury

↑ 1. Gurudatt CL. Case reports: Brief overview of reporting and submission to biomedical journal. Indian J Anaesth. 2016;60(9):695-699. doi:10.4103/0019-5049.190629

↑ 2. Guidelines To Writing A Clinical Case Report. Heart Views. 2017;18(3):104-105. doi:10.4103/1995-705X.217857

↑ 3. Rison RA. A guide to writing case reports for the Journal of Medical Case Reports and BioMed Central Research Notes. J Med Case Rep. 2013;7:239. doi:10.1186/1752-1947-7-239

↑ 4. Yin RK. Case Study Research: Design and Methods. 5th ed. London, England: Sage Publication; c2014.

↑ 5. Combi F, Papi S, Marchesini D, et al. Uncommon differential diagnosis of a breast ulcer: a case study. J Wound Care. 2021;30(Sup9a). doi:10.12968/jowc.2021.30.Sup9a.XII

↑ 6. Raizman R. Fluorescence imaging guided dressing change frequency during negative pressure wound therapy: a case series. J Wound Care. 2019;28(Sup9):S28-S37. doi:10.12968/jowc.2019.28.Sup9.S28

↑ 7. Ungerová D. Case report – Angelman syndrome: a girl of 18 years of age. Kontakt. 2008;10(Supl 2):38-43.

↑ 8. Chrastina J. Jak (správně) zpracovat a publikovat kazuistiku z klinické praxe? Prak. Lék. 2021;101(3):135-141.

↑ 9. Juyal D, Thaledi S, Thawani V. Writing patient case reports for publication. Educ Health. 2013;6(2):126-129.

↑ 10. Rison RA. A A guide to writing case reports for the Journal of Medical Case Reports and BioMed Central Research Notes. J Med Case Rep. 2013;7:239. doi: 10.1186/1752-1947-7-239

↑ 11. Heale R, Twycross A. What is a case study?. Evid Based Nurs. 2018;21(1):7-8. doi:10.1136/eb-2017-102845

↑ 12. Marková E, Hlinovská J, Jahodová I. Kazuistika v ošetřovatelství. Univerzita Komenského v Bratislave; 2019.