Edukační a informační materiály

Natália Beharková, Petra Búřilová

Cíle kapitoly

Student/studentka:

  • identifikuje cílovou populaci pro tvorbu edukačního nebo informačního materiálu;
  • využívá vhodnou vyhledávací strategii;
  • uplatňuje doporučené zásady pro tvorbu materiálu.

Edukační a informační materiály jsou určeny k usnadnění, podpoře, zlepšení a propagaci konkrétních informací. Edukační materiály představují širokou škálu zdrojů, které lze využít pro zefektivnění vzdělávání cílové populace nebo samotného procesu výuky. Informační materiály cílí na oslovení širší populace se záměrem zprostředkovat konkrétní informace. U studentů zdravotnických oborů je předpoklad, že vzniklé edukační a informační materiály slouží ke zvýšení zdravotní gramotnosti cílové populace.

Příprava výše definovaných materiálů představuje systematický způsob navrhování, provádění a využívání celkového procesu výuky a komunikace s využitím lidských a nelidských zdrojů k dosažení efektivního předání potřebných informací.

Vytvořený materiál má mít motivační, informační a vzdělávací charakter. Požadavkem pro vytvořený materiál je:

  • srozumitelnost;
  • názornost;
  • přehlednost;
  • přesnost.

Při tvorbě materiálu vycházíme z praxe založené na důkazech a cílíme na propojení teorie s praxí. Používáme spisovný jazyk, odborné termíny jsou správně uvedeny a srozumitelně vysvětleny.

Metodika tvorby

Před samotným zahájením tvorby edukačních a informačních materiálů je nutná důsledná znalost dané problematiky. Následným krokem je stanovení hlavních a dílčích cílů, včetně konkretizace cílové populace.

Součástí metodiky je zdůvodnění recentních odborných zdrojů a materiálů, ze kterých bude edukační, případně informační materiál připraven. Závěrem metodiky je určení a zdůvodnění typu edukačního, či informačního materiálu a jeho funkce.

Cílová populace

Cílovou populací se rozumí skupina jedinců, kteří jsou předmětem zájmu a mají společné charakteristiky (pohlaví, věk, specifické potřeby, přítomnost zdravotního problému či rizikových faktorů aj.). Při výběru cílové populace je nezbytné vyhodnotit kritéria reprezentativnosti.1 Zvažujeme také, kde a v jaké formě má být vytvořený materiál pro cílovou skupinu dostupný.

Výchozí podklady pro zpracování edukačních a informačních materiálů

Tvorba edukačních a informačních materiálů vychází z validních zdrojů a dat, proto je nutné popsat vyhledávací strategii na základě které byl dohledán výchozí materiál pro jejich tvorbu a popsat metodiku vzniku. 

Doporučení pro klinickou praxi a Závěr

Student/studentka uvede doporučení pro klinickou praxi (může být uvedeno samostatně v kapitole Doporučení pro klinickou praxi nebo jako součást Závěru). V Závěru shrne nejdůležitější poznatky, uvede možnosti diseminace vytvořeného edukačního nebo informačního materiálu, vyhodnotí přínos materiálu pro klinickou praxi a rozvoj ošetřovatelství, popíše limitace vypracovaného materiálu i případné nedostatky. Vhodné je uvést i možnosti směřování dalšího výzkumu.

Vytvořený edukační a informační materiál je žádoucí podrobit recenzi, aby bylo dosaženo vyšší kvality vytvořeného materiálu. Recenzní formulář je možné vložit formou přílohy do závěrečné práce (vzorový recenzní formulář).

Doporučení pro zpracování edukačních a informačních materiálů v závěrečné práci

Tvorba edukačních a informačních materiálů pro účely zpracování závěrečné práce může mít formu:

  1. Textovou – leták, brožura, edukační karta, plakát, poster.
  2. Vizuální – obrazy, piktogramy, fotodokumentace, schémata/algoritmy.
  3. Auditivní – výukové programy se zvukovými výstupy, tyflopedické pomůcky se zvukovým výstupem.
  4. Audiovizuální – výuková, edukační nebo instruktážní videa.
  5. Elektronickou – E-learning, online kurz, interaktivní program.
  6. Edukační lekce – výuková jednotka.

Při tvorbě edukačních a informačních materiálů je nutno dbát na účel sdělení, samotný obsah a zvolený design. Pokud materiál vzniká pro konkrétní poskytovatele zdravotních služeb (nemocnice) nebo Masarykovu univerzitu (např. Lékařskou fakultu) je vhodné použít jednotný vizuální styl dané organizace. Na konci vytvořeného materiálu jsou uvedeny použité zdroje v AMA stylu a autorizace (příklad textu autorizace: jméno a příjmení autora, informační/edukační materiál byl vytvořen v rámci zpracování závěrečné práce pod vedením školitele XY na Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, rok; afiliace k projektu, případně QR kód).

Příklady edukačních a informačních materiálů vytvořených v rámci zpracování závěrečné práce jsou uvedeny na webové stránce Ústavu zdravotnických věd Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (viz https://uzv.med.muni.cz/studium/zaverecne-prace).

Základní doporučení struktury edukačních a informačních tiskovin souvisejících se zdravotnickou problematikou

  • Používejte co nejvíce vizuálních ukázek anatomických prvků konkrétního systému, který se vztahuje k problému nebo potřebě pacienta.
  • Při tvorbě tištěných materiálů používejte krátké věty (10 slov nebo méně).
  • Zaměřte se na hlavní klíčové body s informacemi, které je nutné uvést.
  • Pište odstavce o maximálně dvou až třech větách s jedním klíčovým bodem v odstavci.
  • Vysvětlete/uveďte využité hodnotící nástroje.
  • Využívejte všeobecně známé a vhodné pojmy (operacionalizace pojmů) pro konkrétní cílovou populaci. V případě použití pojmů, které by nemusely být správně pochopeny, uveďte jejich srozumitelný výklad, definujte všechny pojmy, které jsou obtížně srozumitelné.
  • Uvědomte si jazyk, zvyky a hodnoty, abyste vytvořili kulturně citlivý a účinný nástroj.2

Doporučení pro tvorbu letáku

Obsah letáku musí být výstižný, přínosný a stručný, má zaujmout na první pohled. Nejen cílová skupina a obsah sdělení, kvalita použitého papíru a struktura textu, ale také způsob distribuce letáku rozhodují o jeho rozměru (formát A5 a A6 – leták tzv. do ruky, formát A4 je vhodný na nástěnku). Leták může být jedno nebo oboustranný.

Grafická úprava

  • Dobře čitelný a přehledně rozložený text – volí se kratší, přesné a výstižné věty (nežádoucí je dlouhý souvislý text), přiměřená velikost a typ písma (lze použít dva, nejvíce tři fonty). Mezi psaným textem a volbou obrázku/ů má být zachován soulad a vyváženost.
  • Zvýrazněné podstatné informace – použít lze tučné písmo, větší velikost písma anebo barevné odlišení (kombinace nejvíce dvou až tří barev), nevhodné je podtržené písmo.
  • Adekvátně zvolený obrázek – výstižný obrázek je mnohdy více vypovídající než obsáhlejší text.

Struktura letáku: výstižný a atraktivní nadpis (titulek), jádro sdělení (souhrn důležitých a srozumitelných informací), na konci jsou uvedeny použité zdroje, případné kontakty nebo zdroje k doplnění a autorizace.

Doporučení pro tvorbu brožury

Brožura je jistou formou „vyprávění“ obsáhlejšího textu, který čtenáře provází od obecnějších informací ke konkrétnějším, zajišťuje více informací v jednom formátu, jednotlivá sdělení na sebe navazují. Nejčastěji se používá brožura skládací (informační brožura) a prospekt (malá brožura s několika stránkami).

Grafická úprava

  • Snadno pochopitelný text – struktura obsahu je členěna na kratší, přehlednější a na sebe navazující odstavce, které jsou vyváženy „prázdným místem“ (tzv. vizuální odpočinek).
  • Jednotný design – vhodné formátování textu, výběr písma, použité barvy a obrázky jsou přizpůsobeny celkovému vzhledu, rozměru a počtu stran brožury.

Struktura brožury

V úvodu je čtenář zpravidla seznámen s danou problematikou. Podle charakteru brožury lze uvést terminologický aparát (vysvětlení pojmu, definice nebo charakteristiku jevů a jiné). Jádro textu brožury tvoří vhodně strukturovaný text. Na konci brožury jsou uvedeny použité zdroje, případné kontakty nebo zdroje k doplnění a autorizace.

Doporučení pro tvorbu audiovizuálních záznamů

Pro účely závěrečné práce lze vytvořit edukační nebo instruktážní audiovizuální záznam. Vždy je třeba volit vhodné téma pro zpracování, důsledně promyslet scénář, posloupnost postupu a záznamu. Pozornost je nutno věnovat přípravě prostředí a pomůcek.

Praktická doporučení:

  • používejte kvalitní, vám dostupnou techniku a vhodný editor videí;
  • při pořizování audiozáznamu na mobil natáčejte na jeho šířku, mluvte na kameru v dostatečné vzdálenosti od mikrofonu (slovní komentář je vhodné namluvit samostatně v rámci editace videa);
  • na začátku a konci videosekvence ponechte alespoň tří vteřinovou pauzu (usnadní to editaci a střih videa);
  • zajistěte stabilizaci záznamu, provádějte klidné pohyby, zabraňte rychlým přechodům;
  • volte vhodné prostředí (osvětlení, okolí).

Struktura audiozáznamu: nadpis (titulek), úvod může zahrnovat stručný souhrn problematiky, definici, charakteristiku, popis kompetencí, výčet pomůcek, následuje konkrétní postup nebo intervence, na konci jsou uvedeny použité zdroje, případné kontakty nebo zdroje k doplnění a autorizace.

V prostorách poskytovatelů zdravotních služeb (např. nemocnice) je nutné mít povolení k pořizování audiozáznamu a souhlas „natáčené“ osoby. Pořizování záznamu nesmí zasahovat do provozu pracoviště, nesmí se provádět záběry pacientů, citlivých údajů a záznamů. Na natáčení je třeba se dobře připravit, možnost opakování bude omezena, tak jako i vyhrazený čas pro pořizování záznamu.

Doporučení pro tvorbu edukační lekce

V případě přípravy edukační lekce postupujte v následujícím doporučeném formátu – cíle výuky, forma výuky, metody výuky, obsah a průběh výuky, specifikace účastníků výuky, místo konání, technické a materiální zajištění, možnosti modifikace výuky. Připravená edukační lekce musí být podstoupena recenznímu vyjádření odborníka z klinické praxe. Součástí závěrečné práce běžně není a nemusí být pilotní ověření zpracované lekce, samotná realizace výuky a případná evaluace výuky.

Souhrn kapitoly

Edukační a informační materiály jsou vhodným výzkumným nástrojem pro zpracování bakalářské práce. Struktura řazení textu v empirické části je v tomto případě uvedena následovně: cíle a dílčí cíle, případně PICO rámec, metodika tvorby (cílová populace; výsledky vyhledávací strategie ve zkrácené podobě; evaluace výchozích podkladů pro zpracování edukačních a informačních materiálů a zdůvodnění zařazených recentních materiálů, ze kterých bude edukační nebo informační materiál připraven; určení a zdůvodnění typu edukačního či informačního materiálu a jeho funkce), výsledky (doporučení, která byla extrahována z odborných zdrojů nebo klinických doporučených postupů; návrh edukačního nebo informačního materiálu; postup vypořádání recenze a finální verze vytvořeného materiálu; návrh diseminace), doporučení pro klinickou praxi a závěr.

U diplomové práce je edukační, případně informační materiál sekundárním výstupem, zpravidla je proto uveden v příloze práce.

Při tvorbě materiálů je žádoucí dodržovat základní doporučení pro jejich zpracování. Základem úspěchu je dobrá znalost problematiky, prostudování kvalitních odborných zdrojů a pečlivá příprava pro zpracování edukačních nebo informačních materiálů.

Seznam literatury

↑ 1. Banerjee A, Chaudhury S. Statistics without tears: Populations and samples. Ind Psychiatry J. 2010;19(1):60-65. https://doi.org/10.4103/0972-6748.77642

↑ 2. Terentyeva IV, Pugacheva NB, Luchinina AO, Khalmetov TA, Safin, NM, Shaydullina AN. Selection and Structuring of Training Multimedia Educational Materials for University Students: Practical Recommendations. International Journal of Instruction 2019; 12(3): 759-780. https://doi.org/10.29333/iji.2019.12346a

Předcházející kapitola
Následující kapitola