Cíle kapitoly

Student/studentka:

• identifikuje obvyklé chyby vznikající při zpracování závěrečné práce;
• eliminuje výskyt nedostatků v závěrečné práci;
• akceptuje a oceňuje postupy k předcházení chyb.

Pro úspěšné zpracování závěrečné práce je nevyhnutelné se řídit pokyny platné Směrnice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity s využitím Šablony závěrečné práce MU,¹² znát a plně respektovat doporučenou metodiku pro zpracování a časový harmonogram. V následujícím textu jsou definovány obvyklé chyby vznikající při psaní závěrečných (seminárních) prací. Přehled je zpracován na podkladě zkušeností kolektivu autorů metodiky s vedením závěrečných prací a na základě vypracovávání oponentních posudků. Souhrnně lze říci, že hlavním a nejzávažnějším pochybením při zpracování závěrečné práce je plagiátorství, dále nedostatečné využití odborných zdrojů, nesprávná aplikace citačního stylu, neodpovídající struktura práce a nevyhovující forma a způsob zpracování empirické části práci.

Pro zpracování závěrečné práce je důležitý její význam. Autor/autorka by se měl/a zamyslet nad vhodností a aktuálností zvoleného tématu, jeho přínosem pro klinickou praxi a/nebo teorii ošetřovatelství. Dále nad možností využití výsledků, výstupů a závěrů výzkumu. Mnohdy je chybovost při zpracování bakalářské a diplomové práce způsobena nevhodným výběrem tématu, neznalostí zvolené problematiky, nedostatečným přehledem o aktuálních poznatcích v oblasti bádání, neschopností selektovat a správně formulovat podstatná sdělení, popsat aktuální stav v klinické praxi a/nebo v teorii ošetřovatelství, deklarovat principy praxe založené na důkazech a doporučených postupech a správně prezentovat realizovaný výzkum. V neposlední řadě sehrává roli i podcenění možností a schopností autora/autorky díla, nesprávné načasování jednotlivých kroků přípravy a zpracování závěrečné práce.

Nedostatky v teoretické části

Kvalitou literární rešerše (zejména její aktuálností, validitou a relevantností výběru primárních zdrojů od tuzemských a zahraničních autorů) a využitím národních i mezinárodních klinických doporučených postupů, autor/autorka prokazuje schopnost orientace v odborné problematice a v základní výzkumné činnosti. V teoretické části práce jsou často používány neadekvátní, neaktuální anebo sekundární zdroje, rozsáhlé přímé citace zákonů a vyhlášek a sdělení bazálních informací (např. anatomie a fyziologie orgánů, etiologie a patogeneze nemocí). Teoretická východiska mnohdy nekorespondují s názvem práce, nejsou využita dostupná epidemiologická data a nejsou reflektovány nejnovější vědecké poznatky. Také roztříštěnost textu bez logického provázání kapitol a podkapitol a bez propojení obsahu teoretické a empirické části práce významně snižuje úroveň práce a možnost orientace v textu, jeho pochopení a tím čtenářský zážitek. Nedostatkem je, pokud obsah závěrečné práce neodpovídá názvu/tématu, respektive téma nekoresponduje s teoretickou a/nebo empirickou částí.

Příklad:

Název závěrečné práce: Informovanost pacientů o celkové anestezii před operačním výkonem

Nedostatek: teoretická část je zaměřena na popis metod celkové anestezie, způsoby provedení, rizika a komplikace, chybí sdělení k informovanosti pacientů (jak a kdy probíhá předávání informací, co je jejich obsahem, kdo má kompetenci k provedení, jaké jsou právní požadavky na informovanost, jaká jsou specifika z pohledu pacienta, operačního výkonu). 

Nedostatky v empirické části

Správná formulace cílů výzkumu, výzkumných otázek a hypotéz, a to v závislosti na tématu práce a zamýšleném směru a obsahu výzkumu, je nezbytným předpokladem kvalitně zpracované empirické části práce. S tím úzce souvisí vhodná volba výzkumných metod, adekvátní způsob zpracování získaných údajů (dat), jejich analýza, syntéza, interpretace a prezentace. Mezi obsahové chyby v empirické části patří nedodržení struktury zvoleného formátu/použitého výzkumného nástroje (literárního přehledu, kvantitativního a kvalitativního výzkumu, kazuistiky, implementačního projektu, přípravy edukačních a informačních materiálů). Často se objevuje nevhodné formulování cílů výzkumu – není zřejmé, čeho má být dosaženo a s jakými výstupy.  

Příklad:

Název závěrečné práce: Prevence infekcí spojených s permanentní močovou katetrizací pohledem ošetřovatelské péče.

Cíl výzkumu: Zjistit, jaké typy infekcí se nejčastěji vyskytují u pacientů s permanentní močovou katetrizací.

Nedostatek: V názvu je uvedena problematika prevence, která v cíli zcela absentuje.

Mezi pochybení v empirické části se dále řadí:

• chybná formulace klíčových slov pro vyhledávací strategii;
• nesoulad mezi hlavním cílem výzkumu a výzkumnou otázkou/dílčími cíli/stanovenými hypotézami;
• nepřiměřený počet cílů, výzkumných otázek/hypotéz;
• nesprávná formulace klinické (výzkumné) otázky, např. PICO(TS), PECO(TS);
• nesprávná formulace hypotéz, která znemožňuje validní statistické testování (např. chybí kategorie pro testování, chybí slovní spojení vyjadřující vztah/závislost proměnných, formulace hypotézy je uvedena v budoucím čase).

Příklad nesprávné formulace hypotézy

Všeobecné sestry nedostatečně využívají nástroje ADL a IADL k hodnocení soběstačnosti. Nebude rozdíl ve využití hodnotících nástrojů (konkrétně ADL a IADL) u všeobecných sester na interních a chirurgických pracovištích.

Příklad správné formulace hypotézy

Využití hodnotících nástrojů (konkrétně ADL a IADL) se neliší u všeobecných sester na interních a chirurgických pracovištích.

Pochybení v metodologii výzkumu:

• chybí kritéria pro vyhledávací strategii a limity pro zařazované výsledky;
• chybí popis vyhledávacích databází nebo souhrn výsledků vyhledaných zdrojů;
• není ověřena validita a reliabilita výzkumného nástroje;
• místo použití existujícího standardizovaného dotazníku/škály byl vytvořen vlastní výzkumný nástroj (dotazník, škála pro posouzení), po modifikaci standardizované verze není zřejmé, k jakým změnám/úpravám došlo;
• nejsou definovány typy položek v dotazníku (otevřené, uzavřené, polootevřené/polouzavřené, single choice, two choice a multiple choice, Likertova škála, jiné typy škálování, baterie otázek), a není provedena operacionalizace dotazníkových položek;
• položky v dotazníku jsou nevhodně formulovány z hlediska obsahu/počtu slov, srozumitelnosti a jednoznačnosti, u položek zjišťujících vědomosti chybí informace, jak bude posuzována odpověď (na podkladě jakého odborného zdroje bude posouzena správnost/nesprávnost odpovědi);
• v dotazníku, v rozhovoru, v záznamovém archu jsou zjišťovány informace/data, která nejsou dále analyzována nebo nesouvisí se zkoumanou problematikou anebo naopak, chybí otázky/položky/posuzované jevy, které přináší odpovědi na výzkumné otázky anebo jsou podkladem pro stanovené hypotézy;
• nebyl vyžádán souhlas s použitím výzkumného nástroje, pokud byl vytvořen jiným autorem, nebo není uveden odkaz na zdroj výzkumného nástroje;
• chybí informace o období sběru dat, způsobu jejich získávání, zaznamenávání a zpracování;
• byl proveden nevhodný výběr výzkumného souboru (např. zařazení praktických sester do výzkumu, který zjišťuje zkušenosti všeobecných sester);
• počet respondentů/probandů je neadekvátní anebo je rozložení výzkumného souboru nerovnoměrné (limituje tím jeho komparaci);
• nejsou uvedena kritéria pro výběr a vyloučení respondentů/probandů do výzkumného vzorku (absentují kritéria inkluze a exkluze);
• není uvedena informace o pilotním výzkumu (kdy, kde a jakým způsobem byl realizován, zda proběhly korekce použitého výzkumného nástroje);
• nejsou uvedeny etické aspekty výzkumu;
• nejsou uvedeny limitace výzkumu.

Pochybení v analýze a interpretaci výsledků výzkumu:

• rozpory v interpretaci dat v tabulkách, v grafech a v textu;
• není definován výběr testu pro statistické testování hypotéz;
• formulace výsledku statistického testování hypotéz je nesprávná anebo obecná bez konkretizace výsledku;
• opakovaně jsou sdělovány shodné informace (duplicitní prezentace výsledků výzkumu);
• autor/autorka není schopen/a interpretovat výsledky/výstupy výzkumu v kontextu řešené problematiky a prokázat tak schopnost analytických a syntetických rozborů, úvah a logických závěrů;
• není provedena komparace vlastních zjištění s dalšími odbornými zdroji (výzkumy, analýzami, studiemi, závěrečnými pracemi);
• chybí vyhodnocení cílů výzkumu a zásadních/zajímavých výsledků/výstupů;
• zřetelné je subjektivní zabarvení textu práce;
• práce neobsahuje žádné výstupy (doporučení pro klinickou praxi/návrhy, doporučení, postupy, edukační nebo informační materiály aj.).

Formální a jiná pochybení:

• závěrečná práce je zpracována jako kompilát bez vlastního přispění autora/autorky;
• v seznamu literatury jsou uvedeny zdroje, které v textu práce nejsou použity/citovány; odkazy na citovanou literaturu jsou nepřesné (zdroje nelze dohledat), není použit požadovaný citační styl (AMA)³;
• v přílohách chybí výzkumný nástroj – dotazník vlastní konstrukce/struktura rozhovoru/záznamový arch, vyjádření etické komise, pokud to charakter výzkumu vyžaduje, souhlas instituce, ve které byl realizován výzkum;
• v přílohách jsou vloženy nadbytečné materiály nevztahující se k řešenému tématu, na přílohy chybí odkazy v samotném textu závěrečné práce;
• rozsah závěrečné práce neodpovídá stanoveným kritériím, mezi teoretickou a empirickou částí je výrazný nepoměr, práce je příliš rozsáhlá;
• jazyková a stylistická úroveň zpracování je nevyhovující; v textu se vyskytují elementární chyby pravopisu a překlepy, jsou použité nespisovné/nevhodné výrazy, nesprávná terminologie, neodpovídající překlady nebo nestandardní zkratky; skladba vět a jejich stylistika je nevyhovující (není použit autorský plurál, text je formulován v budoucím čase); jsou nevhodně a nadbytečně používány zkratky, včetně jejich zařazení do názvů kapitol a podkapitol;
• vyskytují se typografické chyby (nesprávné použití pomlčky/spojovníku, mezery včetně pevné vazby, zvýrazňování textu, záměna písmen za číselné hodnoty – 1O namísto 10 aj.);
• jsou zveřejněny osobní údaje (v souladu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů/GDPR⁴ nesmí být v závěrečné práci zveřejněny žádné osobní údaje např. v žádosti o povolení výzkumu mnohdy zůstává datum narození, adresa, telefonní číslo žadatele aj.).

Souhrn kapitoly

Chyby v závěrečné práci snižují její úroveň. Chybám lze předejít pečlivým studiem metodiky pro zpracování závěrečné práce a věnováním pozornosti vyučovaným předmětům, které jsou oporou pro přípravu a zpracování závěrečné práce. Podcenění náročnosti zpracování a nedodržení časového harmonogramu (časová tíseň) vedou k povrchnímu zpracování tématu a neakceptování připomínek vedoucího/školitele. Závěrečná práce, která svým obsahem, rozsahem a způsobem zpracování neodpovídá stanoveným požadavkům, zpravidla není doporučena k obhajobě a je hodnocena nevyhovujícím klasifikačním stupněm. Před odevzdáním závěrečné práce/vložením do archivu Informačního systému Masarykovy univerzity je nezbytná důkladná kontrola finální verze.

Seznam literatury

↑ 1. Kolka M, et al. Šablona závěrečné práce. 1st ed. Masarykova univerzita; 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/.

↑ 2. Kolka M. Návod k šabloně závěrečné práce. 1st ed. Masarykova univerzita; 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/.

↑ 3. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity. Směrnice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity č. 2/2020 Pokyny k formálním náležitostem závěrečných bakalářských a diplomových prací vypracovaných na Lékařské fakultě MU. 2020. Accessed March 11, 2022. https://is.muni.cz/auth/do/med/VizStylLF/sablony_zaverecnych_praci/Smernice_LF_MU_2-2020_-_Pokyny_k_formalnim_nalezitostem_zaverecnych_bakalarskych_a_diplomovych_praci_vypracovanych_na_Lekarske_fakulte_MU.pdf.

↑ 4. Evropský parlament a Rada evropské unie. Nařízení evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 2016. Accessed March 11, 2022. https://www.uoou.cz/uplne-zneni-gdpr/ds-6607/p1=6607/.