Cíle kapitoly

Student/studentka:

• charakterizuje principy a možnosti diseminace výsledků závěrečné práce;
• dodržuje publikační etiku;
• oceňuje a akceptuje potřebu dalšího využití výsledků, závěrů práce.

Diseminace výsledků z kvalitně zpracované závěrečné práce může přispět k rozvoji ošetřovatelství a k řešení dílčích částí zkvalitňujících klinickou praxi. Níže v textu popisujeme vybrané možnosti šíření výstupů závěrečných prací i s ohledem na zvolenou formu zpracování empirické části.

Poslední fází výzkumného procesu je fáze diseminační.¹ Přestože se již nejedná o empirickou aktivitu, nelze ji opomenout, protože pokud nejsou výsledky výzkumu publikovány, jako by neexistovaly. Nedochází k informování odborné veřejnosti o výsledku výzkumu, čímž je znemožněno závěry aplikovat v teorii/klinické praxi, pregraduálním/postgraduálním vzdělávání. Vzniká riziko, že daný problém bude zbytečně zkoumán dalšími výzkumníky (mohl již být zkoumán jiný jev – zbytečně vynaložené úsilí/prostředky). Unáhlené publikování nekompletních závěrů může na druhou stranu negativně ovlivnit pověst autora.²³ Diseminace výsledků výzkumu se očekává spíše u diplomových prací než bakalářských.

Přípravná fáze

Před zahájením diseminační fáze výsledků (výzkumu) je žádoucí odpovědět si na následující otázky:

• Je sdělení tak hodnotné, aby se zasloužilo o vznik publikace?
• Komu bude publikace určená? Najde si publikace své čtenáře/spotřebitele?
• Existuje periodikum, které se problematice věnuje a bude ochotno ji zveřejnit?
• Jaké byly motivy k vytvoření díla?
• Jak byla provedena empirická část závěrečné práce? Lze metodiku výzkumu závěrečné práce koherentně popsat a případně replikovat? Jaká je reliabilita výzkumu?
• Jaké limity ovlivňují závěry práce (jejich význam/množství)?
• Bylo uděleno potřebné svolení k uveřejnění výsledků?
• Je autor/autorka schopen/schopna referovat výsledky tak, aby byla zachována anonymita všech subjektů?
• Jaký je význam zjištění pro teorii a praxi v ošetřovatelství?³⁴⁵

Pokud autor shledá, na základě odpovědí na výše uvedené otázky, že jeho výsledky (výzkumu) ze závěrečné práce jsou využitelné a přínosné pro odbornou nebo laickou veřejnost, je možné přistoupit k volbě možností a forem diseminace. Jako výstup tvůrčí činnosti může vzniknout: vědecký článek (časopis s impakt faktorem, recenzované periodikum atd.), populární článek (populární časopisy, firemní literatura, denní tisk atd.), kniha (monografie, učebnice atd.), patent, metodika.⁶⁷ Volbu periodika ovlivňuje míra externí validity závěrů. Při vysoké externí validitě závěrů (možnost generalizace závěrů na celou cílovou populaci, jinou situaci atd.⁸), lze výsledky práce publikovat na mezinárodní úrovni. Naopak, pokud se jedná o závěry parciální (zkoumány jsou jen některé charakteristiky jevu, jev je zkoumán pouze monograficky⁹), je vhodné prezentovat výsledky na národní úrovni (např. odborné konference, studentské konference).

Předpoklady pro publikování výsledků:

• přehled ve zkoumané problematice;
• schopnost definovat cíle/hypotézy;
• volba vhodné metody a techniky výzkumu, schopnost popsat metodiku výzkumu;
• schopnost prokázat validitu a reliabilitu výsledků/měření;
• schopnost vyhodnotit výsledky a vyvodit z nich závěry;
• schopnost samostatného kreativního myšlení a adekvátnost vyjadřování;
• schopnost syntézy a analýzy;
• schopnost práce s domácí a zahraniční literaturou/infomačními zdroji;
• schopnost dodržet stylistická a gramatická pravidla.²³

Výběr metody diseminační fáze

Výběr metody diseminační fáze ovlivní podstata zjištění výsledků, publikační a prezentační schopnosti autora.

Publikace výsledku

Pokud se autor rozhodne výsledky publikovat, je klíčovým bodem volba periodika. Recenzovaná periodika předkládají práce, které jsou podrobeny recenznímu řízení. To znamená, že validita obsahu příspěvku byla posouzena nezávislými osobami (recenzenty). Recenzní řízení bývá oboustranně anonymní.^710111213

Před samotným publikováním je vhodné podívat se na strukturu a obsah článků v námi zvoleném periodiku. Pro účely publikování výsledků je nutno striktně dodržovat pokyny/guideline pro autory zvoleného periodika a orientovat se v Metodice hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací (Úřad vlády ČR, 2017), kde jsou detailně sepsány popisy, definice a řazení jednotlivých výstupů.¹⁴ Při výběru periodika zohledňujeme jeho obsahové zaměření i odborné renomé ve vědecké společnosti. V této souvislosti je nezbytné zmínit přítomnost predátorských či pochybných časopisů, jejichž cílem je hlavně finanční zisk. Tyto časopisy nerespektují řádné recenzní řízení, většinou napodobují názvy již zaběhlých odborných časopisů na kvalitní vědecké úrovni a také jejich redakční rady mohou být fiktivní. Další znaky, které nesou nekvalitní periodika jsou: praktiky zpochybňující nezávislost recenzního řízení (extrémní rychlost recenzních řízení, neúměrný tlak na recenzenty, nerespektování doporučení recenzentů apod.); vysoká proporce autocitací; vyloučení nebo případné přeřazení ve standardních citačních rejstřících a databázích (Scopus, Web of Science, The Register for Scientific Journals, Series and Publishers – tzv. Norwegian List); již zmíněné pochybnosti o složení edičních rad (editoři z jiných oborů, uvádění osob bez jejich vědomí, kopírování celých edičních rad do více časopisů téhož vydavatele); záměrné matení autorů pomocí uměle vytvořených bibliometrických ukazatelů časopisů, (Global Impact Factor, Universal Impact Factor nebo zkratek databází a indexů, např. ISI – International Scientific Indexing apod.). Mezi vědeckou odbornou společnost se vlivem těchto časopisů dostává velké množství neověřených informací až na úrovni zkreslení dat či falzifikátů. Doporučený postup hodnocení časopisů je uveden na webových stránkách Knihovny univerzitního kampusu Masarykovy univerzity.¹⁵

Každý autor by měl racionálně zvážit své publikační schopnosti a v případě nemožnosti dodržet požadavky ediční rady, zvážit diseminaci výsledků jinou metodou.

Podle Metodiky hodnocení výzkumných organizací a programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací jsou publikační výsledky (Kategorie I.) rozděleny na tři skupiny recenzovaných odborných článků v odborném periodiku (časopise). J_imp J_sc, J_ost¹⁴

Např. časopis KONTAKT – Journal of Nursing and Social Sciences related to Health and Illness, je indexován v databázích Web of Science (ESCI), Scopus, DOAJ, CrossRef, články jsou publikovány pro sekci Ošetřovatelství a sekci Sociální vědy ve zdravotnictví.¹⁰ Časopis CENTRAL EUROPEAN JOURNAL OF NURSING AND MIDWIFERY (CEJNM) je zaměřen na problematiku ošetřovatelství a porodní asistence. Je indexován v databázi SCOPUS, ProQuest, DOAJ, HINARI.¹¹ Příspěvky v obou zmíněných časopisech prochází recenzním řízením, které provádí dva nezávislí posuzovatelé.¹⁰¹¹

Dle zaměření publikace lze nalézt i periodika, která jsou prioritně orientována na jinou příbuznou vědeckou oblast (např. medicína, pedagogika, psychologie).

Příspěvek na odborné konferenci

Příspěvek na odborné konferenci může být formou konferenční přednášky (verbální/orální sdělení) nebo posteru, konferenční přednášky/postery se sborníkem abstraktů nebo fulltextem příspěvku.

Konferenční příspěvek představuje verbální prezentaci informací, která bývá doplněna o vizuální oporu (např. v nástroji pro tvorbu prezentací Microsoft Office PowerPoint, formou zveřejněného posteru v tištěné verzi nebo jako e-poster). Prezentace je vnímána jako cílený a účelný přenos informací za účelem získání pochopení a pozitivní zpětné vazby posluchačů.¹⁶¹⁷

Délka prezentace na odborné konferenci je limitována požadavkem organizátorů konference a je třeba jí v rámci přípravy zohlednit. Například v průběhu desetiminutového příspěvku by mělo, z důvodu využití posluchači, zaznít maximálně deset nových informací, proto je třeba řádně zvážit obsah samotné prezentace.¹⁸

Verbální prezentace – členění příspěvku

Úvod – tvoří 10 % časové dotace, slouží k oslovení posluchačů, představení autorů, zdůvodnění motivace/cíle. Úvod má posluchače zaujmout natolik, aby udržel jejich pozornost po celou dobu příspěvku.

Hlavní část – tvoří 85 % časové dotace, obsahuje informace, které chceme publiku předat. Sdělení musí být jasné, srozumitelné uvedené v logickém sledu, přiměřené z hlediska kvantity i kvality předávaných informací. K demonstraci informací je vhodné využívat grafické objekty např. vhodně zvolené, přehledné, čitelné a názorné obrázky, schémata, tabulky, grafy.

Závěr – tvoří 5 % časové dotace, poskytuje souhrn stěžejních informací, vytyčení praktických dopadů, doporučení/nedoporučení pro další výzkum a poděkování.³

Vizuální stránka prezentace příspěvku

Při přípravě vizuální stránky prezentace příspěvku se řídíme pokyny organizátorů konference, vyžadována může být vlastní šablona v jednotném vizuálním stylu konference, pokud je prezentována práce vzniklá na LF MU mělo by být využito šablon jednotného vizuálního stylu (JVS) Masarykovy univerzity (dostupné po přihlášení se do Informačního systému MUNI – šablony).

Vizuální opora při verbálním předávání informací navyšuje výbavnost. Zapojení vizuálních pomůcek zvyšuje efektivnost předávání informací. Je nutné dodržet základní pravidla při přípravě vizuální opory. Pravidla se týkají volby barev, stylu a velikosti písma, formátu zařazených grafů, tabulek, schémat a obrázků.¹⁹ Kvalitně připravené snímky v nástroji pro tvorbu prezentací Microsoft Office PowerPoint jsou dobře čitelné, přehledné, názorné, vkusné, cílené z hlediska obsahu sdělení.²⁰ Finální verzi příspěvku je vhodné mít zálohovanou (např. server nebo datové úložiště, email, USB flash disk a jiné). V současné době většina organizátorů odborných akcí (konferencí, seminářů) umožňuje, či dokonce vyžaduje zaslání sdělení s předstihem v předem stanoveném formátu.

Základním pravidlem při tvorbě vizuální opory je zachování jednotnosti. Při konstrukci snímku se doporučuje dodržovat pravidlo 7 x 7 (na snímku je vždy maximální počet řádků 7 a na jednom řádku je maximální počet slov 7). Přípustný počet slov na jednom snímku by neměl překročit 50 slov. Informace je vhodné vyjadřovat heslovitě za využití odrážek. Užití tabulek, grafů, schémat a obrázků umožní efektivní předání velkého množství informací.²¹ Autor příspěvku musí dbát na autorská práva u vkládaných objektů, které sám nevytvořil. Musí být získán souhlas a zachována anonymita osob, pokud dochází k jejich prezentaci.

Aby informace zařazené v grafických objektech (tabulka, schéma, graf, obrázek) byly přínosné, je vhodné při jejich konstrukci dodržet následující zásady:

• Každý zařazený objekt musí posluchač pochopit i bez komentáře během 5-10 sekund.
• Výsledky se prezentují v tabulce nebo grafu – nevhodné je duplicitní zařazování tabulky a grafu s totožnými informacemi (zvolte pouze jednu variantu). Vhodnější je použití grafu než tabulky (rychlejší pochopení).
• V názvu tabulek/grafů/schémat se zkratky neuvádí (zásada platí i pro legendy).
• U vložených grafických objektů se dodržuje jednotný styl vizualizace.
• Grafický objekt v textu je vložen do pasáže, která se věnuje jeho popisu.
• Klíčové informace uvedené na grafickém objektu lze zvýraznit.
• Tabulky by měly obsahovat maximálně 18 buněk, jinak se stávají nepřehledné.
• Grafy by měly obsahovat maximálně 15 datových bodů, jinak se stávají nepřehledné.
• Typ grafu se volí s ohledem na prezentované veličiny (např. spojnicový graf – vývoj v čase; koláčový graf – struktura výzkumného souboru dle pohlaví; graf skupinový nebo skládaný – zastoupení odpovědí v porovnávaných výzkumných souborech).
• Popisky v grafech se umísťují mimo barevné výseče/sloupce (jsou lépe čitelné).
• Legendy jsou uvedeny horizontálně (vertikálně psaný text je špatně čitelný).¹⁶²¹²²

Praktické rady pro tvorbu prezentace s využitím nástroje Microsoft Office PowerPoint

• Používat vhodné barvy, kontrast barev mezi pozadím a textem, vhodný styl a velikost písma, grafy, tabulky a obrázky (omezit počet číselných údajů na snímcích).
• Důležitá je jednoduchost textu na snímku (např. použití odrážek).
• Animace (např. zvukové efekty, přechody a jiné), jako doplněk prezentace, používat s mírou (stoupá riziko technických potíží).
• Minimalizovat počet snímků – v rámci přípravy na prezentaci je vhodné provést seškrtání zbytečného textu (ke komentování jednoho snímku je třeba časová dotace cca 1 min).
• Před prezentací je vhodné překontrolovat zobrazení prezentace na počítači a dataprojektoru, kde bude prezentace probíhat (kontrola koherentnosti textu, čitelnost, změny barevného zobrazení, fungování vloženého videa a další).
• Text vytvořených snímků neopakujeme/nečteme, tzn. heslovité informace z prezentace rozvádíme do celistvých vět. ²⁰²¹

Tvorba posteru

Poster, plakátové sdělení, je vizuální pomůckou pro prezentaci informací, řídíme se vždy pokynem organizátorů konference (např. použití jednotné šablony, rozměr posteru). Prvním krokem přípravy je nastavení požadovaného rozměru posteru. Standardně bývá definována velikost snímku A0 (841 x 1189 mm), B0 (1000 x 1414 mm). Vhodné je si s předstihem ověřit možnosti tisku v tiskárně – formát dokumentu, který je tiskárnou podporován, časová a finanční dotace pro tisk posteru.

Základní možností pro tvorbu Posteru je využití nástroje Microsoft Office PowerPoint, kde v záložce návrh → velikost snímku → vlastní velikost snímku lze přednastavit požadovaný rozměr posteru. Jeden snímek pak tvoří náhled celého posteru.

Obsah posteru lze de facto definovat jako rozšířený abstrakt díla, který na rozdíl od něj již obsahuje grafické objekty (grafy, tabulky, schémata, obrázky). U sestavování obsahu posteru lze vycházet z konstrukce TA/IMRaD (akronym z anglických slov: Title/Název, Abstract/Abstrakt, Introduction/Úvod, Methods/Metody, Results/Výsledky, and/a, Discusion/Diskuse).³²² Uvádí se všichni autoři, kteří na přípravě příspěvku participovali, uvede se jejich afiliace k zaměstnavateli/instituci/pracovišti. Součástí posteru je Závěr, Reference (seznam zdrojů/literatury), afiliace k projektu, případně poděkování.³²¹

Praktické rady pro tvorbu posteru

• Informace vyjadřujte heslovitě, avšak srozumitelně a jednoznačně.
• Text na posteru zpracujte formou odstavců, které jsou řazeny z levého okraje do pravého (řazení je vhodné číselně označit dle posloupnosti textu).
• Podstatné informace zvýrazněte (velikost písma, orámování nebo barevné zvýraznění sloupce).
• Stěžejní informace zařaďte do středu posteru.
• Nalezněte kompromis mezi kvalitou a kvantitou uváděných informací.
• Dbejte na grafickou jednotnost posteru (viz výše).
• Velikost písma na posteru by měla být minimálně 26 bodů. Velikostí písma zohledňujeme důležitost informací (nadpisy největší, reference nejmenší).
• Dodržujte autorská práva, např. při použití fotografií, obrázků.³²¹

Zpracovaný poster je vizuální pomůcka, která slouží k doplnění verbální prezentace, buďte proto připraveni na prezentaci a diskuzi týkající se předloženého posteru dle časového harmonogramu konference.

Verbální prezentace

Hodnocení prezentace posluchačem je závislé na rozličných faktorech. Největší podíl má řeč těla (oblečení, postoj, gesta, oční kontakt, vůně…), poté hlasový podíl (tón hlasu, rychlost projevu) a nakonec verbální podtext (to co říkáme).¹⁹

U finální verze příspěvku je žádoucí zodpovědět si následující dotazy

• Upoutá úvod pozornost posluchačů?
• Jsou zařazeny snímky s názvem a autorem příspěvku?
• Je od začátku jasná osnova příspěvku?
• Jsou tabulky, grafy, obrázky apod. čitelné, názorné, jednoznačné, výstižné a srozumitelné?
• Neobsahuje přednáška zbytečné podrobnosti?
• Neobsahuje přednáška mnoho nových informací?
• Je zaručeno, že bude dodržen časový limit?
• Jsou jasně formulované závěry přednášky?³¹⁹

Verbální sdělení příspěvku si několikrát nahlas natrénujte.

Publikační etika

Úkolem vědy je produkovat, ověřovat nebo verifikovat poznání v dané disciplíně. Poznání, které bylo získáno, je předáváno prostřednictvím publikací a příspěvků na odborných konferencích. Problematický je systém hodnocení vědeckých kvalit autorů, kdy je upřednostňován přístup kvantity publikovaných děl nad posuzováním jejich kvality. V rámci publikačních aktivit je nezbytné definovat zásady publikační etiky, neboť postavení vědce se těžko získává, ale lehce ztrácí na základě neetického chování. Publikované závěry se stávají startovním bodem pro další výzkumníky, nebo jsou přímo aplikované do klinické praxe. Nepravdivost, zkreslení nebo zatajení informací může mít negativní vliv na teorii i praxi v ošetřovatelství. Publikační etika, její dodržování a dokládání, je nedílnou součástí ediční strategie odborných časopisů, která bývá zohledněna při indexaci publikací do vědeckých databází.^3101123 Základní přestupky v publikační etice jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1 Desatero etických přestupků v oblasti publikace vědy²³

Hrubé porušení publikační etiky
Vymýšlení, zkreslování, zatajování výsledků	Problematické je jeho odhalení. Řešením je otevřený přístup k výzkumným datům.
Plagiátorství	Nesprávné citování použitých zdrojů. Zvýšenou pozornost věnovat parafrázování a překladům cizojazyčných textů.
Připisování autorů	Autorský tým by měl být zastoupen pouze osobami, u kterých je jasná afinita k prezentované vědecko-výzkumné činnosti. Pořadí autorů je určeno zásluhou na vytvořeném díle. Autorem není osoba, která se podílela na pomocné činnosti (zpracování dat, jazykové a stylistické korektuře, překladatel atd.)
Duplicitní publikování	Autor předkládá dílo již publikované k publikaci jinému vydavateli. Výjimku tvoří sborníky z odborných konferencí, nebo překlady článků pro mezinárodní uveřejnění.
Nevhodné postupy publikační etiky
Dělení závěru výzkumu do více publikací	Výsledky jednoho výzkumu jsou rozparcelovány do více publikací za účelem navýšení množství publikací autora.
Recyklování textu	Autor použije část článku, který již publikoval v dalším připravovaném příspěvku. Překryv textů autora by měl být maximálně 30 %. Autocitace by měla být využívána omezeně.
Reciproční citování	Citování kolegů za účelem navýšení jejich vědecké prestiže. Citování článků, které byly publikovány v periodiku, kam hodlám rukopis nabídnout, za účelem navýšení prestiže časopisu.
Zkreslené citování	Ztráta/zkreslení podstaty myšlenky citovaného textu, vytrhávání informací z kontextu. Odkazy na sekundární zdroj informace. Citování primárního zdroje informace bez toho, aby se výzkumník seznámil s jeho obsahem.
Nepřiznaný konflikt zájmů	Popření ekonomické zainteresovanosti výzkumníka.
Porušování majetkových autorských práv	Přebírání obrázků, schémat a grafů, které byly vytvořeny jiným autorem, bez získání jeho souhlasu s uveřejněním.

Dodržení publikační etiky je spojeno s dodržením etiky výzkumu. Vymýšlení, zkreslování a zatajování výsledků je hlavním prvkem dodržení etické normy výzkumníka. Požadován je transparentní otevřený přístup k datům a dodržení autorských práv (např. ověření/získání licencí standardizovaných výzkumných nástrojů). Ve výzkumné práci musí být dodržena anonymita a ochrana osobních dat, bez ohledu na to, jakým způsobem byly získány (písemná nebo elektronická podoba, nahrávka atd.). Autor musí být schopen doložit informované souhlasy ke zpracování a zveřejnění informací (instituce i jedince).⁵

Souhrn kapitoly

Kapitola popisuje možnosti diseminace výsledků závěrečné práce, definovány jsou základní požadavky pro zpracování diseminačních výstupů vědecké práce. V textu jsou také uvedeny praktické rady a doporučení pro diseminační fázi výzkumu. Při zpracování závěrečné práce a následné diseminaci výsledků autor/autorka závěrečné práce dodržuje pravidla publikační etiky.

V rámci výstupů/diseminace výsledků výzkumu by měl být školitel/konzultant závěrečné práce uveden v autorském týmu (eventuálně se uvedou i další osoby, které měly významný podíl na realizaci a zpracování výzkumu/výstupů/výsledků). Vzhledem k tomu, že závěrečná práce je zpracována v průběhu studia autora/autorky na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, je žádoucí uvést afiliaci k instituci a k pracovišti, kde závěrečná práce vznikla a byla obhájena.

Seznam literatury

↑ 1. Farkašová D. Výzkum v ošetřovatelství. 2nd ed. Osveta; 2010.

↑ 2. Hendl J. Přehled statistických metod analýza a metaanalýza dat. 5th ed. Portál, s. r. o; 2015.

↑ 3. Hušák V. Jak napsat publikaci? jak připravit prezentaci? 1st ed. Univerzita Palackého v Olomouci; 2007

↑ 4. Villar, R. How to write that paper. Journal of Hip Preservation Surgery. 2020;7(1):1-3. doi:10.1093/jhps/hnaa010

↑ 5. Koščík M, Polčák R, Myška M, Harašta J. Výzkumná data a výzkumné databáze: právní rámec zpracování a sdílení vědeckých poznatků. Wolters Kluwer; 2017.

↑ 6. Ochrana F. Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu. 1st ed. Karolinum; 2019.

↑ 7. Frouz J, Vindušková O. Čtení a psaní odborného textu v environmentálních vědách. Karolinum; 2017.

↑ 8. Mazalová L. Kapitoly z výzkumu v ošetřovatelství. 1st ed. Univerzita Palackého v Olomouci; 2016.

↑ 9. Kutnohorská J. Výzkum v ošetřovatelství. 1st ed. Grada Publishing; 2009.

↑ 10. KONTAKT – Journal of Nursing and Social Sciences related to Health and Illness. Accessed May 31, 2022. https://kont.zsf.jcu.cz/.

↑ 11. Středoevropský časopis ošetřovatelství a porodní asistence. Accessed May 31,2022. https://cejnm.osu.cz.

↑ 12. Tomanová H. Zařazování časopisů do databáze Scopus. 2013;(4). Accessed May 31, 2022. https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/zarazovani-casopisu-do-databaze-scopus/

↑ 13. Národní knihovna České republiky. Recenzované a impaktované odborné časopisy.  Accessed May 31, 2022.https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/oddeleni-periodik/recenzovane-casopisy

↑ 14. Úřad vlády ČR. Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, 2017. Accessed May 31, 2022.https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=799796&ad=1&attid=998021

↑ 15. Kratochvíl J, Plch L. Pochybné časopisy. MUNI. Accessed July 2, 2022.https://is.muni.cz/do/sukb/kuk/materialy/cze/Predators/index.html

↑ 16. Medlíková O. Přesvědčivá prezentace Špičkové rady, tipy a příklady. 2 ed. Grada Publishing, a.s.; 2010.

↑ 17. Kabátek A, Lošťáková O. Obchodní a manažerská prezentace. Grada Publishing, a.s.; 2010.

↑ 18. Gallo C, BlahetA R. Tajemství skvělých prezentací Steva Jobse: jak si získat každé publikum. Grada Publishing, a.s.; 2010.

↑ 19. Bradbury A. Jak úspěšně prezentovat a přesvědčit. 2nd ed. Computer Press; 2007.

↑ 20. Hrkal M, Anděl M, Pavlovská R. Odprezentuj: průvodce přípravou prezentace. BizBooks; 2018.

↑ 21. Žiaková K. Ošetrovateľstvo – teória a vedecký výskum. 2nd ed. Osveta; 2009.

↑ 22. Ahmed I. A Systematic Approach to Map the Research Articles’ Sections to IMRAD. IEEE Access. 2020; 8:129359-129371. doi:10.1109/ACCESS.2020.3009021

↑ 23. Knecht P. Dvořák D. Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé. Pedagogická Orientace. 2013;23(4):554-578. doi.org/10.5817/PedOr2013-4-554