Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku

Pohyby celého těla

V jednoduchých pohybech do postojů obounož bývá obvykle průběh pohybu celého těla zcela jednoznačný, proto většinou udáváme pouze výchozí polohu pohybu a polohu pohybu konečného. Pokud způsob provedení pohybu není zcela běžný, je nutno použít názvy pro tento případ vymezené. Pokud vedeme nohu po základně, jedná se o sun, který se dále specifikuje:

  • přísun
    (pohyb nohou po základně z postoje rozkročného/nožného do postoje snožného), zdánlivě podobným pohybem je přinožení, které je nutné od přísunu odlišovat(při přinožení se noha pohybuje nad základnou)
  • posun
    (pohyb nohou po základně z jakéhokoli postoje do jiného, vyjma postoje snožného)
  • přenos
    (vyjadřující pohyb přenesení váhy z jedné nohy na druhou, popř. z obou noh na jednu a obráceně)
  • výpad
    (výkrok ze stoje do podřepu, popř. dřepu nožného na celých chodidlech)
  • výkrok
    (úplné přenesení váhy těla na stojnou nohu v postoji nožném, výška postoje se nemění)
  • předkrok, úkrok, zákrok
    (výrazy pro částečné přenesení váhy při pohybu jedné nohy dopředu, do stran či dozadu do stoje rozkročného)
Přísun, výpad, výkrok

Hmity,neboli rozsahově velmi krátké rychlé pohyby tam a zpět v daných polohách, můžeme provádět ve výponu, v podřepu či ve dřepu. Podle zvolené polohy rozlišujeme:

  • hmity výponmo
    (stoj – výpon – stoj)
  • hmity podřepmo
    (stoj – mírný podřep – dřep)

Ke změně polohy z nižších poloh jako je např. dřep/klek/sed/leh/smíšený podpor do postoje snožného, užíváme povelu vztyk.

Hmity výponmo, vztyk

Pohyby celého těla, při nichž se odrazem nohou nebo nohy tělo dočasně oddálí od základny, se nazývají poskoky. Je možné je provádět na místě nebo z místa z postojů odrazem jedné nebo obou nohou a s doskokem na obě nebo na jednu nohu. Pro upřesnění míry pohybového rozpětí se používají přívlastky nižší a vyšší. Poskoky lze provádět vpřed/vzad a vlevo/vpravo. Podle zapojení nohou pouze na levé nebo na pravé, z levé na pravou/na obě, rovněž z pravé na levou/na obě a také z obou na levou/na pravou nohu. Chceme-li například poskokem změnit polohu celého těla do stoje rozkročného, použijeme výraz poskokem stoj rozkročný. Pokud je doskok provedený jiným způsobem než na nohy, užívá se termínu dopad.

Pohyby charakteristické dočasným oddálením těla od základny doprovázeným pohyby paží, nohou a trupu nazýváme skoky (odrazem jednonož nebo obounož). V primárním vzdělávání můžeme zařadit skoky s větším rozsahem, jako je čertík (skok přednožmo střižný skrčmo), nůžkový skok (nůžky, odrazem jednonož skok přednožmo střižný), dálkový skok (odrazem levé skok vpřed s roznožením pravou vpřed s doskokem na pravou), jelení skok (odrazem levé skok roznožmo levou vzad, pravou skrčit přednožmo s doskokem na pravou), kadetový skok (výkrokem pravé a odrazem pravé skok s přednožením a stříž zánožmo s celým obratem vpravo) nebo příklepový skok (skok s přednožením/unožením/zanožením pravé/levé, s příklepovým přinožením levé/pravé, s doskokem na levou/pravou).

Čertík, nůžky, dálkový skok, jelení skok