Názvosloví poloh a pohybů
Pro vedení efektivního rozcvičení je třeba, aby učitelé a potažmo i jejich žáci ovládali všeobecně uznávanou terminologii základního názvosloví. Následující kapitola je zpracována podle publikace Základy názvosloví tělesných cvičení autorů Appelta, Libry a Stejskalové (Praha: ATVS Palestra, 2004, 129 s.) a jsou v ní uvedeny základní terminologické pojmy. Pro podrobnější studium terminologie cvičení bez náčiní, s náčiním a na nářadí doporučujeme využít další publikace věnující se této problematice (např. Appelt, Horáková, Novotný, 1989APPELT, Karel, Draha HORÁKOVÁ a Luboš NOVOTNÝ. Názvosloví pro cvičitele. Praha: Olympia, 1989, 247 s., Pařízková, 2002PAŘÍZKOVÁ, Věra. Názvosloví cvičení prostných. Praha: ČOS, 2002, 34 s. ISBN 80-86402-08-8., Appelt, Libra, 1988APPELT, Karel, Miroslav LIBRA a Irena STEJSKALOVÁ. Základy názvosloví tělesných cvičení. Praha: ATVS Palestra, 2004, 129 s., Šimberová, Svobodová, Vaculíková, 2011ŠIMBEROVÁ, Dagmar – SVOBODOVÁ, Lenka – VACULÍKOVÁ, Pavlína. Terminologie tělesných cvičení [online]. 1 vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011 [cit. 2016-01-07]., Livorová, 1988LIVOROVÁ, Helena. Názvosloví cvičení s nářadím. Praha: ČÚV ČSTV, 1988, 159 s. a další).
Podle výše uvedených autorů je základní terminologie rozdělena do dvou kategorií:
- polohy celého těla a polohy částí těla
- pohyby celého těla a pohyby částí těla.
Pokud tělo jako celek (nebo části těla navzájem) nemění svůj vztah k základně, lze říci, že zaujímá určitou polohu. Pokud tělo k základně a části těla k sobě navzájem vztah mění, pak se jedná o pohyb.