Pohyby částí těla

V systému základního názvosloví považujeme za části těla pouze paže, nohy, trup a hlavu. Pohyby částí těla jsou vždy spojeny s některou ze základních poloh nebo pohybů celého těla. Pro účely rozcvičení v tělesné výchově si vystačíme s jednoduššími pokyny, proto zde záměrně nebudou uváděna všechna dělení pohybů, které v gymnastické terminologii existují.

Paže

Na prvním místě rozlišujeme pohyby a polohy paží jednostranné, při nichž je cvik prováděn pouze jednou paží, a oboustranné. Pokud jsou do pohybu zapojeny obě paže, je možné provádět pohyb souměrně či nesouměrně (paže konají/ nekonají stejný pohyb). Při soudobém pohybu pracují paže současně, při nesoudobém vykonávají paže pohyb jedna po druhé (tzv. střídnopaž).

Základem popisu paží napjatých je určení směru paže vzhledem k poloze či pohybu celého těla (nikoli vzhledem k základně). Provedení těchto pohybů je možno ještě blíže specifikovat přidanými termíny povýš/poníž nebo dovnitř/zevnitř.

Pokyny pro pohyb paží jsou zavedeny následovně:

• předpažit

  (napjaté paže před tělo, svírají s hrudníkem pravý úhel)

• vzpažit

  (napjaté paže vzhůru, v jedné přímce s hrudníkem)

• upažit

  (napjaté paže každá do své strany směrem od těla, pravý úhel mezi pažemi a hrudníkem)

• připažit

  (napjaté paže podél těla)

• zapažit

  (napjaté paže směrem za tělo)

Předpažit

Vzpažit

Upažit

Připažit

Zapažit

Dolní končetiny

Díky funkci nohou a anatomické stavbě kyčelního kloubu lze ve stojích a klecích provádět pouze pohyby nohou jednonož, v ostatních postojích pak již i obounož.

Podobně jako u pohybu pažemi, můžeme plnit následující pokyny:

• přednožit

  (vzhůru, dolů, vpravo, vlevo)

• unožit

• zanožit

• přinožit

  (pohyb jedné nohy ke druhé, která zůstává v prodloužení trupu)

• roznožit

  (pohyb snožených nebo zkřížených nohou směrem od sebe)

• snožit

  (pohyb nohou k sobě z předchozí polohy)

• zkřížit nohy

  (pohyb nohou přes sebe z předchozí polohy)

Trup

Odlišujeme čtyři základní skupiny pohybů trupu.

Při provádění klonů trupu se trup odklání od délkové osy ve směrech – dopředu, tj. předklon, dozadu, tj. záklon, nebo do stran, tj. úklon vpravo, popř. vlevo. Klony mohou být taktéž prováděny ve směru šikmém – předklon či záklon vlevo/vpravo. Podle hloubky klonů užíváme přívlastky mírný (asi do poloviny klonu normálního), hluboký (ohneme páteř a maximálně skloníme trup). Užívání přívlastku „normální“ se opět neuskutečňuje, myslí se tím provedení jakéhokoli klonu pod úhlem 45°. Podle tvaru páteře můžeme ještě dále rozlišit klon rovný, ohnutý či prohnutý. Zpětný pohyb z jakéhokoli klonu do vzpřímené polohy se nazývá vzpřim.

Rovný předklon

Rovný předklon

Hluboký ohnutý předklon

Hluboký ohnutý předklon

Záklon

Úklon

Další skupinou je točení trupu, ve kterém jde o rotační pohyb trupu v páteři kolem její podélné osy, avšak chodidla, popř. části nohou zůstávají na základně. Rotační klon je termín pro pohyb, ve kterém provádíme klon a točení zároveň. Od točení trupem je třeba odlišovat kroužení trupem, při jehož provádění je, na rozdíl od otáčení, zapojena také pánev, a které představuje „plynulý pohyb, při němž trup prochází opakovaně krajními body klonů“ (Appelt, 2004, s. 108). Vždy je zapotřebí uvést směr kroužení. Kromě točení a kroužení je také možné provádět malé rychlé pohyby trupem tam a zpět v dané poloze. Pro tuto činnost udává terminologie název hmitání.

Třetí skupina nese název samostatné pohyby páteře, které je důležité odlišovat od klonů trupu. Hlavní rozdíl spočívá ve zmenšeném rozsahu pohybů trupu, jde o provádění změn v zakřivení páteře. Cvičenec se řídí pokyny – páteř:

• ohnout

  (neboli zakulatit záda v dané poloze trupu)

• prohnout

  (čili co nejvíce vypnout prsní svalstvo, provádíme pouze ve vzpřímené poloze, v předklonu ani v záklonu nikoliv)

• vyhnout vlevo, vpravo

  (bez úklonu na opačnou stranu)

• rovně

  (narovnání do normální polohy)

Postupný vlnovitý pohyb páteře nazýváme vlna trupu.

Poslední skupinou jsou samostatné pohyby pánve, jimiž zadaným způsobem měníme polohu pánve. Mezi užívané názvy patří:

• pánev podsadit

  (pánev co nejvíce podsuneme pod tělo)

• pánev vysadit

  (vysadíme hýždě a uvolníme břišní svaly)

• pánev vysunout vlevo/vpravo

  (bez úklonu na opačnou stranu provedeme pohyb pánví stranou do boku)

• pánev normálně

  (pokyn pro navrácení pánve do běžné polohy)

Po pečlivém osvojení jednotlivých možností pohybů pánve je vhodné vést děti k plynulému kroužení pánví, jež sestává z jednotlivých kroků – podsadit – vysunout vlevo – vysadit – vysunout vpravo, popř. v opačném směru.

Hlava

Pohyby hlavy jsou tvarově velmi podobné pohybům trupu, dělíme je podobně na klony a točení hlavy. Při klonu se hlava odklání od podélné osy těla do všech směrů. Podle směru klonu rozlišujeme předklon, úklon a mírný záklon. Předklon hlavy může být prováděn s pootočením doprava/doleva. Uvedení hlavy do přirozené polohy se terminologicky nazývá vzpřim, pro běžnou polohu hlavy užíváme termín hlava rovně. Při točení se hlava otáčí zleva doprava či zprava doleva kolem podélné osy těla. U kroužení hlavou uvádíme směr začátku pohybu (např. kroužení hlavou vpravo vpřed).

Záklon hlavy