Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Záněty dutiny ústní a hltanu


Angulus infectiosus

Definice: ragády koutků úst.

Etilogie: bakteriální nebo mykotická infekce.

Terapie: lokální léčba AgNO 2–5 %, ATB lok.

Stomatitis aphtosa

Definice: puchýřky s červeným lemem (afty) na sliznici dutiny ústní nebo jazyka, jejich rozpadem vznikají slizniční defekty kryté fibrinovým povlakem.

Příznaky: teploty první 2–3 dny, pro bolestivost při jídle dítě odmítá potravu.

Terapie: vitamíny, analgetika, gentiánová violeť, heřmánek, zvýšená hygiena dutiny ústní, u recidivujích nebo chronických forem se pro možnost sekundární bakteriální infekce doporučují ATB.

Soor

Definice: drobné bílé povlaky až souvislá ložiska povlaků na bukální sliznici, jazyku, měkkém patře, obloucích a tonzilách myotického původu u kojenců, dětí se sníženou aktivitou imunitního systému, nedostatečné hygieně dutiny ústní.

Terapie: gentiánová violeť, heřmánek, u rozsáhlejších forem cílená antimykotická léčba dle výsledků kultivace.

Herpes simplex

Definice: Puchýřky na rtu nebo sliznici dutiny ústní, tvoří se krusty.

Etiologie: herpes simplex virus.

Patogeneze: při snížení aktivity imunitního systému (horečky, infekční onemocnění, vyčerpání, …), trvá asi 1–2 týdny. Jedná se o nejrozšířenější virové onemocnění, až 90 % populace je nositelem viru.

Příznaky: bolest.

Terapie: zinková mast, Zovirax ung., ev. Zovirax p. o. při rozsáhlé infekci nebo při nebezpečí generalizace

Akutní záněty hltanu

Tonsillopharyngitis acuta

Definice: zánět sliznic a lymfatické tkáně v oblasti hltanu.

Etiologie: respirační viry, možná bakteriální superinfekce.

Průběh: Vyskytují se po celý rok. Nejčastěji se šíří kapénkovou infekcí, inkubační doba je průměrně 2–4 dny.

Příznaky: bolest v krku, dysfagie, odynofagie, subfebrilie, horečky, rýma, kašel, ev. zduření regionálních LU.

Diagnostika: vyšetření mesofaryngu: zarudnutí a zduření sliznic a lymfatické tkáně tonsill.

Terapie: analgetika, antiflogistika, ATB při bakteriální superinfekci

Tonsillitis acuta purulenta (hnisavá angína)

Definice: akutní zánět postihující lymfatickou tkáň v oblasti hltanové branky.

Etiologie: bakteriální.

Patogeneze: snížená odolnost organismu (prochladnutí, jiná onemocnění).

Příznaky: bolest v krku, horečky (nad 38), zduření regionálních lymfatických uzlin, obtížné polykání. Při spálové angíně kožní vyrážka v horní části těla, malinový jazyk, puchýřky u nehtových lůžek na prstech rukou. Loupání kůže prstu asi 8. den u neléčených nebo pozdě léčených pacientů.

Diagnostika:

  • laboratorní vyšetření
  • vyšetření mesofaryngu: bělavé povlaky různého rozsahu na patrových tonsillách

Terapie: ATB. Spálová angína – izolace pacienta.

Tonsillitis acuta
Tonsillitis acuta

Infekční mononukleosa

Etiologie:

  • virus Epsteina-Barrové
  • Cytomegalovirus (lehčí průběh)

Patogeneze: Infekce je přenášena kontaktem sliznic (nemoc z líbání) nebo kapénkovou infekcí. Často kolektivní nákaza. Inkubace 2–6 týdnů.

Příznaky: Většinou asymptomatický průběh, lehké nachlazení, chronický únavový syndrom. V těžších případech příznaky jako při purulentní tonsillitis a možným postižením jater a sleziny.

Terapie: symptomatická, jaterní dieta, hepatoprotektiva, klidový režim (6 měsíců bez fyzické zátěže – cave ruptura sleziny). Při sekundární infekci ATB (při podání aminopenicilinů – toxoalergické reakce a poškození jater). Kortikoidy jen u nejzávažnějších forem.

Chronické záněty hltanu

Tonsillitis chronica

Definice: chronický zánět lymfatické tkáně patrových či nosohltanové tonsilly.

Příznaky: často asymptomatický průběh. Škrábání, pálení v krku, zápach z úst, zduření regionálních LU, recidivující infekce DC (akutní rhinosinusitidy, tonsillitidy, …), otitidy, metatonsillární komplikace (poškození vzdálených tkání a orgánů: ledviny, klouby, srdce, oči, kůže, …)

Terapie:

  • adenotomie
  • tonsillectomie pokud má pacient klinické potíže nebo při komplikacích.

Faryngitis chronica

Definice: chronický zánět sliznice hltanu.

Patogeneze: funkční poruchy sliznice, chronicky působící exogenní škodliviny, chronická onemocnění, stav po tonsillectomii. Častěji u dospělých pacientů.

Terapie: symptomatická – tekutiny, inhalace, lokální antiseptika, antiglogistika, vitamíny, imunostimulancia, dle celkového stavu event. ATB.

prof. MUDr. Ivo Šlapák, CSc. |
MUDr. Dalibor Janeček, Ph.D., MUDr. Lukáš Lavička |
Klinika dětské ORL Lékařské fakulty MU a Fakultní Nemocnice Brno |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Lékařské fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2009
| Kontakt, stránky střediska na Elportále