BSS106 Krizový management

Fakulta sociálních studií
jaro 2014
Rozsah
1/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Bc. Jana Drdlová (pomocník)
Mgr. Miloš Gregor, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Libuše Stará
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 9:45–11:15 P31 Posluchárna I. A. Bláhy
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Anotace
Předmět je zamýšlen jako souhrnný přehled krizového managementu v bezpečnostní oblasti. Hlavním cílem předmětu je vysvětlit soudobé pojetí krizového managementu ve vědě i v oficiálním a právním kontextu na různých úrovních. Studenti by měli být schopni využívat vědecké poznatky z krizového managementu při řešení bezpečnostních problémů.
Klíčová témata
1. Úvod do studia krizového managementu 2. Základní vymezení krizového managementu; metody výzkumu a aplikace poznatků krizového; 3. Krizové řízení ve státní správě a územních samosprávných celcích v ČR 4. Společenské a ekonomické předpoklady zvládání krizových situací 5. Hospodářská opatření pro krizové stavy v ČR 6. Financování krizového řízení v ČR 7. Krizový management v zahraničí 8. Krizový management v NATO 9. Ochrana obyvatelstva- workshop 10. Krizový management v EU 11. Krizový management v dalších evropských organizacích 12. Krizový management na globální úrovni a v OSN 13. Závěreční shrnutí
Studijní zdroje a literatura
  • Extended valid list of literature is in the IS (study materials)
  • REKTOŘÍK, Jaroslav. Kontrola jako nástroj krizového řízení ve veřejné správě. Vedoucí autorského kolektivu Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. In ŠELEŠOVSKÝ, Jan; Eduard BAKOŠ; Josef VILÁŠEK a Zdeněk KUBEŠ. Krizové řízení ve veřejné správě a bezpečnost obyvatel. První. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 38 - 50, 64 s. Průběžné vzdělávání úředníků ÚSC. ISBN 80-210-3934-5. info
  • ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Úvod do teorie krizového managementu. 2. vyd. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003, 95 s. ISBN 8024505487. info
  • ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Úvod do teorie krizového managementu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, 95 s. ISBN 8024503409. info
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích.
Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení
Předmět je zakončen zkouškou. Ta sestává ze tří součástí, za které je možné získat maximálně celkem 60 bodů. Těmito aktivitami jsou: 1. Průběžné písemné přezkoušení (max. 12 bodů) 2. Seminární práce (max. 12 bodů) 4. Závěrečné písemné přezkoušení (max. 36 bodů) Hodnocení: 56-60 bodů: A 51-55 bodů: B 46-50 bodů: C 41-45 bodů: D 36-40 bodů: E 35 a méně bodů: F Zkoušku mohou absolvovat pouze studenti a studentky, kteří/é splní podmínku povinné účasti na seminářích (tolerovány jsou tři neomluvené absence). Studenti a studentky se čtyřmi a více neomluvenými absencemi nebudou klasifikováni. Průběžné přezkoušení se bude psát poslední týden v dubnu, nebude-li s ohledem na vývoj výuky v semestru s časovým předstihem oznámeno jinak. Náhradní termíny (nikoliv opravné!) jsou plánovány na první dva květnové týdny následující po prvním termínu, v případě změny o tom bude včas poskytnuta informace. Průběžné přezkoušení bude psáno po skončení semináře. Sestává z testových i otevřených otázek; bude pokrývat látku probranou od počátku semestru do předchozího semináře (včetně zadané literatury). Průběžné přezkoušení nelze opakovat ani opravovat, lze pouze přijít na náhradní termín, pokud se student/studentka z omluvených důvodů nemůže zúčastnit prvního termínu. Závěrečné písemné přezkoušení pokrývá celkovou látku probranou v předmětu (včetně prezentací v IS a zadané literatury). Sestává z otevřených otázek. Tématem seminární práce jsou recenze na expertní semináře či filmy, které jsou prezentovány v rámci předmětu. Práci může zpracovat jeden/jedna až čtyři studenti/tky. V případě kolektivní práce je i hodnocení kolektivní. Nelze psát část práce samostatně a část v kolektivu. Seminární práce musí obsahovat recenze na tři různé expertní semináře či filmy a prostor věnovaný každému ze tří témat musí být rozdělen rovnoměrně ve vztahu k celkovému rozsahu práce. Celkový rozsah práce je 18 000 – 22 000 znaků. Do 18. 5. je třeba odevzdat seminární práci do odevzdávárny předmětu a současně i ve vytištěné podobě (osobně M. Marešovi nebo do přihrádky na sekretariátu katedry politologie). Recenze musí obsahovat 1. Charakteristiku základního zaměření a žánru semináře či filmu; 2. Stručný přehled obsahu expertního semináře či filmu; 3. Zhodnocení kladů expertního semináře či filmu; 4. Zhodnocení chyb a nedostatků expertního semináře či filmu; 5. Závěrečné celkové zhodnocení expertního semináře či filmu. Na recenzi budou hodnoceny především naplnění zadaných cílů, invence autorů a jejich schopnost zachytit, popsat a případně i analyzovat podstatné elementy expertního semináře či filmu.
Odkaz a informace vyučujících
Plagiátorství je nepřípustné a bude sankcionováno podle platných norem MU.

Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.