BSS106 Krizový management

Fakulta sociálních studií
jaro 2014
Rozsah
1/1. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Bc. Jana Drdlová (pomocník)
Mgr. Miloš Gregor, Ph.D. (pomocník)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Libuše Stará
Dodavatelské pracoviště: Oddělení bezpečnostních a strategických studií – Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 9:45–11:15 P31 Posluchárna A. I. Bláhy
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 14 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Předmět je zamýšlen jako souhrnný přehled krizového managementu v bezpečnostní oblasti. Hlavním cílem předmětu je vysvětlit soudobé pojetí krizového managementu ve vědě i v oficiálním a právním kontextu na různých úrovních. Studenti by měli být schopni využívat vědecké poznatky z krizového managementu při řešení bezpečnostních problémů.
Osnova
  • 1. Úvod do studia krizového managementu 2. Základní vymezení krizového managementu; metody výzkumu a aplikace poznatků krizového; 3. Krizové řízení ve státní správě a územních samosprávných celcích v ČR 4. Společenské a ekonomické předpoklady zvládání krizových situací 5. Hospodářská opatření pro krizové stavy v ČR 6. Financování krizového řízení v ČR 7. Krizový management v zahraničí 8. Krizový management v NATO 9. Ochrana obyvatelstva- workshop 10. Krizový management v EU 11. Krizový management v dalších evropských organizacích 12. Krizový management na globální úrovni a v OSN 13. Závěreční shrnutí
Literatura
  • Extended valid list of literature is in the IS (study materials)
  • REKTOŘÍK, Jaroslav. Kontrola jako nástroj krizového řízení ve veřejné správě. Vedoucí autorského kolektivu Doc. Ing. Jaroslav Rektořík, CSc. In ŠELEŠOVSKÝ, Jan, Eduard BAKOŠ, Josef VILÁŠEK a Zdeněk KUBEŠ. Krizové řízení ve veřejné správě a bezpečnost obyvatel. První. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 38 - 50, 64 s. Průběžné vzdělávání úředníků ÚSC. ISBN 80-210-3934-5. info
  • ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Úvod do teorie krizového managementu. 2. vyd. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2003, 95 s. ISBN 8024505487. info
  • ANTUŠÁK, Emil a Zdeněk KOPECKÝ. Úvod do teorie krizového managementu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2002, 95 s. ISBN 8024503409. info
Výukové metody
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích.
Metody hodnocení
Předmět je zakončen zkouškou. Ta sestává ze tří součástí, za které je možné získat maximálně celkem 60 bodů. Těmito aktivitami jsou: 1. Průběžné písemné přezkoušení (max. 12 bodů) 2. Seminární práce (max. 12 bodů) 4. Závěrečné písemné přezkoušení (max. 36 bodů) Hodnocení: 56-60 bodů: A 51-55 bodů: B 46-50 bodů: C 41-45 bodů: D 36-40 bodů: E 35 a méně bodů: F Zkoušku mohou absolvovat pouze studenti a studentky, kteří/é splní podmínku povinné účasti na seminářích (tolerovány jsou tři neomluvené absence). Studenti a studentky se čtyřmi a více neomluvenými absencemi nebudou klasifikováni. Průběžné přezkoušení se bude psát poslední týden v dubnu, nebude-li s ohledem na vývoj výuky v semestru s časovým předstihem oznámeno jinak. Náhradní termíny (nikoliv opravné!) jsou plánovány na první dva květnové týdny následující po prvním termínu, v případě změny o tom bude včas poskytnuta informace. Průběžné přezkoušení bude psáno po skončení semináře. Sestává z testových i otevřených otázek; bude pokrývat látku probranou od počátku semestru do předchozího semináře (včetně zadané literatury). Průběžné přezkoušení nelze opakovat ani opravovat, lze pouze přijít na náhradní termín, pokud se student/studentka z omluvených důvodů nemůže zúčastnit prvního termínu. Závěrečné písemné přezkoušení pokrývá celkovou látku probranou v předmětu (včetně prezentací v IS a zadané literatury). Sestává z otevřených otázek. Tématem seminární práce jsou recenze na expertní semináře či filmy, které jsou prezentovány v rámci předmětu. Práci může zpracovat jeden/jedna až čtyři studenti/tky. V případě kolektivní práce je i hodnocení kolektivní. Nelze psát část práce samostatně a část v kolektivu. Seminární práce musí obsahovat recenze na tři různé expertní semináře či filmy a prostor věnovaný každému ze tří témat musí být rozdělen rovnoměrně ve vztahu k celkovému rozsahu práce. Celkový rozsah práce je 18 000 – 22 000 znaků. Do 18. 5. je třeba odevzdat seminární práci do odevzdávárny předmětu a současně i ve vytištěné podobě (osobně M. Marešovi nebo do přihrádky na sekretariátu katedry politologie). Recenze musí obsahovat 1. Charakteristiku základního zaměření a žánru semináře či filmu; 2. Stručný přehled obsahu expertního semináře či filmu; 3. Zhodnocení kladů expertního semináře či filmu; 4. Zhodnocení chyb a nedostatků expertního semináře či filmu; 5. Závěrečné celkové zhodnocení expertního semináře či filmu. Na recenzi budou hodnoceny především naplnění zadaných cílů, invence autorů a jejich schopnost zachytit, popsat a případně i analyzovat podstatné elementy expertního semináře či filmu.
Informace učitele
Plagiátorství je nepřípustné a bude sankcionováno podle platných norem MU.

Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.