Zimní turistika na sněžnicích
Fakulta sportovních studií
PaedDr. Pavel Korvas, CSc., Mgr. Jan Došla, PhD.

Možnosti pohybu a pobytu při zimní turistice ve volné přírodě

Činnosti a pohyb člověka ve volné přírodě je v naší republice omezen zákonem a jeho vyhláškami. K tomu stavu se dospělo pozvolným dlouhodobým vývojem z poměrně velmi tolerantního postoje státu i vlastníků půdy. Preciznější a více omezující ustanovení vznikala zejména v posledních 40 letech v souladu s výrazným rozvojem turistiky a rekreačních aktivit člověka v přírodě. V  posledních desetiletích se zlepšující se kvalitou turistického vybavení počet návštěvníků výrazně stoupal a bylo nutné pravidla pro volný pohyb a pobyt v přírodě přizpůsobit době.

V současné době je nutné se řídit obecně platnými předpisy pro ochranu přírody a krajiny vyjádřené v základní formě v zákoně č.114/1992 Sb., které určují základní rámec pro aktivity člověka v přírodě. Účelem zákona je přispívat k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Pro turistiku je významný především § 63, který dává každému člověku právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.

Udržovat a chránit přírodu je zcela v souladu s cíli a snahou turistů, kteří se snaží využívat krajinu jen pro vlastní pohybové aktivity. Většina aktivních turistů má také výrazně vyšší ekologické cítění než náhodní návštěvníci přírody. Na druhou stranu je třeba dbát a respektovat další ustanovení týkající se pohybu a pobytu na územích podléhajících zvláštnímu režimu. Zjednodušeně můžeme území naší republiky rozdělit do 3 kategorií, které mají rozdílnou úroveň ochrany proti vlivům činnosti člověka vyjádřenou v různé úrovni omezení pro aktivity člověka na jejich území. Nejvyšší status chránění mají Národní parky (NP). Druhou skupinu tvoří Chráněné krajinné oblasti (CHKO), Národní přírodní rezervace (NPřR), Přírodní rezervace (PR), Národní přírodní památky (NPP), Přírodní památky (PP). Zbytek ve třetí skupině tvoří krajina bez zvýšených omezení pro pohyb a pobyt člověka.

V současné době jsou v České republice vyhlášeny 4 národní parky. Nejstarší je Krkonošský národní park, který byl vyhlášen v roce 1963, Národní park Šumava (1991), Národní park Podyjí (1991) a Národní park České Švýcarsko (2000). CHKO je dnes vyhlášeno 24, NPR a NPP přes 110. Na všech územích se zvýšenou ochranou je dán rozsah možných aktivit Návštěvním řádem, který má pro jednotlivá území specifické přizpůsobení vycházející z místních podmínek a potřeb.

Co z toho vyplývá pro turistu organizovaného, neorganizovaného, komerční i nekomerční činnosti ve volné přírodě z pohledu pěší turistiky:

• volný pohyb v přírodě je povolen na územích se zvýšenou ochranou podle určených pravidel. V NP po určených trasách, v CHKO je možné se pohybovat po všech cestách bez omezení.
• volný pobyt, táboření, stanování není povoleno nikde kromě vyhrazených míst nebo míst, která schválí místní orgány, instituce a odbor životního prostředí příslušného kraje.

Pro dokumentaci uvádíme ve zkratce Základní ochranné podmínky v KRNAP. V dalších NP jsou omezení v základní části téměř shodná, rozdíly nastávají při určování omezení, která vyplývají z místních zvláštností, např. pro horolezení, létání, vodní turistiku, rafting nebo cykloturistiku aj. aktivity spojené se sportovní a rekreační činností.

Zákaz a omezení některých činností
(účelové výňatky z Návštěvního řádu)

• (1) Na celém území národního parku je zakázáno

  • a) vstupovat a vjíždět na plochy s novou výsadbou provedenou v rámci obnovy lesa
  • b) vstupovat do jeskyní a jiných podzemních prostorů
  • c) plašit zvěř a odchytávat volně žijící živočichy
  • d) sbírat planě rostoucí rostliny a jejich části kromě lesních plodů
  • e) odhazovat odpadky, znečišťovat a poškozovat prameniště a vodní toky
  • f) manipulovat nebo poškozovat zařízení pro turistiku a rekreaci umístěná v terénu, jako turistické značení, informační tabule, odpočívadla, vyhlídková místa a jiná obecně prospěšná zařízení
  • g) volné pobíhání psů
  • h) chovat se způsobem, který by mohl vést ke škodám na přírodním prostředí a který je v rozporu s posláním národního parku, zejména rušení klidu nadměrným hlukem aj.
  • i) pořádat a organizovat hromadné sportovní, turistické a jiné akce
  • j) instalovat přenosné lyžařské vleky a vytyčovat zimní běžecké a sjezdové tratě, vyznačovat letní i zimní turistické cesty
  • k) tábořit a rozdělávat ohně
  • l) provozovat jízdy na koni a jízdy psích spřežení
  • m) provozovat vodní sporty kromě řeky Jizery
• (2) Správa může na vyhrazených místech či v určitém časovém období činnosti uvedené pod písmeny i), j), k), l) a m) odst. (1) povolit. Za hromadné akce pod písmenem i) se nepovažují ty, které jsou konány na řádně kolaudovaných lyžařských běžeckých a sjezdových tratích. Tyto akce musí být pouze předem nahlášeny Správě.
• (3) V zimním období je na území národního parku zakázán vstup k mysliveckým zařízením sloužícím k přikrmování zvěře a do přezimovacích obůrek s výjimkou značených turistických cest.
• (4) Na území I. a II. zóny národního parku je kromě činností uvedených v odstavci (1) též zakázán sběr lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení včetně skialpinismu.
• (5) Při nedostatečné sněhové pokrývce je návštěvník povinen respektovat přechodné uzavření úseků tyčového značení provedené Správou z důvodu ochrany přírody.

Chráněné krajinné oblasti

Poslání chráněné krajinné oblasti a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením. Rekreační využití CHKO je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí.

Vybrané základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí, které mají vztah k turistickým aktivitám.

Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno

• a) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
• b) pořádat automobilové a motocyklové soutěže
• c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody
• d) v CHKO je zakázáno trhat lesní plody pro komerční činnost nepovolenými pomůckami zhoršujícími obnovu krajiny

S podobnými podmínkami se setkáváme i u dalších kategorií území, vždy je zde zvýšená úroveň ochrany a omezení aktivit člověka (NPřR, PR, NPP, PP) . Zbytek území našeho státu tvoří krajina bez zvýšených omezení pro pohyb a pobyt člověka, nicméně platí zde zásadní ustanovení, které zakazuje stanování a táboření ve volné přírodě s výjimkou míst tomu vyhrazených (kempy, tábořiště, smluvně povolená místa).

Se zásadami pohybu v české krajině a se stezkami a turistickými trasami je možné se podrobně seznámit na webových stránkách Klubu českých turistů.