Tibet

Neznámí mistři, „Palác Potála – zimní sídlo tibetských dalajlamů“, současný komplex budov byl založen v 17. století a později byl několikrát renovován (stavební struktury na této lokalitě však sahají do éry prvních tibetských králů v 7. století n. l.), Lhasa, Tibetská autonomní oblast Čínské lidové republiky.

Pohled z jižní (čelní) strany na majestátní třináctiposchoďový palác Potálu a na část moderní zástavby Lhasy („Místo bohů“), hlavního města Tibetské autonomní oblasti Čínské lidové republiky

Gary Wintz, „Portrét sličné Tibeťanky“, 90. léta 20. století, fotografie.

Mladá Tibeťanka v typickém kroji, s umělými příčesky splývajícími na záda a hruď, náušnicemi a náhrdelníkem. Pochází ze severovýchodního Tibetu, z historického Amda, dnešní provincie Čching-chaj.

Anonym, „Mužský (jab) a ženský (jum) princip v tělesném spojení“, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku, Tibet.

Exoterický buddhismus, známý též jako tantrajána („vůz tanter“) či vadžrajána („diamantový vůz“), značně již vzdálený původní praxi Buddhova učení, přinesl do tibetského buddhismu též kult ženských božstev (jum, „matka“) představovaných v sexuálním spojení s jejich mužskými božskými protějšky (jab, „otec“). S výjevy těchto spojení se velmi často setkáváme v tibetské náboženské ikonografii a skulpturách. Původním smyslem však není zobrazování prokreativního poslání sexu, nýbrž symbolické vyjádření mohutného účinku plynoucího ze spojení obou elementů, mužského a ženského, na duchovní soustředěnost těch, kdo o takových kopulujících dvojicích meditují. Sexuální spojení božstev jab-jum a síla z něho prýštící je metaforickým vyjádřením onoho ušlechtilého meditačního záměru.

Anonym, „Buddha Šákjamuni“, 7. století, bronz a šperky, Džókhang ve Lhase, Tibetská autonomní oblast Čínské lidové republiky.

Tuto plastiku darovala slavnému tibetskému králi Songcän Gampovi (605–650) jeho nevěsta, princezna Wen-čcheng z čínské dynastie Tchang.

Anonym, „Tantrické,hněvivé božstvo‘ Kálačakra“, bez data, thangka (v tibetském buddhismu nezarámovaný plátěný obraz

s výjevy z buddhistické mytologie), Burjatsko. Tantrické „hněvivé božstvo“ (khro-bo) Kálačakra (tibetsky Dükjikhorlo, „Kolo času“) představuje emanaci meditativního bódhisattvy Akšóbhje s jeho družkou v sexuálním spojení vstoje a fronte.

Anonym, „Buddha Vadžradhara“, 16. století, bronz, výška 38,5 cm, Tibet.

Buddha Vadžradhara (tibetsky Dordžečhang, „Držitel vadžry“) spočívá na zdvojeném lotosovém trůnu v milostném objetí vsedě se svou ženskou partnerkou (jum). Plastika symbolizuje spojení nejvyššího soucitu (karuna) s nejvyšší moudrostí (pradžňa), dvou základních vlastností všech buddhů a bódhisattvů.

Anonym, „Nejvyšší buddha Samantabhadra“, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku, Tibet.

Nejvyšší buddha Samantabhadra (tibetsky Küntuzangpo), ve vadžrajánovém buddhismu chápaný jako „prabuddha“ (ádibuddha), je zde zobrazen ve spojení se svou božskou družkou Samantabhadrí (tibetsky Küntuzangmo).

Anonym, Ádibuddha Vadžrasattva, 18. století, bronz zdobený drahokamy, výška 25 cm, Tibet, uloženo: Philip Goldman Collection, Londýn, Anglie.

Ádibuddha („Prabuddha“) Vadžrasattva („Diamantová jsoucnost“) je zobrazen s vadžrou („hromoklínem“) v ruce ve spojení jab-jum se svou družkou Višvatárou, ztělesňující nejvyšší moudrost.

Nikolaj Dudko, Nangcchog Gjalpo („Král Nangcchog“), 1997, malba na plátně, 37x29 cm.

Moderní burjatský malíř N. Dudko se ve své kompozici inspiroval tradiční ikonografií a význačnými postavami tibetského buddhismu. Ústřední motiv představuje mužský (jab) a ženský (jum) princip v tělesném spojení, vlevo nahoře je zpodoben tibetský polyhistor Butön Rinčhendub (1290–1364), autor Dějin buddhismu v Indii a v Tibetu a první redaktor Kandžuru a Tandžuru, vpravo nahoře je zobrazen nejvyšší buddha Samantabhadra (tibetsky Küntuzangpo) ve spojení se svou božskou družkou Samantabhadrí (tibetsky Küntuzangmo).

Anonym, Dákiní, druhá polovina 18. až první polovina 19. století, měď, 126x62x40 cm, Tibet, uloženo: Musée Guimet, Paříž, Francie.

Dákiní (tibetsky kandoma, „kráčející oblohou“) reprezentuje kategorii bohyní svůdnosti.

Gendün Čhönphel, „Učebnice lásky“, 40. léta 20. století, perokresba, uveřejněno v knize: Stoddard, Heather (1985): Le mendiant de ľAmdo. Paris: Société d’ethnographie, za s. 256.

Asketický tibetský buddhismus nepřipouští ztvárňování tělesného obcování muže a ženy ani jiné vyobrazování projevů milování. Jednu z výjimek představují náčrtky Gendün Čhönphela (1903/1905–1951) k jeho překladu indické Kámašástry („Učebnice lásky“) do tibetštiny: Dod-pa’i bstan-bčos, 1967.

Anonym, „Mnich a polygamista Padmasambhava se dvěma svými žákyněmi“, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Indický mnich a věrozvěst Padmasambhava položil v 8. století základy tibetského buddhismu; stal se uctívanou osobností tibetských dějin.

Neznámí mistři, Skalní klášter „Tygří doupě“, založen 1692 (později několikrát renovován), Tagcchang v údolí Paro, Bhútán.

Skalní klášter „Tygří doupě“ je zasvěcen zakladateli tibetského buddhismu Padmasambhavovi, který údajně toto místo v 8. století navštívil.

Anonym, Butön thamčäkhjenpa, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Butön thamčäkhjenpa, „Vševědoucí Butön“ – Butön Rinčhendub (Bu-ston Rin-čhen-grub, 1290–1364), tibetský polyhistor, autor Dějin buddhismu v Indii a v Tibetu (1322), první redaktor Kandžuru a Tandžuru.

Anonym, „Kolo života“, bez data, nástěnná malba, tigceský klášterní chrám v Ladaku v indickém státu Džammú a Kašmír.

„Kolo života“, tibetsky Sipäkhorlo (Srid-pa’i ’khor-lo), též Ländä (Las-’bras), „skutky a plody“.

Anonym, Drahocenný slunečník (tibetsky Rinčhen dug [Rin-čhen gdugs]), bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Drahocenný slunečník představuje znak královské vlády a symbol ochrany Buddhova učení a patří k Osmeru symbolů přinášejících štěstí, tibetsky Taši taggjä (Bkra-šis brtag-brgjad): Drahocenný slunečník, Zlaté rybky, Nádobka s velkým pokladem, Lotos, Pravotočivá bílá ulita, Skvělý diagram, Praporec vítězství, Zlaté kolo (pořadí může být odlišné). Tyto symboly byly a jsou hojně užívány v buddhistické liturgii a v tibetské náboženské symbolice vůbec. Tvoří častý doplněk – ať jednotlivě či v umných kompozicích – tibetských obrazů thangka (v tibetském buddhismu nezarámovaný plátěný obraz s výjevy z buddhistické mytologie), představujících božstva buddhistického panteonu.

Anonym, Zlaté rybky, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Zlaté rybky (tibetsky Sergji ňa [Gser-gji ňa]) – symbol volnosti a přeneseně duchovního vysvobození.

Anonym, Nádobka s velkým pokladem, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Nádobka s velkým pokladem (tibetsky Ter čhenpö bumpa [Gter čhen-po’i bum-pa]), používaná jako posvátná schrána či urna ostatků, symbolizuje skryté poklady.

Anonym, Lotos, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Lotos (tibetsky Päma [Pad-ma]), vyrůstající z bahnitých kořenů, symbolizuje duchovní čistotu a přeneseně

Anonym, Pravotočivá bílá ulita, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Pravotočivá bílá ulita (tibetsky Dungkar jäkhjil [Dung-dkar g.jas-’khjil]), používaná jako hudební nástroj, symbolizuje Buddhovo mluvené slovo.

Anonym, Skvělý diagram, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Skvělý diagram (tibetsky Palgji beu [Dpal-gji be’u]) – smyčka nemající začátek ani konec, blahověstný geometrický diagram symbolizující jednotu všech věcí a klamnou představu času.

Anonym, Praporec vítězství, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Praporec vítězství (tibetsky Gjalcchän [Rgjal-mcchan]) – válcovitě podél svislé osy uspořádaná korouhev symbolizující vítězství nad nevědomostí a smrtí.

Anonym, Zlaté kolo, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

Zlaté kolo (tibetsky Sergji khorlo [Gser-gji ’khor-lo]), symbol samotného Buddhy Šákjamuniho a jeho učení, představuje jednotu všech věcí a jevů.

Anonym, Zdvojené či zkřížené dordže, dvojvadžra, bez data, tibetský tisk z dřevěného bloku.

„Zdvojené či zkřížené dordže, dvojvadžra“ (tibetsky Dordže gjadam [Rdo-rdže rgja-gram]) – rituální předmět s umocněnou silou.