Motorický vývoj – ontogeneze motoriky dítěte: Školní věk

Školní věk lze rozdělit do dvou období: mladší školní věk od 6 let do 11 let a starší školní věk od 12 let do 15 let, někteří autoři také uvádí, že toto období končí až pubertou. Mladší školní věk je období specifické výraznou změnou režimu dítěte. Dochází ke snížení přirozené pohybové aktivity, navyšuje se čas, která dítě stráví v sedě (učení ve škole, psaní úkolů, čas strávený u počítače nebo televize). Ideálně by se v tomto věku měl navyšovat čas strávený cílenou/ řízenou pohybovou aktivitou (s rodinou, tréninky, kroužky) tj. pohybová kompenzace. U mladších dětí by měl pořád převládat rozvoj různorodých pohybových schopností a dovedností, děti by se měli učit vykonávat pohybovou aktivitu v různých prostředích (tělocvična, venku, voda, hřiště, sníh, led). Období okolo 8. roku se označuje jako zlatý věk motoriky, toto období je ideální pro rozvoj koordinačních schopností. To zřejmě souvisí s rozvojem schopnosti propriocepce. Pokud je dítě pohybově aktivní, dostává se v tomto období v řadě činností (např. běh, házení a chytání míče) téměř na úroveň dospělého jedince. U starších dětí pak vidíme postupnou sportovní specializaci. Výjimku budou tvořit sporty s ranou specializací, kam se řadí převážně sporty esteticko-koordinační např. gymnastika, krasobruslení (Bednářová & Šmardová, 2021; Dylevský 2021).

Období staršího školního věku je obdobím výrazných hormonálních změn. Je spojeno s růstovými skoky, tedy nárazové přibývání na váze a výšce. Tato etapa vývoje bývá spojena s výraznou potřebou pohybu, zkoušení nových pohybových aktivit nebo sportu. Může se objevit zájem o činnosti, které předtím dítě nikdy nevyhledávalo. Růstové změny mohou přechodně vést k lehké stagnaci v tréninku, zejména ke snížení rytmických a koordinačních schopností. Komplikací při práci s dětmi v tomto věku může být obtížná komunikace. Mění se vztahy mezi dítětem a dospělými, ale i mezi dětmi samotnými. Klesá autoritativní postavení rodičů, naopak v očích dítěte stoupá postavení vrstevníků (Gallahue et al., 2020; Perič, 2012; Vágnerová & Lisá, 2021).