Kasiterit   ::  SnO₂

Český název cínovec. Obsahuje někdy příměs oxidů Fe, Ti, Mn. Čtverečný (tetragonální). Hojně krystalizuje v krátkých sloupečcích zakončených pyramidou. Jednoduché krystaly jsou vzácné, většinou srůstají ve dvojčata (tzv. vezírovací dvojčata) nebo složitěji cyklicky v cínovcové kroupy. Agregáty bývají zrnité, zřídka stébelnaté. V náplavech bývá kasiterit v podobě malých zaoblených zrn, na některých žilách byly vzácně nalezeny krystaly velké až 14 cm. Nedokonale štěpný.

Barva se pohybuje v různých odstínech od bezbarvého přes hnědý až černý, obvykle černohnědý. Slabě průsvitný. Vryp bílý až světle okrový nebo hnědý. Lesk na krystalových plochách polokovový až diamantový, na lomných plochách mastný. Nerozpustný, velmi křehký, těžko tavitelný, vede elektrický proud, nemagnetický (při vyšším obsahu Fe magnetický). Odolává zvětrávání a jako těžký nerost se dostává do náplavů.

• tvrdost: 6 - 7
• hustota: 6,3 - 7,2 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Kasiterit má původ pneumatolytický nebo hydrotermální. Je minerálem specializovaných cínonosných kyselých žul a pegmatitů, bývá vázán na cínonosné greiseny a žíly různých typů. (Pozn.: greisen je hornina složená převážně z křemene, který je zčásti původní, zčásti vznikl pneumatolyticko-hydrotermální přeměnou živce). Významná část těžby pochází z aluviálních ložisek, praktický význam má vulkano-intruzívní bolívijský typ.

U nás v krušnohorských greisenech u Cínovce a Horní Krupky u Teplic, u Krásna u Horního Slavkova, v pegmatitech od Rožné u Bystřice nad Pernštejnem.

Malá rýžoviska jsou v okolí Lokte a u Přibyslavic, významná evropská jsou ve francouzské Bretani. Na Slovensku je malé ložisko v Hnilci. V SRN pokračují krušnohorská ložiska s těžbou u Altenbergu.

Světová ložiska jsou především v Bolívii (Llalagua se 400 000 t/rok) a Austrálii, dále JAR, Sibiř, Indonézie, Malajsie, Thajsko, Barma, Anglie, Chile, Mexiko, USA. Hlavní těžba cínu dodnes pochází z aluviálních ložisek (60 – 70 % světové těžby). Vedoucí zemí na světě v těžbě cínových rud se stala Čína (1990) se 40 tisíci t/rok, dále Brazílie, Indonézie, Malajsie.

Význam

Kasiterit je nejdůležitější a prakticky jediná ruda cínu s využitím v chemickém průmyslu, pro výrobu slitin.