Wolframit   ::  (Fe, Mn) WO₄

V izomorfních příměsích obsahuje Nb a Ta. Železo a mangan jsou ve struktuře zastoupeny v libovolném poměru - tvoří se souvislá izomorfní řada s koncovými členy izomorfní řady FeWO₄ (ferberit) a MnWO₄ (hübnerit), přičemž ryzí ferberit a hübnerit v přírodě prakticky neexistují. Jednoklonný (monoklinický). Tvoří velké, krátce sloupcovité až tlustě tabulkovité krystaly. Je často lupenitý, paprsčitý, kusový, jako pseudomorfózy po scheelitu a opačně. Dokonale štěpný.

Je černý s hnědavým odstínem, vryp hnědočerný až černý. Opakní. Mastný až polokovový lesk. Křehký, slabě magnetický.

• tvrdost: 5 - 5,5
• hustota podle chemického složení: 7,1 - 7,5 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Hlavní akumulace wolframitu doprovázejí kasiterit či tvoří samostatné žíly ve stejném prostředí greisenizace žul. V pegmatitech není hojný. Je akcesorický na Au-žilách. Nevzniká za sedimentogenních podmínek. Na rýžoviskách se wolframit koncentruje jen pokud vznikl rychlým zvětráváním, neboť jinak poměrně rychle oxiduje.

U nás se nahromadil v aluviu u Rotavy, velká akumulace je v Zairu, menší v Portugalsku, Francii, USA, Zabajkalí. Jedna z nejslavnějších světových lokalit na wolframit je náš Cínovec v Krušných horách a přilehlá saská část SRN. Dnes nejvíce ceněné krystaly pocházejí z Portugalska. Obrovského rozsahu je vývoj W-žil vázaných na jurský žulový magmatismus, např. v jižní Číně, Barmě, Argentině, Austrálii a USA.

Význam

Hlavní wolframová ruda.