Magnetit   ::  Fe₃O₄

Magnetit je oxidem dvojmocného a trojmocného železa, se vzorcem (Fe³⁺ Fe²⁺)Fe³⁺O₄. V příměsích obsahuje Al, Cr, Mg, Mn, V, tzv. titanmagnetit může obsahovat až 7 % TiO₂. Krychlová (kubický). Krystaly tvaru osmistěnu, rýhovaného kosočtverečného dvanáctistěnu, zřídka čtyřstěnu. Vytváří dvojčatné srůsty. Hrubozrnné až jemnozrnné agregáty, celistvý.

Barva železně černá (bývá modře naběhlý), opakní, vzhledem k nerozeznání od chromitu. Vryp šedočerný (rozdíl od chromitu a hematitu), lesk mastně kovový. Lom lasturnatý, je křehký. Je silně magnetický (do 585 °C). Přeměňuje se v goethit, lepidokrokit, limonit a maghemit. Jsou známé i pseudomorfózy pyritu a sfaleritu po magnetitu.

• tvrdost: 5,5 - 6,5
• hustota: 5,17 g . cm^-3
• rozpustný v HCl
• obtížně tavitelný

Animace krystalových soustav

Výskyt

Ačkoliv je typickým minerálem vysokoteplotních podmínek (skarny, metamorfity), může vznikat i za pokojových teplot v sedimentech. V magmatitech je všeobecně rozšířen jako přídatný minerál (akcesorie), hlavně v bazických hlubinných a výlevných horninách (intruzívech a efuzívech). V pegmatitech má větší rozměry.

U nás ve skarnech u Vlastějovic nad Sázavou, Malešov u Kutné Hory, Přísečnice v Krušných horách a porůznu na Českomoravské vrchovině (Věchnov, Budeč, Županovice, ve skarnu u Pernštejna). V olivínickém nefelinitu naší národní hory Říp je cca 12 % magnetitu. Na Slovensku u Rudňan, Krásnohorské Podhradí, Rožňava-Nadabule a Rudná. Světová naleziště: Švédsko (Kiruna, Gällivare), Ural (Magnitogorsk), Ázerbájdžán, Francie (Lotrinsko), Ukrajina (Krivoj Rog, Kursk), Brazílie, Indie, Západní Austrálie, Kanada, USA.

Význam

Nejušlechtilejší Fe-ruda (až 71,4 % Fe).