| |
|
Populace, konfigurace, váha
| Každá molekula se nachází v některém z přípustných kvantových stavů, který je charakterizován energií. Znamená to, že má některou z možných hodnot energie e0, e1, e2, e3, … (seřazeno vzestupně od nejnižší možné energie základního stavu e0 ş 0). |
|
|
| Počet částic ni, který se nachází ve i-tém stavu se nazývá populace („osídlení“) stavu i. Populace určují konfiguraci systému (n0, n1, n2, n3, …). Je-li systém v rovnováze, molekuly si sice nepřetržitě vyměňují energii a mění svoje stavy, avšak průměrné počty molekul v jednotlivých stavech jsou stálé. Součet všech populací musí být roven celkovému počtu částic N. |
| |
|
| Každá konfigurace má svou váhu W, která se rovná počtu způsobů realizace. Při velkém počtu částic může být rozdíl mezi vahami konfigurací obrovsky obrovský. To znamená, že některé konfigurace se na průměru podílí naprosto zanedbatelně. Pro soustavu s makroskopickým počtem částic je dokonce přijatelné vyjadřovat její chování pouze pomocí jediné konfigurace, která má maximální váhu W* a která je daleko nejpravděpodobnější. Říká se jí dominantní konfigurace (DK). |
|
|
|
