Bi5080 Základy ekologie

Přírodovědecká fakulta
podzim 2020
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučující
doc. RNDr. Milan Gelnar, CSc. (přednášející)
doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.
Ústav botaniky a zoologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Michal Hájek, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav botaniky a zoologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Vysvětlit základní pojmy oboru ekologie (ekologie jedinců, populací, společenstev, ekosystémů) a základními koncepty oboru. Uvést je do kontextu ostatních přírodovědných disciplín. Probrat různé aspekty ekologie, které jsou pak rozvíjeny v navazujících předmětech. Uvést příklady fungování komplexních biologických systémů v reálném světě a jak je ovlivňuje současná a minulá činnost člověka.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kurzu bude student schopen (1) vysvětlit základní pojmy oboru ekologie rostlin a živočichů (2) porozumět jim a propojovat je, (3) aktivně je používat (4) rozumět základním konceptům oboru a umět je ukázat i na konkrétních příkladech z přírody (5) rozumět základním procesům v přírodě, které ovlivňují diverzitu a fungování hlavních středoevropských biotopů a světových biomů.
Osnova
  • Obsah pojmu ekologie, její hraniční obory a členění, ekologické faktory, organismy a jejich prostředí, biosféra a její členění. Sluneční záření a jeho změny v atmosféře, využití záření v procesu fotosyntézy, adaptace organismů na sezónní a diurnální variabilitu záření, teplotní gradienty v přírodě, ektotermní a endotermní organismy, adaptace k nízkým a vysokým teplotám, teplota a zeměpisné rozšíření druhů. Složení půdy, diferenciační pedogenetické procesy, humus, edafon, diagnostické půdní horizonty, hlavní typy půd ČR. Význam vody, chemismus vody, její druhy a zdroje, základní ekologické faktory vodního prostředí, moře a brakické vody, adaptace organismů na vodní prostředí a vlhkost. Organismus jako prostředí, parazit a hostitel, typy cizopasníků a jajich význam, buňky, tkáně a orgány jako ekologické niky, základní parazito-hostitelské systémy, koncepce prostředí parazitů. Definice populací a jejich základní atributy, růst populací, vnitrodruhové vztahy, dynamika populací, životní strategie. Behaviorální ekologie a potravní vztahy, ekologický význam komunikace, základní způsoby výživy, ekologický význam potravy, teritorium. Definice společenstva, prostorové vztahy společenstva ke gradientům prostředí, sukcese, význam r- a K- strategie v sukcesi, klimax, pojem niky, diferenciace nik ve společenstvu, vliv kompetice na strukturu společenstva, diverzita a druhová bohatost. Ekosystémy, biomasa, primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí, sekundární produktivita, toky energie v potravních řetězcích, tok látek, bilance živin v terastrických a akvatických ekosystémech, globální biochemické cykly a jejich ovlivnění činností člověka (fosfor, dusík, síra, uhlík). Základní biomy Země, definice pojmu biom, tropický deštný les, savana, polopošť, poušť, step, vždyzelené lesy a křoviny mediteránníhop typu, opadavý listnatý les, boreální jehličnatý les, tundra. Přehled ekosystémů Evropy: opadavé listnaté lesy, horské jehličnaté lesy, kosodřevina, křoviny, ekosystémy sladkých vod a jejich litorálu, skalní ekosystémy, ekosystémy písečných dun, mořského pobřeží, rašeliniště, louky, primární alpinské bezlesí, kulturní step, synantropní (ruderální a segetální) ekosystémy. Aplikovaná ekologie: destrukce životního prostředí, populační exploze lidstva, ekotoxikologie a chemie životního prostředí, znečištění biosféry, biomonitoruing a bioindikace, ochrana životního prostředí.
Literatura
  • PRACH, Karel, Milan ŠTECH a Pavel ŘÍHA. Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. 1. vydání. Praha: Scientia, 2009. 151 stran. ISBN 9788086960463. info
  • SÁDLO, Jiří a David STORCH. Biologie krajiny :biotopy České republiky. Vyd. 2. Praha: Vesmír, 2000. 94 s. ISBN 80-85977-31-1. info
  • STORCH, David a Stanislav MIHULKA. Úvod do současné ekologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000. 156 s. ISBN 80-7178-462-1. info
  • BEGON, Michael, John L. HARPER a Colin R. TOWNSEND. Ekologie : jedinci, populace a společenstva. Translated by Bronislava Grygová - Barbara Köberleová - Zdeněk Brandl. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997. xxiv, 949. ISBN 8070676957. info
  • SLAVÍKOVÁ, Jiřina. Ekologie rostlin. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 366 s. info
  • LOSOS, Bohumil. Ekologie živočichů. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 316 s. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
Zkouška ústní
Navazující předměty
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2020/Bi5080