Bi6871 Zdravotní rizika

Přírodovědecká fakulta
jaro 2021
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (plus ukončení). Ukončení: zk.
Vyučující
prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc. (přednášející)
doc. RNDr. Alena Hyršlová Vaculová, Ph.D. (přednášející)
prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc. (přednášející)
Mgr. Jiřina Procházková, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. RNDr. Alois Kozubík, CSc.
Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: prof. RNDr. Jiřina Hofmanová, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Po 1. 3. až Pá 14. 5. Čt 9:00–10:50 online_B3
Předpoklady
SOUHLAS
Předpokladem jsou základní znalosti biochemie, buněčné fyziologie a molekulární biologie. Navazuje na přednášky Fyziologie buněčných systémů a Mechanismy karcinogeneze.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: V období jaro 2021 je předmět vypisován primárně studentům, kteří jej mají ve studijním plánu jako povinný. Na předmět se vztahuje povinnost registrace, bez registrace může být znemožněn zápis předmětu!
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s poznatky o příčinách vzniku a rozvoje vybraných poruch a onemocnění, zejména tzv. civilizačních chorob, jako jsou nádorová onemocnění, zánět, alergie, stres, onemocnění plic, jater, kardiovaskulární choroby, neurologické i psychické poruchy, včetně přístupů a metod jejich výzkumu a vybranými epidemiologickými studiemi. Jedná se zejména o vliv faktorů vnějšího prostředí (chemických i biologických) na zdraví člověka, vliv specifických složek výživy, životního stylu a využití poznatků v prevenci různých onemocnění. Studenti získají rovněž informace o existenci a regulaci organizmu jakožto hierarchického systému, o zásadních procesech nutných pro udržení jeho normálních funkcí i faktorech, které mohou tyto funkce narušovat.
Výstupy z učení
Na konci tohoto kurzu bude student schopen: popsat nejdůležitější chemické a biologické faktory vnějšího prostředí, které ovlivňují zdraví člověka na úrovni konkrétních orgánů i organismu jako celku, a znát možnosti, jak těmto chorobám předcházet; porozumět roli specifických složek výživy v souvislosti se vznikem a rozvojem nejzávažnějších chorob; vysvětlit existenci a regulaci organizmu jakožto hierarchického systému, zvláště pochopit zásadní procesy nutné pro udržení jeho rovnováhy; interpretovat a využít znalosti o působení faktorů vnějšího prostředí na lidské zdraví s ohledem na možnosti prevence a léčby; porozumět výsledkům nejnovějších epidemiologických a vědeckých studií na uvedené téma; zpracovat, prezentovat a diskutovat zadané téma.
Osnova
  • - Příčiny vzniku a rozvoje nejčastějších civilizačních chorob - genetická predispozice, negenetické příčiny. Typy studií (epidemiologické, populační, experimentální, klinické); výskyt nádorových a jiných onemocnění (v ČR, ve světě), zdroje informací - zdravotnická ročenka ČR, SVOD, NOR. Problémy specifických studií. Proces karcinogeneze - základní faktory podporující vznik nádorů, genetické a negenetické příčiny, endogenní faktory - úloha hormonů. Civilizační choroby a životní styl (kouření, dieta, fyzická aktivita). - Výživa - příjem a výdej energie, dietetické lipidy – vláknina a butyrát, esenciální polynenasycené mastné kyseliny a jejich význam pro zdraví (kardiovaskulární choroby, vývoj novorozence, deprese a neurodegenerativní choroby, nádorové onemocnění). Epidemiologické versus experimentální studie. - Chemoprevence, terapie, paliativní léčba, prediktivní onkologie - detekce specifických parametrů, srovnání metod a interpretace naměřených parametrů. - Úloha faktorů vnějšího prostředí v rozvoji plicních onemocnění. Toxické látky v ovzduší a cigaretovém kouři. Vliv kouření na zdraví lidského organismu, zejména s ohledem na rozvoj nádorů plic a vybraných chronických onemocnění plic, související statistiky a epidemiologické studie, zhodnocení zdravotních rizik. Epigenetické změny vyvolané látkami z cigaretového kouře a jejich význam ve vývoji nádorů plic, celkové důsledky pro organismus, příklady recentních studií. - Úloha faktorů vnějšího prostředí v rozvoji jaterních onemocnění. Toxické látky, alkohol, vybrané složky výživy, virová hepatitida atd. a jejich vliv na rozvoj nádorů jater a některých chronických onemocnění jater, související statistiky a epidemiologické studie. Poškození jater jako centrálního orgánu metabolismu a jeho dopad na celkový zdravotní stav organismu, příklady recentních studií, zhodnocení zdravotních rizik. - Environmentální faktory vyvolávající či přispívající ke vzniku fenoménu vývojové a chronické neurotoxicity. Chemické i biologické faktory, které se mohou běžně vyskytovat v našem prostředí a podílet se na vzniku a rozvoji neurologických poruch u dětí a starších osob. Jejich původ, způsoby expozice, epidemiologické studie prokazující jejich chronický a kumulativní účinek. Neurologická onemocnění a poruchy soustředění, narušení kognitivních funkcí, autismus, ADHD, Parkinsonova choroba vs. parkinsonimus, Alzheimerova choroba. - Environmentální faktory vyvolávající vznik a případně přenos onkogenních mutací na další generaci. Onkogenní viry, role bakterií v onkogenezi. - Role mikrobiomu v rozvoji neurologických/neuropatologických poruch a v rozvoji nádorového onemocnění. - Homeostáza, zdraví a nemoc - základní pojmy, stručný úvod. Negativní a pozitivní zpětná vazba, její význam pro zachování homeostázy, rovnováhy na buněčné, tkáňové a systémové. Organismus jako hierarchický systém, spolupůsobení nervové, endokrinní a humorální soustavy. Stres jako modelový příklad systémového působení, jeho příčiny a důsledky. Předcházení nemocem a poškození funkcí organismu vs. vybrané terapeutické možnosti.
Literatura
    doporučená literatura
  • Food and Health in Europe: a new basis for action, WHO Regional Publications European Series, No. 96, 2006
  • Wilhelm Z. a kol., Výživa v onkologii, (Nutrition in oncology) Brno 2004
  • ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 542 s. ISBN 9788024728445. info
  • FOŘT, Petr. Co jíme a pijeme? Výživa pro 3. tisícitletí. (What we eat and drink? Nutrition for 3rd millenium) 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 246 s. ISBN 80-7033-814-8.
  • Jak vzdorovat rakovině. (How to resist cancer) Edited by Olga Dostálová. [1. vyd.]. Praha: Grada-Avicenum, 1993. 205 s. ISBN 80-7169-040-6.
  • Free radicals, aging, and degenerative diseases (Eds. J. E. Johnson, Jr., R. Walford, D. Harman, J. Miquel), Alan. R. Liss, Inc., New York 1986
  • Speciální vybraná reviews a vědecké články (Thematic reviews and research papers)
Výukové metody
Základní přednášky učitelů a diskuse v hodině. Zpracování vlastního vybraného odborného tématu a prezentace studentů dikusí v hodině.
Metody hodnocení
Účast na přednáškách není povinná, ale je velmi doporučována kvůli porozumění probíraným tématům, diskusi s ostatními studenty a vytváření a vyjadřování vlastních názorů. Předpokladem zakončení kurzu je zpracování krátké prezentace pro ostatní studenty s diskusí zadaného tématu. Kurz je zakončen písemnou zkouškou hodnocenou učitelem. Studenti musí odpovědět správně minimálně 50% otázek z oblastí probíraných na přednáškách.
Navazující předměty
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2008 - akreditace, jaro 2011 - akreditace, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2005, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2012 - akreditace, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/jaro2021/Bi6871