Sportovní gymnastika
Kapounková, Bernaciková, Novotný
Charakteristika sportu
Sportovní gymnastika je individuálním sportem, při němž jednotliví
závodníci předvádějí silové nebo švihové gymnastické prvky na koberci
(prostná) nebo na nářadích. Gymnastický výkon závisí na mnoha
faktorech, cvičení kladou nároky především na koordinaci svalové
činnosti v prostoru a čase. Statické cviky vyžadují vyvinutí velké síly
příslušných svalových skupin (výdrže v polohách). Intenzita zatížení
závisí na disciplíně.
Olympijský sport: od roku 1896 (ženy 1928)
První MS: 1903
Soutěžní disciplíny
Ve sportovní gymnastice jsou tři hlavní disciplíny: víceboj družstev,
víceboj jednotlivců a finále na jednotlivých nářadích.
Ženy: prostná, kladina, bradla, přeskok
Muži: prostná, přeskok, kůň našíř, bradla, hrazda, kruhy
Základní pravidla
Ve víceboji družstev se počítají známky více členů jednoho týmu, v konkrétním případě za všechny předvedené sestavy nebo se nejhorší známka na každém nářadí může škrtat. O vítězi rozhoduje součet známek. Ve víceboji jednotlivců musí každý účastník absolvovat cvičení na všech nářadích. Ve finále na jednotlivých nářadí obvykle startuje osm nejlepších z předchozí kvalifikace a rozhoduje jediná finálová známka.
Po roce 2004 došlo ke změně pravidel, po které může známka za obtížnost dosáhnout vyšších hodnot a výsledná známka tak překračuje deset bodů.
Ženy: prostná, kladina, bradla, přeskok
Muži: prostná, přeskok, kůň našíř, bradla, hrazda, kruhy
Základní pravidla
Ve víceboji družstev se počítají známky více členů jednoho týmu, v konkrétním případě za všechny předvedené sestavy nebo se nejhorší známka na každém nářadí může škrtat. O vítězi rozhoduje součet známek. Ve víceboji jednotlivců musí každý účastník absolvovat cvičení na všech nářadích. Ve finále na jednotlivých nářadí obvykle startuje osm nejlepších z předchozí kvalifikace a rozhoduje jediná finálová známka.
Po roce 2004 došlo ke změně pravidel, po které může známka za obtížnost dosáhnout vyšších hodnot a výsledná známka tak překračuje deset bodů.
Prostná
- složena z akrobatických řad, metů, výdrží a výrazových pohybů, tanečních prvků
- ženy cvičí na orchestrální doprovod
Rozměry pružné podlahy: 12 x 12 m
Výkon: každá sestava musí být složena z 10 prvků
Maximální délka sestavy: 90s (70 s muži)
Kladina (ženy)
Závodní sestavu tvoří akrobacie.
Závodnice musí využít během sestavy 5x celou délku kladiny.
Výška kladiny 1,25 m, délka 5m a šířka 10cm.
Maximální délka sestavy 90s.
Přeskok (gymnastický stůl)
Kvalita je dána obtížností, technikou provedení a výškou a délkou letu za nářadím, důležitá je přesnost doskoku.
Výška gymnastického stolu 135 cm od podlahy.
Kůň našíř (muži)
Sestavy tvoří mety.
Výška 105 cm od horní plochy žíněnky.
Bradla
Ženy o nestejné výši žerdi.
Muži ve výšce 180 cm od horní plochy žíněnky (200cm od podlahy).
Hrazda (muži)
Švihová cvičení, veletoče.
Výška 260 cm od horní plochy žíněnky (280 cm od podlahy)
Kruhy (muži)
Švihová cvičení (veletoče) i silová cvičení (rozpory, váhy ve visu, vzpory).
Výška 260 cm od horní plochy žíněnky.
Obr. Faktory sportovního výkonu – sportovní gymnastika.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: kontinuální
Trvání výkonu: okolo 5 s (přeskok), 30-90s (ostatní disciplíny)
Intenzita zatížení: střední až maximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během přeskoku.
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během výkonu v ostatních disciplínách (upraveno dle Sharkey 1986).
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: přeskok 8360% nál. BM, ostatní disciplíny 3000-4000% nál. BM, přeskok 6,1 kJ/min/kg a ostatní disciplíny 2-3 kJ/min/kg (Heller, 1993)
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**, Goswami-Gupta 1998***).
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (po 7-8 letech tréninku)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), prostorová orientace, kinestetický, vestibulární
Morfologické změny:
svaly: vaskularizace svalů
Rozvoj pohybových schopností:
koordinace (orientační, diferenciační, rovnováhová, rytmická, synaptická), flexibilita kloubů, síla (explozivní - dolní končetiny, izometrická, vytrvalostní), vytrvalost (aerobní, anaerobní),rychlost (akční)
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Heller 1993*, Grasgruber-Cacek 2008**).
Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech (upraveno dle Melichna, 1990).
Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**, Bale- Goodway 1990***, Breivik 2007****)
Sportovní gymnasté a gymnastky obvykle mají kratší dolní končetiny – níže položené těžiště – lepší stabilita. Širší ramena jsou dána větší muskulaturou v této oblasti.
Obr. Somatograf sportovních gymnastů (modře-muži, červeně-ženy).
Trénink
- k dosažení špičkových výkonů je nutná doba 8 -10 tréninku
- problém rané specializace
- rozvoj flexibility
- rozvoj koordinace
- rozvoj síly
Zdravotní rizika
Nadměrná zátěž může narušovat fyziologický vývoj organismu. Typické
jsou mozoly od tření kůže s nářadím. Převažujícím mechanismem je pád
během gymnastického výkonu - až 77%). U gymnastů se setkáváme s bederní
hyperlordózou, poruchami růstu a u gymnastek s opožděním menarché.
Nejčastější poranění:
- akutní: zlomeniny záprstních kůstek nohou při doskoku, zlomeniny kotníků při špatném doskoku, distorze hlezenního kloubu, zánártní kloub (krevní výrony), zlomeniny pažní kosti a předloktí při pádech, pohmoždění i větší svalové trhliny v oblasti páteře, pád na hlavu s otřesem mozku, luxace a poranění kolenního kloubu, lokte a úrazy páteře
Nejčastější poranění:
- akutní: zlomeniny záprstních kůstek nohou při doskoku, zlomeniny kotníků při špatném doskoku, distorze hlezenního kloubu, zánártní kloub (krevní výrony), zlomeniny pažní kosti a předloktí při pádech, pohmoždění i větší svalové trhliny v oblasti páteře, pád na hlavu s otřesem mozku, luxace a poranění kolenního kloubu, lokte a úrazy páteře
Kineziologická analýza
Lokomoce: bipedální i qaudrupedální
Pohyby segmentů: acyklické
Kineziologická analýza se liší podle jednotlivých disciplín. Gymnastická cvičení jsou různorodá a technicky náročná. Pracují svaly celého těla a nesmírně důležitá je jejich vzájemná koordinace.
Cvičení na kruzích vyžaduje sílu horních končetin především ve statických polohách. Rozpor na kruzích zaměstnává flexory prstů, extenzorů lokte (m. triceps brachii), adduktorů ramenního kloubu (m. pectoralis major, m. latissimus dorsi).
Na prostných gymnasté provádějí různá akrobatická cvičení, jako jsou salta, přemety, skoky, obraty a statické polohy.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly ve sportovní gymnastice - akrobacie.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly ve sportovní gymnastice - kruhy.
Použitá literatura:
BALE, P. – GOODWAY, J. (1990). Performance variables associated
with
the competitive gymnast. Sports Medicine, 10 (3): 139-145.
BREIVIK, S. Artictic Gymnastic. In Sport and Exercise Physiology Testing, guidelines, volume one. Ed. Winter a kol. 2007, s. 220-224. ISN: 978-0-415-36141-5.
GOSWAMI, A. – GUPTA, S. (1998). Cardiovasular stress and lactate formativ during gymnastics routines. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 38: s. 317-322.
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
HELLER, Jan. Gymnastika. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Ed. Havlíčková a kol. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 71-87. ISBN: 80-7066-816-6.
MELICHNA, Josef. Pohyb a morfologická adaptabilita kosterního svalu. Praha: Karolinum, 1990.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s
BREIVIK, S. Artictic Gymnastic. In Sport and Exercise Physiology Testing, guidelines, volume one. Ed. Winter a kol. 2007, s. 220-224. ISN: 978-0-415-36141-5.
GOSWAMI, A. – GUPTA, S. (1998). Cardiovasular stress and lactate formativ during gymnastics routines. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 38: s. 317-322.
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
HELLER, Jan. Gymnastika. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 1. díl. Ed. Havlíčková a kol. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 71-87. ISBN: 80-7066-816-6.
MELICHNA, Josef. Pohyb a morfologická adaptabilita kosterního svalu. Praha: Karolinum, 1990.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s