Box
Kapounková, Bernaciková, Novotný
Charakteristika sportu
Box je individuální bojový sport, při němž se dva soupeři snaží
zasáhnout svého protivníka pěstmi, musí při tom zůstat ve vyhrazeném
čtvercovém prostoru obklopeném provazy (tzv.ringu). Cílem sportovního
výkonu je zvítězit nad soupeřem pomocí úderů, úhybů a krytů povolenými
pravidly AIBA.
Acyklické pohyby jsou prováděny při vysoké intenzitě zatížení. Nejdůležitějšími pohybovými schopnosti pro výkon jsou reakční rychlost, výbušná síla a koordinace. Box vyžaduje přesnost pohybů, zejména paží, dobrou koordinační schopnost dolních končetin a celkovou souhru celého těla, hlavně horních a dolních končetin.
Acyklické pohyby jsou prováděny při vysoké intenzitě zatížení. Nejdůležitějšími pohybovými schopnosti pro výkon jsou reakční rychlost, výbušná síla a koordinace. Box vyžaduje přesnost pohybů, zejména paží, dobrou koordinační schopnost dolních končetin a celkovou souhru celého těla, hlavně horních a dolních končetin.
Olympijský sport: od roku 1904 (pouze muži)
První MS: 1974 (ženy 2001)
Soutěžní disciplíny
- muži
- ženy
váhové kategorie (11 váhových kategorií)
Základní pravidla
- rozměry ringu: čtverec o rozměrech 4,9 – 6,1 m, obehnán čtyřmi řadami
provazů, upevněných v každém rohu
- zápas se skládá z několika kol, oddělených minutovou přestávkou na oddech.
- v profesionálním boxu se bojuje 4-12 tříminutových kol, v amatérském boxu je 5 dvouminutových kol
- po každém kole získají boxéři určitý počet bodů podle množství úderů, techniky a souladu s pravidly. Pokud zápas neskončí před vypršením časového limitu, tak vítězí boxér s vyšším počtem bodů
- zápas může být ale zakončen i knokautem K.O. (jeden ze soupeřů je na zemi či provazech a během 10 sekund nevstane)
- zákaz úderů pod pás, do zad, do týlu a zadní části hlavy
- zápas se skládá z několika kol, oddělených minutovou přestávkou na oddech.
- v profesionálním boxu se bojuje 4-12 tříminutových kol, v amatérském boxu je 5 dvouminutových kol
- po každém kole získají boxéři určitý počet bodů podle množství úderů, techniky a souladu s pravidly. Pokud zápas neskončí před vypršením časového limitu, tak vítězí boxér s vyšším počtem bodů
- zápas může být ale zakončen i knokautem K.O. (jeden ze soupeřů je na zemi či provazech a během 10 sekund nevstane)
- zákaz úderů pod pás, do zad, do týlu a zadní části hlavy
Obr. Faktory sportovního výkonu – box.
Metabolická charakteristika výkonu
Typ zátěže: intervalová se střídáním intenzity zatížení
Trvání výkonu: 1 kolo trvá 2min
Intenzita zatížení: submaximální až maximální
Metabolické krytí: ATP-CP systém, anaerobní glykolýza, aerobní fosforylace
Obr. Podíl aerobního a anaerobního krytí během sprinterského výkonu (upraveno dle Sharkey, 1986).
Zdroje energie: ATP a CP, glykogen
Energetický výdej: 1740% z nál. BM (trénink), při zápasu až 5000 kJ/h
Funkční charakteristika výkonu
Tab. Fyziologické parametry během sportovního výkonu (upraveno dle Vránová 1995*, Smith 1998**).
V moči po zápase bílkovina a erytrocyty.
Specifické adaptace organismu na zátěž
Adaptace energetických zásob: ↑ ATP a CP, ↑ glykogen
Funkční adaptace:
zvýšení kapacity: ↑↑ anaerobní, ↑ aerobní (především pro rychlou regeneraci zdrojů energie)
zlepšení funkcí smyslových analyzátorů: zrakový (periferní vidění), odhad vzdálenosti, prostorová orientace, vestibulární a ↓ taktilní čití a bolestivá cítivost
Morfologické změny:
svaly: hypertrofie rychlých svalových vláken
Rozvoj pohybových schopností:
rychlost (reakční, akční), síla (explozivní), vytrvalost (aerobní, anaerobní), koordinace (orientační, diferenciační, synaptická, adaptační)
Ostatní adaptace: ↑ zvýšená srážlivost krve
Charakteristika sportovce
Funkční charakteristika:
Tab. Maximální hodnoty fyziologických parametrů při testu do maxima (upraveno dle Vránová 1995*, Grasgruber-Cacek 2008**).
Obr. Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech u boxerů.
Tab. Somatická charakteristika (upraveno dle Grasgruber-Cacek 2008**).
Obr. Somatograf boxerů (tmavě zelená-těžká váha muži, světle zelená-lehká váha muži).
Trénink
Trénink je zaměřen na rozvoj flexibility, koordinaci, výbušné síly,
rychlost, rovnováhu. Důležité je také technika, psychická odolnost a
rozvoj analyzátorů (vestibulární – rovnováha, zrakový – periferní
vidění, odhad vzdálenosti).
Příklad celoročního tréninkového cyklu – nejvyšší úroveň
Všeobecné přípravné období: leden
Specifické přípravné období: únor
Soutěžní období: březen-duben
Přechodné období: konec dubna
Všeobecné přípravné období: květen
Specifické přípravné období: červen-červenec
Soutěžní období: srpen-září
Přechodné období: konec září
Všeobecné přípravné období: říjen
Specifické přípravné období: listopad
Soutěžní období: prosinec
Přechodné období: konec prosince
Zdravotní rizika
V boxu je vysoká úrazovost, před boxem je jen ragby.
Nejčastější poranění v boxu:
• akutní: krvácivá poranění nosu, úst, tržné rány,
poranění zubů a dolní čelisti, distorze palce, fraktury metakarpálních
kostí (Benetova zlomenina), otřesy mozku, srdeční šok- údery na srdeční
krajinu, vazovagální synkopy cerebrální krvácení (Korbelář 1997)
• chronická: encefalopathii mozku (změnami charakteru osobnosti, poruchami koordinace, rovnováhy, řeči, poruchami intelektu), křečové stavy (Korbelář 1997)
• chronická: encefalopathii mozku (změnami charakteru osobnosti, poruchami koordinace, rovnováhy, řeči, poruchami intelektu), křečové stavy (Korbelář 1997)
Kineziologická analýza
Lokomoce: bipedální
Pohyby segmentů: acyklické
Boxérské dovednosti zahrnují údery, úhyby a kryty. U boxu je důležitá explozivní práce dolních končetin (m. glutaeus maximus, m. quadriceps femoris, m. triceps surae). Pro kineziologickou analýzu jsme vybrali typický boxerský přímý úder (direkt).
Na horních končetinách se při úderu kontrahují flexory ramenního kloubu (m. pectoralis major, m. deltoideus-pars clavicularis a extenzory lokte (m. triceps brachii). Zpevnění trupu zajišťují břišní a zádové svaly.
Obr. Nejvíce zatěžované svaly při boxování.
Použitá literatura:
GRASGRUBER, Pavel – CACEK, Jan. Sportovní geny. Brno: Computer
Presss, a.s., 2008. 480 s. ISBN: 978-80-251-1873-3.
KORBELÁŘ, Petr. Poranění typická pro jednotlivé sporty. In Pohybový systém a zátěž. Ed. Kučera, Dylevský. Praha: Grada, 1997, s. 195-217. ISBN: 80-7169-258-1.
VRÁNOVÁ, Jana, Úpolové sporty: Box. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 146-154. ISBN: 80-7184-039-4.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s.
SMITH, Marcus S. Sport specific ergometry and the physiological demands of amatér boxing. Doctoral Thesis, University College Chichester, England, 1998.
KORBELÁŘ, Petr. Poranění typická pro jednotlivé sporty. In Pohybový systém a zátěž. Ed. Kučera, Dylevský. Praha: Grada, 1997, s. 195-217. ISBN: 80-7169-258-1.
VRÁNOVÁ, Jana, Úpolové sporty: Box. In Fyziologie tělesné zátěže II. Speciální část – 2. díl. Praha: FTVS UK, Karolinum, 1993. s. 146-154. ISBN: 80-7184-039-4.
SHARKEY, Brian J. Coaches guide to sport fysiology. Champaign, Human Kinetics, 1986. 100s.
SMITH, Marcus S. Sport specific ergometry and the physiological demands of amatér boxing. Doctoral Thesis, University College Chichester, England, 1998.