Po výkroku přeneseme váhu na stojnou nohu, aby došlo k mírnému prohnutí. Pohyb začneme zvedáním dolní končetiny. Po dosažení maximálního zanožení předkláníme trup a pokračujícím pohybem zanožující dolní končetiny dosáhneme konečné polohy.

Cvik z pohledu cvičence.

Váha je prvkem statické rovnováhy. Aby gymnasta setrval v rovnovážné poloze, musí těžiště těla, které je středem hmotnosti, zůstat nad plochou opory, kterým je chodidlo stojné nohy. To znamená, že hmotnost dolní končetiny, která je zanožena je vyrovnána předklonem trupu. Pro optimální vyrovnávání výchylek je třeba udržovat svalové napětí v kinematickém řetězci trup – dolní končetina.

• Předčasný předklon těla.
• Příliš velký předklon trupu vedoucí k vysazení.

• Funkční příprava 1

  Důležitá je flexibilita v oblasti kyčelního kloubu, pasivní i aktivní.

• Funkční příprava 2

  Nacvičujeme udržování rovnováhy ve stoji na jedné noze v klidu nebo s přídavnými pohyby.

• Funkční příprava 3

  Důležité je zapojení zádového svalstva, což můžeme provádět v lehu na břiše zvedáním trupu.

• Funkční příprava 4

  Nacvičujeme zapojení zádového svalstva v kombinaci se zanožováním v lehu na břiše.

• Nácvik 1

  Začínáme s nácvikem vykročení vpřed s přenosem váhy na stojnou nohu. Zanožená dolní končetina zůstává opřená špičkou o podložku.

• Nácvik 2

  Dalším krokem je nácvik maximálního zanožení s fixací trupu.

• Nácvik 3

  Následně s oporou o stěnu provádíme předklon trupu se současným maximálním zanožováním dolní končetiny až do konečné polohy.

• Nácvik 4

  Další možností je zvedání trupu do konečné polohy s fixací zanožené dolní končetiny.

• Nácvik 5

  Následuje nácvik prvku bez přenášení váhy z jedné nohy na druhou.

Při dopomoci fixujeme trup a pomáháme zvednout dolní končetinu do maximálního zanožení.