Potřebuji inspiraci od kolegů

„Předávám video připomínky k diplomovým pracím“

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D.

Semináře pro studenty pořádám online přes aplikaci ZOOM. Účastní se více než polovina studentů a ti, kteří například kvůli dobrovolnictví a pomoci potřebným v danou dobu nemohou, se na seminář podívají později na zaznamenaném videu, které jim vkládám do osnovy. Pro komunikace a domluvu na časech seminářů používám diskuzní fórum v ISu.

Pro členy naší katedry jsem nahrál krátké instruktážní video, v němž vysvětluji, jakým způsobem lze se studenty touto formou pracovat – zde, pokud byste to také chtěli zkusit:

Instruktážní video

Ukázka jak to vidí studentPoznámka: Prvních 25 sekund je video bez obrazu

Odezvu od studentů mám velmi pozitivní, hodně to oceňují, budeme v této formě dál pokračovat.

„Připravuji COVID verze prezentací pro cvičení“

MUDr. Ondřej Zahradníček

Studenti mých předmětů jsou medici, kteří se často na výzvu pana rektora podílí na dobrovolnických akcích a pomáhaji zvládnout boj s epidemií. Přímá online výuka či videokonference nepřicházejí v úvahu. Začal jsem tedy studentům nabízet prezentace výrazě doplněné o komentáře a výrazně rozšířené o další informace, výklad, fotografie a obrázky. Jedná se o speciální nouzové verze prezentací. Studenti je potom studují formou samostudia.

Protokoly, které studenti průběžně vyplňují, buďto zkontrolujeme na speciálním opakovacím praktiku, které plánujeme po ukončení opatření, nebo, pokud by situace trvala déle, by nám je ofocené mohli poslat do odevzdávárny.

Studenti mají také k dispozici „odpovědníky plus“, tedy další sady testů, kterými si mohou ověřit, zda látku z prezentací dobře pochopili.

„Předávám video připomínky k diplomovým pracím“

JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D.

Konzultace diplomových prací nahrazuji studentům za pomoci videa. Nahrávám plochu svého počítače, kde listuji ve wordovském souboru, a prostřednictvím mikrofonu nahrávám mé připomínky. Takové připravené video následně ukládám do mé úschovny v ISu a přístupnost omezím pouze pro daného studenta a zašlu mu odkaz.


Ukázka výstupu

„Na Linuxu nahrávám přednášky přes recordmydesktop“

RNDr. Jan Kasprzak, Ph.D.

Při svých přednáškách kromě standardního promítání slajdů ukazuji i různé věci prakticky na počítači. Proto jsem zvolil metodu nahrávání celého desktopu počítače bez ohledu na to, jaké aplikace zrovna na něm jsou spuštěny. Používám nástroj recordmydesktop a natočil jsem s ním i krátký návod:

Instruktážní video

„Doplňuji své prezentace o mluvené slovo“

doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D.

Přednáškovou formu výuky plánuji nahradit jednoduchými ozvučenými prezentacemi vytvářenými v programu PowerPoint. Ozvučené prezentace mi umožňují zkombinovat text a mluvený komentář, nahrazují tudíž do značné míry přednášku – chybí jen prvek interaktivity s posluchači. Používal jsem je již dříve, původně výhradně v bakalářském studiu a měl s nimi pozitivní zkušenost i dobrou zpětnou vazbu. Studentům je budu sdílet ve Studijních materiálech předmětu a odkazovat je z Interaktivní osnovy. Volím tedy postup, který je nenáročný pro studenta, přednášku si totiž může poslechnout dle svých možností. Jsem si vědom toho, že nahrávky jsou amatérské a nedokonalé, mluvit "do prázdnoty" bez posluchačů je totiž paradoxně náročnější, než přednášet živému obecenstvu a živou přednášku tato forma plně nenahradí. Za dané situace ale nevidím lepší řešení.

Ukázka části komentované prezentace

„Tvořím videopřednášky v Powerpointu a zpřístupňuji knihy přes osnovu“

Mgr. Josef Šaur, Ph.D.

Tvořím pro studenty videopřednášky v Powerpointu a odkazuji jim je přes Interaktivní osnovu v ISu. Tato technologie běží skvěle, mohu všem doporučit vyzkoušet tuto možnost náhrady přednášek v aktuální situaci.

Je třeba se připravit na to, že ukládání videa (tj. převedení pptx do mpeg4) trvá u hodinové přednášky cca 30 minut. Chce to trpělivost. Dlouhé je i nahrávání do ISu (záleží na připojení a rychlosti internetu, kterou doma máte), ale s tím jsem počítal. Doporučuji, abyste si uložili zálohy svých prezentací, abyste později nemuseli odmazávat videa ze slajdů, když budete chtít prezentaci opět používat na prezenční výuce.

Pro zpřístupnění knih k samostudiu jsem zatím použil zabezpečené prohlížení PDF souborů přes Interaktivní osnovu, než bude pro studenty dostupné komplexní řešení pro zpřístupňování knih přímo z knihoven.

„Studenti mi prezentují online přes Google Meet“

RNDr. Vladimír Herber, CSc.

S online (bezkontaktní) výukou mám dlouholeté zkušenosti (od podzimu 2009 pravidelně učím předmět Z1313 Přírodní hrozby a rizika v krajině – online, popř. od podzimu 2011 nepravidelně předmět ZX2012 Regional geography of the Czech Republic – online) – studenti mají k dispozici i interaktivní osnovu s texty, grafy, mapovými nákresy, krátké videosekvence a ke každému tématu musí splnit i Odpovědník.

S novou mimořádnou situaci jsem se rozhodl, hned první den rektorského volna, že všechny přednášky a semináře nahradím online „kontaktní“ elektronickou výukou s využitím nástroje Google Hangouts Meet, a to v časech podle rozvrhu. Na jednotlivá online setkání se jsou studenti s dostatečným předstihem zváni přes e-mail. Studenti ode mne v daný čas dostanou e-mailem vygenerovaný link a ti, kteří mohou, se přihlásí. Po jejich přihlášení ještě zkontroluji, popř. na dálku vypnu, jejich mikrofony, zjistím, zda se vidíme a slyšíme a výuka může probíhat. Zatím mám „rekord“ 70 studentů během spojených 3 seminářů do jedné online výuky (více než 90% účast).

Pokud se jedná jen o přednášku, tak klasicky používám prezentaci a přednáším, studenti doma sledují prezentovanou látku a mají možnost se zeptat buď přes mikrofon nebo prostřednictvím chatu. Prezentace k přednáškám (Z2012, Z6010, Z0046, Z0012) jsou k dispozici v ISu, u velkých přednášek je i interaktivní osnova, testování prostřednictvím Odpovědníků.

Mnohem zajímavější jsou však semináře, zvláště ty v učitelském studiu, kdy studenti mají za povinnost učit a jejich kolegové jim dávají online zpětnou vazbu prostřednictvím mikrofonu a probíhá tak moje přímá komunikace se studenty v reálném čase. Plnění všech ostatních studijní povinností (odevzdávání písemných příprav, testování prostřednictvím Odpovědníků) probíhá v běžném režimu Informačního systému MU.

Ohlasy na tuto novou formu výuky jsou pozitivní a studenti to velmi oceňují.

Studenti v rámci semináře online trénují výuku – učí své spolužákyUkázka využití Google Meet

„Čteme a rozebíráme starořecké texty online“

doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D.

Pro velké kurzy – přednášky z mytologie a literatury – mám pro studenty nachystanou podporu v ELFu. Dávám jim sem k dispozici odborné texty, odkazy na zajímavé diskuse k tématu třeba na BBC 4, vytvářím testy, v osnovách dávám podrobnou strukturu informací, které by si měl student osvojit. S pomocí testu si student může ověřit, které informace z poskytnutého materiálu jsou stěžejní a je potřeba na ně klást důraz. Samozřejmostí elfu je i diskusní fórum.

V případě menších skupin studentů využívám online výuku přes MS Teams. Tak fungujeme nyní například v interpretačním semináři, kde překládáme, komentujeme a interpretujeme vybraný úsek z řeckého textu. V tuto chvíli je to část tragédie od Aischyla (Peršané). Na takovou práci samozřejmě potřebuji přímý kontakt se studenty a přes MS Teams je to podobné jako v prezenční výuce. Dva měsíce se to takto určitě dá zvládnout a vydržet snadno. A nevadí ani to, že člověk ne vždy vidí obličeje studentů (když jim třeba nefunguje kamera). Jednak se poznáme po hlase a výuku skrytý obličej rozhodně nelimituje.

U velkých přednášek si však tuto formu výuky zatím představit nedokážu. Při výkladu se totiž vždy snažím reagovat na studenty, navazuji oční kontakt, kladu dotazy, a to by takto při větších počtech už moc dobře nešlo. Možná však v tomto mém názoru hraje roli jen můj ostych ne příliš zdatné „počítačové“ odbornice a nevylučuji možnost pustit se časem i do přednášek on-line.

„Prezentační semináře vedu s pomocí MS Teams“

PhDr. Athena Alchazidu, Ph.D.

Pro setkávání se svými studenty jsem vyzkoušela videokonferenční nástroj MS Teams. Zvolili jsme plně real-time videokonferenci, ze které nepořizuji žádný záznam, jelikož k tomu nemám vhodné vybavení. Hodiny jsou většinou založeny na videoprezentacích studentů a následné diskuzi.

Osvědčilo se mi pořádat tato online setkání v době, na kterou jsou semináře zařazeny podle rozvrhu. Zatím lze říci, že s výpadky služby nemáme větší problémy. Zde je třeba poznamenat, že velice záleží i na tom, jaké mají studenti k dispozici připojení. Z první skupiny, kterou jsem přizvala do virtuální třídy, se přihlásilo 11 ze 14 studentů, z druhé měli technické problémy pouze 2 ze 30 studentů. Ani v další skupině 14 studentů jsem nezaznamenala neřešitelné problémy. A zatím poslední zkušenost, kterou mám, je taková, že z 32 studentů, se připojení nepodařilo 4.

Pokud někdo nemá s tímto typem výuky zkušenosti, zpočátku může mít pocit nepřirozenosti a diskomfortu. Zvláště to platí o přednášce směřované do monitoru počítače, kdy před sebou vyučující své studenty nevidí. Nevíte, zda tam opravdu jsou. Tento zvláštní pocit mi pomohly překonat časté dotazy. Výklad prolínám různými otázkami, abych si ověřila, že studenti látce porozuměli a zároveň tak vím, že tam jsou a poslouchají a dávají pozor. Jen je důležité formulovat otázky jednoznačně. Studenti v tomto směru většinou nemají zábrany a reagují dobře. U některých mám dokonce pocit, že vzdálený přístup preferují a skutečnost, že se na ně neupírají oči všech přítomných jim dodává na sebejistotě.

Ze zpětné vazby od studentů mi vyplynulo, že většinou tuto formu náhrady naší výuky velmi uvítali. Běžně se mi po hodině nestává, že by studenti děkovali, jako tomu bylo právě po těchto videokonferencích.

Moje doporučení pro pořádání videokonference, kde studenti prezentují a hodně diskutují mezi sebou:

  • Začněte o 10 minut dříve s týmem, který bude zrovna v hodině prezentovat. Projděte s nimi ovládání a zda vše funguje a jsou připraveni na prezentaci ve videokonferenci. Díky tomu samotná videokonference potom začne včas a čas přítomných studentů se využije naplno.
  • Požádejte studenty, aby si vypnuli mikrofony, pokud zrovna nehovoří. Redukuje se tak šum a bude mnohem lépe rozumět tomu, kdo zrovna mluví.
  • Stanovte si dopředu pravidla, jak bude videokonference probíhat, a pošlete je e-mailem studentům.

Po první hodině požádejte studenty o zpětnou vazbu a zapracujte případné podněty, které pomohou lepšímu průběhu virtuální výuky.

„Vediem cvičenie cez Google Hangout Meet“

Mgr. Rastislav Mirek

Pre cvičenie s desiatimi študentmi sa mi veľmi osvedčil nástroj Google Hangout Meet. Študenti sa mi jednoducho pripoja do konferencie cez odkaz, ktorý im pošlem. Môžem zdieľať obrazovku aj obraz vyučujúceho (z webkamery) súčasne, takže študenti dobre vidia, čo robím. Prehľadnosť a názornosť podporujem ešte tým, že používam softvér, ktorý animuje kurzor pri stlačení tlačidla myši (ide o jednoduché a voľne dostupné aplikácie pre Mac aj Windows). Výrazne to zvyšuje prehľadnosť pre divákov. Je možné taktiež používať softvér, ktorý zobrazuje stlačenie špeciálnych kláves ako napr. CTRL. Divák potom chápe, čo sa deje, keď prezentujúci používa klávesové skratky (napríklad pri vysvetľovaní používania špeciálnych programov).

Študenti môžu zdieľať svoju plochu pre všetkých pripojených, čo je užitočná funkcia pre kontrolu domácich úloh a podobne. Cvičenie cez Google Hangout Meet sa automaticky nahráva a záznam príde študentom do e-mailu. Ja im ho ešte kopírujem do študijných materiálov do ISu, aby ho mali k dispozícii aj tí študenti, ktorí sa tejto priamej online výuky z rôznych dôvodov nemohli zúčastniť (napr. kvôli dobrovoľníckym aktivitám na základe výzvy pána rektora).

Podľa preferencie učiteľa a druhu preberanej látky je možné pri vyučovaní cvičení využiť buď to prístup interaktívneho cvičenia popísaný vyššie alebo využiť nahraný záznam s krátkou interaktívnou časťou. V druhom prípade dám študentom dopredu nahrané video a následne sa s nimi v dohodnutý čas spojím iba na kratšiu dobu a budeme intenzívne riešiť konzultácie a ich otázky. Lepšie tak využijeme čas študentov a online charakter videokonferencie.

Moje odporúčania pre použitie tejto technológie:

  • Požiadajte študentov, aby si vypli mikrofón (priamo cez Google Hangout Meet), pokiaľ práve nekomunikujú. Zlepší sa tým výrazne komunikácia s ostatnými, neposielajú sa prípadné ruchy z miesta, kde sú študenti pripojení.
  • Použite univerzitný Google účet. Vďaka nemu sa zvýši limit na počet pripojených osôb.
  • Pri väčšom počte študentov (nad 50) je vhodné, aby sa aj študenti prihlasovali cez univerzitné Gmail/Google účty. Každého kto sa totiž nepripojí univerzitným účtom musí niekto v konferencii manuálne potvrdiť.
  • Pokiaľ vediete cvičenie či prednášku z počítača s väčším monitorom, odporúčam pred cvičením upraviť rozlíšenie tak, aby text/kód/obrázky boli dostatočne zreteľné. (Pozn.: pri zmene rozlíšenia obrazovky môžete naraziť na problém znemožnenia prístupu k niektorým ovládacím prvkom konferencie v okne prehliadača. Funkčnosť hovoru to neovplyvní, ale okno sa úplne zneprístupní, takže nie je možné dostať sa napr. k vypnutiu webkamery).
  • V prehliadači Chrome je možnosť zdieľať okrem celej obrazovky iba jedno okno. So zdieľaním jedného okna nemám dobrú skúsenosť – prepol som na iné okno a študenti ma upozornili až s veľkým oneskorením než si uvedomili, že hovorím o niečom, čo nevidia. Lepšia je celá obrazovka.
  • Po zapnutí nahrávania sa automaticky zaznamená aj história chatu, čo je praktické napr. pri kontrole dochádzky. Študentov požiadate nech napíšu do chatu krátku správu a po ukončení hovoru máte tým pádom “prezenčku” uloženú na Google Drive.

„Studenti nám fotí grafy, které nakreslili na papír“

Ing. Jan Jonáš, Ph.D.

Studenti nám na seminářích měli dopředu vyplňovat leaflety, které jsou jednak podkladem pro body za aktivitu v kontaktní výuce a také pro průběžné testy, které se píší. Toto jsme nahradili "domácími úkoly".

Každý týden nejdříve diskutujeme s kolegy, kteří předmět vyučují, co nám přijde na nejdůležitější studentům zadat. Pro tuto diskuzi používáme MS Teams a editování sdílených dokumentů, které umožňuje.

Studenti v pondělí ráno dostávají 10 otázek na daný týden. Zadání je v MS Word, aby jej mohli on-line doplňovat, a odevzdávají jej on-line do odevzdávárny v ISu. Některé otázky vyžadují i kreslení grafů. Líbí se mi, že nám studenti např. kreativně mohou grafy nakreslit na papír, ten smartphonem vyfotit a vložit obrázek k otázce.

Domácí úkoly jsou na každý týden, studenti za ně dostávají body za aktivitu přes poznámkové bloky.

„Diskutuji se studenty v diskuzních fórech“

doc. Ing. Mgr. Jana Soukopová, Ph.D.

Výuku řeším hlavně prostřednictvím komunikace se studenty za pomoci e-mailů, on-line testů, a odpovědí na dotazy v diskusních fórech. Do budoucna mám naplánované on-line testy.

Z mého pohledu se tím může výuka přiblížit více zahraniční výuce, kdy student na vysoké škole nemá pouze přijímat informace na přednáškách a cvičeních, ale má se danou problematiku sám snažit pojmout a my jako pedagogové pak máme být pouze těmi, kteří mu pomohou se v dané problematice více zorientovat.

Informovala jsem studenty o nové situaci a každotýdenní obsah přednášek diskutujeme v diskusních fórech, kdy studenti na základě samostudia dostávají úkoly a ty řeší v diskusních fórech. Zároveň jsem přidala odkazy a podklady, ať již na zajímavé přednášky na danou problematiku či na články a publikace (YouTube, články, kapitoly v knihách aj.).

Studenti tak na jednu stranu musí vice fungovat prostřednictvím samostudia a nastudování dané problematiky, ale zároveň jim posílám odkazy na zajímavé on-line prezentace a jejich postřehy diskutujeme v diskusních fórech. To, jak funguje výuka na přednáškách formou odpovědí na otázky, se tedy teď primárně přesunulo do diskusních fór.

Studenti se aktivně zapojují a zpracovávají úkoly (i když ne všichni) a ty, kteří to nedělají, informuji e-mailem o tom, co by bylo potřeba nastudovat. Zároveň mají možnost mi psát na e-mail, což, pokud mají dotazy, dělají.

„Mám konzultační hodiny přes Google Meet“

Ing. Štěpán Mikula, Ph.D.

Na přednášku i normálně v semestru navazovaly moje konzultační hodiny. Ty jsem se rozhodl podržet. Do interaktivní osnovy jsem vložil link na schůzku na Google Meet. Link se v čase nemění, takže je možné ho vystavit jednou a vždy se na čas přihlásit a počkat, zda se někdo ze studentů nepřipojí. Také jsem studenty nabádal k tomu, aby komunikovali na diskusním fóru předmětu.

Moje zkušenosti:

  • Doporučuji vyhlásit jen krátké okno konzultací (např. 15 minut), aby se přihlašování studentů koncentrovalo do jednoho malého okna v čase. (Pak můžeme konzultovat třeba tři hodiny.) Jinak byste mohli dlouho čekat, začít dělat jinou práci a pak třeba propásnout, že se zrovna někdo přihlásil.
  • Google Meet se zatím jeví jako nejlepší program. Nevyžaduje stahování speciálních aplikací, přidávání někoho někam atp.
  • Pro konzultace (i mimo současnou situaci) se mi maximálně osvědčilo mít možnost psát na tabuli. To dělám tak, že sdílím vlastní obrazovku, na které mám program MyPaint ve kterém píšu/kreslím na tabletu. MyPaint má tu výhodu, že umí vyhlazovat stopu štětce a má minimum nastavení. To znamená, že se člověk nemusí nic moc učit a díky vyhlazování je písmo/obrázky perfektně čitelné. Opravdu je to jak malovat na tabuli. Grafický tablet jsem si koupil teď nově (Wacom One ve velikosti Medium). Myslím, že to byla výborná volba. Plocha na kterou se píše stylusem je jen o málo menší než A4, takže je to pro člověka velmi přirozené (menší tablet bych asi nechtěl).

„Studenti si cení online přednášek“

RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.

První dva týdny zrušené kontaktní výuky jsem u svého jednoho předmětu vytvářel video přednášky. Nahrál jsem si audio komentář a pak v programu pro tvorbu videa přidával k audio stopě snímky prezentace, výukové animace a videa (ukázku přikládám). Videa, která takto vznikla byla z mého pohledu velmi kvalitní a oceňovali je i studenti (viz přiložené komentáře). Tento postup se však ukázal být velmi časově náročným a časově jsem tak již nezvládal připravovat stejná videa i do dalších dvou svých přednášek. Přikládám pro ukázku některé komentáře studentů a také ukázku takové video přednášky.

Ukázka části videonahrávky s přednáškou

Komentáře studentů k video nahrávkám přednášek:

„Přednáška byla super, jsem ráda, že se k určitým pasážím mohu vracet a poslechnout si je znovu. Po technické stránce bylo vše v naprostém pořádku, kvalita zvuku je velmi dobrá. Líbily se mi i animace s hrníčkem, které výrazně usnadnily pochopení látky. Zároveň jste zatím jako jediný vyučující, jenž nám přednášku jakkoli zprostředkoval, za což vám patří veliký dík.“

„Moc děkujeme za vytvoření téhle audionahrávky, je to vzácné, osobně si toho moc vážím, také jste nám mohl říct, ať si studujeme sami jednotlivé prezentace, ale vy jste nás v tom nenechal. Ještě jednou velké díky!“

„děkuji za audio přednášku, je to skvělý způsob jak nevypadnout z tempa, jiní vyučující nám nenahráli do isu ani klasickou prezentaci, natož že by si dali tu práci s audio-komentářem, takže ještě jednou moc děkuji, určitě v tom pokračujte :)“

„Videopřednáška je naprosto skvělá, moc Vám děkujeme, že jste si s ní dal takovou práci“

Vzhledem k uvedené náročnosti a rizika možného prodloužení zrušené kontaktní výuky jsem se nakonec rozhodl pro online přednášení pomocí programu MS Teams, který současně udělá i záznam z přednášky. Největší problém jsem řešil v souvislosti s promítáním prezentace v průběhu přednášky vzhledem k tomu, že pracuji na tabletu (iPad) a navíc potřebuji ještě překlikávat do jiných programů (Socrative, Google formuláře, internet). Ze zpětné vazby studentů vyplývalo, že problematická byla kvalita videa v online režimu, kde to může jít sice na vrub kvality připojení, ale špatná byla i v nahrávce. Navíc v nahrávce nebyla prezentace přes celou obrazovku, ale jen v její čtvrtině. Tyto problémy se mi nakonec podařilo vyřešit a přenos i nahrávka jsou již v dobré kvalitě. Dokonce mohu současně promítat i svůj obličej do prezentace, což zlepšuje udržení pozornosti studentů.

Reakce studentů na online přednášku jsou skvělé, problém jen měli někteří s kvalitou přenosu, což je však problém kvality jejich internetového připojení. Přikládám některé komentáře studentů a také ukázku takové online přednášky.

Komentáře studentů k online přednáškám:

„Ďakujem veľmi pekne za prednášku, a vôbec celkovo za vašu snahu nám aj v tejto situácii poskytnúť možnosť si vypočuť váš výklad k danej prezentácii. Ste jeden z mála, ktorý sa nám, študentom, venuje aj počas prerušenej výuky. Bolo to veľmi fajn, dokonca by som povedala, že mi takáto forma zúčastnenia sa prednášky (online z domu) vyhovuje viac, dokázala som sa lepšie sústrediť. Všetko bolo fajn, sem tam sa rozostril obraz, ale to je zanedbateľná chybička. Ďakujem a prajem pekný deň! :)“

„Byla jsem moc ráda alespoň za pocit normálního dne, kdy se jde do školy. Stálý pobyt doma už mě dost psychicky vyčerpává. Děkuji za všechno, co pro nás děláte. Hlavně za to, že věnujete tolik času tomu, se snažíte přednášky opravdu odpřednášet a ne nám jen vložit do ISu prezentace a nechat to na samostudiu každého z nás. “

„Jste jediný můj vyučující, který jde dostatečně s dobou a byl schopen zajistit alespoň tuto formu přednášek, čehož si opravdu cením. V této mimořádné době je online přednáška vítaná změna karantenního stereotypu. “

„Z přednášky jsem byla opravdu nadšená. Stále jste jeden z mála z vyučujících, který k e-learningu přistoupil zodpovědně. Je mi jasné, že vám muselo několik hodin trvat, než jste vyřešil, jak zvládnout technickou stránku věci, tohoto času si moc vážím.“

„Přednášce samotné nemám co vytknout, zvuk i grafika fungovala výborně. Teď zrovna jsem v karanténě, a tak jsem ráda, že jsem měla program na přesně stanovený čas. “

„Klobouk dolů za všechno úsilí, rozhodně to stojí za to. :-)“

„Já chci hlavně poděkovat za Váš přístup a za to, že máme ten luxus se na přednášky dívat. Vyhovuje mi výklad i zapojení studentů do aktivit. “

„Formu online přednášky jsem velmi uvítal. Pochopitelně jste ve výkladu sdělil mnohem více informací a především srozumitelnou formou, kterou text v prezentaci nemůže plně nahradit. “

„Hodina se mi velmi líbila, všechno bylo zřetelně viditelní i slyšitelné. Přijde mi, že tato formo skoro nahrazuje opravdickou přednášku. Přeci jen samostatné prezentace i toho tolik nedaly, takže moc děkuji za zpřístupnění této formy.“

Ukázka části online přednášky

„V diskuzi vidím, čemu studenti nerozumí, a natočím další podcast“

doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.

Zatím se mi osvědčil následující způsob: zveřejním studentům zadání úkolu s doporučeným podcastem. Studenti řešení vkládají do vláken v diskusním fóru. Podle diskuse a odpovědí vidím, čemu studenti nerozumí, případně co jsem nejasně formuloval – a na to pak natočím další podcast, který jim doporučím.

Když je to potřeba, shrnu některé své komentáře do krátké audionahrávky, která je studentům k dispozici v MP3 ve studijních materiálech.

Podcasty jsem začal nahrávat už v listopadu loňského roku. Jediná změna je tedy v tom, že točím ve skleníku, protože v domě máme čtyři děti a tomu odpovídá i zvuková kulisa. V podcastech budu pokračovat i v budoucnu. Hodně to mění výuku a styl naší práce.

Editorial časopisu pro právní vědu a praxi, kde jsem sepsal příběh mé zkušenosti s tvorbou podcastů (ještě před dobou "coronavirovou", ale i po ní):

KOTÁSEK, Josef. Editorial. Časopis pro právní vědu a praxi. [Online]. 2020, č. 1, s. 3-5. [cit. 2020-03-31]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/cpvp/article/view/13211

„Studenti diskutují v anglickém jazyce“

Mgr. et Mgr. Kateřina Svídová

Vše podstatné dávám studentům do interaktivní osnovy. Studijní materiál na daný týden, odkaz na klíč. Každý týden se snažím jim vypíchnout to, co je ve studijním materiálu důležité (gramatika, tematická slovní zásoba) a na co se mají zaměřit. Přidám vybrané YouTube odkazy, aby poslouchali mluvené slovo.

Pro komunikaci se studenty používám skupinová diskusní fóra. Otázky, které bych normálně studentům kladla v hodinách, teď položím v diskusním fóru. Obvykle se diskuse týkají témat studijních materiálů, nebo zdrojů, které jsem poskytla v interaktivní osnově navíc. Procvičí si tak psanou formu anglického jazyka. Nastavila jsem pravidlo, že chci vidět od každého studenta alespoň jeden příspěvek v diskusním fóru týdně. Většina studentů se toho drží, část napíše i více příspěvků.

„Mám nastavený systém průběžných úkolů“

PhDr. Zuzana Slováčková, Ph.D.

V rámci povinných předmětů jsou pro mne teď největší oporou interaktivní osnovy a spoléhám především na ně – studenty na ně odkazuji, doporučuji procvičování prostřednictvím odpovědníků. Doplňuji do nich průběžně další materiály, včetně mých "přednáškových" prezentací.

Studenti se na mě obrátili s prosbou o nějakou formu online přednášek, ale to pro mě bohužel není reálné. Se dvěma dětmi, jejich výukou, péčí o chod domácnosti a vařením by to opravdu nešlo. Nicméně se studenty podstatně víc komunikuju prostřednictvím hromadných mailů, snažím se upřesňovat, doplňovat, poskytovat co nejvíc informací… Založila jsem diskuzní fóra, ve kterých jsme společnou diskusí se studenty dohodli na oboustranně akceptovatelné podobě závěrečného ukončení předmětu.

Mám nastavený systém průběžných úkolů, ke kterým si studenti nutně musí dohledávat informace. Za pomoci aplikace Vzájemné hodnocení si studenti sami oponují některé své práce. I přes fakultní nařízení o posunu termínů odevzdání úkolů na 30. 4. většina studentů plní úkoly v původních termínech. Studenti to berou jako jednu z možností, jak si udržet nějakou strukturu i režim v těchto chvílích. Mnohým z nich spíše vyhovuje rovnoměrné rozložení zátěže v průběhu semestru. Pro mne jako učitele to ale znamená nastavit dvoje odevzdávárny úkolů a navázat dvoje vzájemná hodnocení – jak pro studenty, kteří termín dodrží, tak pro ty, kteří odevzdají práce až v posunutém termínu. Od studentů mám ale reakce, že jim průběžné plnění úkolů většinou vyhovuje více.

„Zkoušky mi nahradila průběžná bodovaná práce studentů“

PhDr. Zuzana Slováčková, Ph.D.

Předmět povinný pro studenty bakalářských programů je standardně ukončen ústní zkouškou. Studenty mého předmětu čeká v době zkoušky také příprava na obhajoby a státnice, které jsou pro ně prioritní. Navrhla jsem jim změnit ukončení předmětu tak, že namísto ústní zkoušky mohou známku získat na základě bodů z průběžných úkolů v semestru. Zkoušku (v nějaké přijatelné podobě) jsem navrhla jako dobrovolnou pro ty, kteří si například budou chtít vylepšit známku.

Osvědčilo se mi diskutovat celou problematiku v diskusním fóru přímo se studenty. Vyjadřovali se jak k nastaveném bodování, tak k tomu, co by tam vše mělo být zahrnuto. Za stávající situace bylo pro moje studenty nejlepší zhodnotit jejich pravidelnou a průběžnou práci na úkolech a rozprostřít jim tu zátěž do semestru, aby později měli čas na přípravu na své státnice.

„Při konzultacích se studenty počítáme matematické příklady“

Mgr. Michal Bulant, Ph.D.

Učím studenty (fakulty informatiky) matematiku, při jejíž výuce je podle mého názoru pořád ještě nepřekonaným médiem křída a tabule, resp. papír a tužka.

Na FI jsou běžně velké přednášky automaticky nahrávány a já jsem měl navíc to štěstí, že i své "menší" přednášky (propojující předchystané slajdy a psaní na tabuli) jsem si v minulosti experimentálně nahrával a vkládal do interaktivní osnovy. Na začátku stávajícího "online" období tak přede mnou stála už jen otázka, čím nahradit praktická počítací cvičení. Studenti mají k dispozici seznam příkladů, které jsou ve cvičeních řešeny, rozhodl jsem se tedy jim řešení těchto příkladů nahrávat ve formě videa.

Při přemýšlení o tom, jak propojit mluvený komentář a výpočty psané na papír (které jsem schopen snímat další kamerou připojenou k PC nebo notebooku), jsem vděčně sáhl po programu OBS Studio, odkazovaném v nápovědě ISu k samostudiu. V tomto programu je možné kombinovat různé audio- i video- zdroje (od různých kamer, přes prezentace obrázků až po nahrávaný obsah jednotlivých oken či celé obrazovky), nebyl tedy problém nachystat si pro nahrávání "scénu" se snímaným zápisem na papír s mojí "mluvící hlavou" zobrazenou v rohu. V příštím týdnu plánuji analogicky použít scénu, kde budu řešení úloh demonstrovat na záznamu výpočtů ve speciálním softwaru. Vytvořená videa s příponou.mkv převedu ještě v OBS do.mp4 (Soubor/Převést nahrávky: převod je to velmi rychlý, na rozdíl od předchozího pokusu o převod v externím programu), což umožní rovnou vkládat vytvořená videa do Interaktivní osnovy ISu jako "přehrávač videa".

Uvedený způsob jsem vyzkoušel i v rámci "synchronní" výuky – tedy prostřednictvím online konzultace se studenty. Zde je možné spojit schopnosti některého komunikačního SW (v mém případě MS Teams) s výše uvedeným programem OBS: s využitím pluginu OBS-VirtualCam lze totiž vytvořit virtuální "kameru", jejíž obraz je prostřednictvím MS Teams přenášen studentům (přitom jsem narazil na drobnou zradu, která není zjevná v obvyklé komunikaci, ale při běžném zápisu textu "zleva doprava" je znát: MS Teams ukazují náhled vlastní kamery zrcadlově převrácený, tím se ale nesmíme nechat zneklidnit, protože "druhá strana" komunikace jej vidí v pořádku).

Ukázka komentovaného řešení příkladů

„Zvukové nahrávky výkladu si studenti pustí při vaření“

Mgr. Hana Žižková, Ph.D.

Kurz správného psaní pro nebohemisty, který vedu, má hlavní studijní materiály v interaktivní osnově v ISu a doplňková cvičení v ELFu. Studentům jsem po zrušení kontaktní výuky namluvila Seminář na dálku a vyzvala jsem je ke zpětné vazbě, jak budeme pokračovat dál. Možnost audiokomentářů se jim líbila, protože si můžou výklad přehrát kdykoliv, když si na jeho poslech najdou čas. Domluvili jsme se i na zveřejnění klíče k zadaným cvičením.

Ke každému semináři jsem připravila 20 minut dlouhé zvukové nahrávky. Zvolila jsem jen audiopodobu, protože je to pro mne praktičtější. Nemusím řešit, jak u výuky vypadám, kam se dívám, a neposkytuji studentům obraz ze svého soukromí. Studenti si mohou záznamy pustit třeba na procházce nebo u vaření.

Ukázka části audiopřednášky

Komentáře studentů k audionahrávkám přednášek:

„Velmi oceňuji práci vloženou do zvukové nahrávky, myslím si, že perfektně doplňuje pracovní list, a to nejen poukázáním na možné záludnosti, ale také stručným výkladem gramatiky. Délka nahrávky mi též přijde ideální, není zbytečně zdlouhavá, ale stručná a výstižná. Do budoucna bych určitě nahrávky podobného typu uvítala.“

„Nahraný seminář velmi oceňuji, dnes jsem si s ním kontrolovala vypracované úlohy. Moc děkuji za vysvětlené poučky. A za mě by klidně mohla být nahrávka delší, bylo to zajímavé.“

„Právě jsem si nahrávku poslechl a rád bych za ni poděkoval. Za prvé je namluvena milým tónem, takže není proti srsti ji poslouchat, a za druhé je v poměrně vysoké kvalitě (vím, že je v době krize nemístné si stěžovat, ale po zkušenosti s nahrávkami od jiných kantorů si zejména těchto dvou vlastností velice vážím).
Musím se však přiznat, že bych sám preferoval spíše písemnou formu kontroly. Různí lidé jsou si dle mého jisti/nejisti ohledně rozdílných jevů, pročež pro ně může být užitečnější si jednotlivé pasáže vyhledat v textu, případně s k jiným vrátit etc. Nejedná se ale o nic zásadního, nahrávky netrvají tři hodiny, aby to byl takový úmor.“

„V první řadě bych ráda poděkovala za Váš nápad. I když to doopravdy je spíše letem světem, i přesto jste mi nějaké věci skvěle objasnila, takže bych i další namluvený komentář velice pozitivně kvitovala“

„Mně osobně se Váš způsob namluveného komentáře líbil. Myslím, že zcela splňuje a dosahuje kvalit, která je potřebná k učivu. Pakliže s tím nemáte moc práce, uvítal bych pokračování.“

„Zkouším studenty v MS Teams po dvojicích“

Ing. Mgr. Hana Delalande

Ve výuce francouzského jazyka mám již za sebou několik distančních zkoušek. Pro výuku teď používáme MS Teams, zvolila jsem jej proto i pro zkoušení. Nejprve jsem se studeny probírala formu, jakou by mohla zkouška proběhnout. Původní můj plán bylo iniciovat skupinovou zkoušku, kde budu postupně se studenty probírat zpětnou vazbu k jejich seminárním pracím a zároveň vtáhnu ostatní studenty do diskuze, aby poskytli kolegům určitou vrstevnickou zpětnou vazbu. S tímto řešením ale měli studenti problém (časová náročnost) a tak jsme našli kompromis – zkoušení ve dvojicích.

Funguje to tak, že nabízím termíny pro dvojice studentů. Zkouška trvá 40 minut až hodinu. Každý ze studentů mluví o své seminární práci (témata máme domluvená předem), dávám jim k nim zpětnou vazbu a vzájemně diskutujeme (samozřejmě francouzsky). Následně studenty zkouším z témat, která jsme během semestru probírali. Při argumentaci je dobře vidět jejich úroveň francouzského jazyka, mluví o své práci a vzájemně se doplňují. Doba zkoušení kolem 40 minut je podle mne na dva studenty dostačující.

Velmi se mi osvědčilo využití chatu při samotné zkoušce. Chat pravidelně používám i při online výuce. Když student něčemu nerozumí, či jej chci opravit, tak píšu daný výraz nebo správný zápis gramatického jevu právě do toho chatu. Je to podobné, jako bych jej psala v učebně na tabuli.

Doporučuji mít zkoušku koncipovanou tak, že nevadí, když studenti sdělí ostatním otázky. Čím víc studentů v každé seminární skupině je, tím víc variant otázek ke zkoušce pro jistotu připravuji.

„U tzv. „Open book exam“ musíte přemýšlet jinak“

prof. RNDr. Václav Matyáš, M.Sc., Ph.D.

Vzhledem k okolnostem jsem v předmětu Autentizace a řízení přístupu musel upravit půlsemestrální test do podoby „open book“ zkoušky. Distanční zkoušení s sebou vždy přináší otázku snadnějšího podvádění ze strany studentů a úprava podoby je jednou z možných odpovědí na tuto situaci. Mou výhodou bylo, že už jsem tento typ zkoušky měl již dříve v jiném předmětu a věděl jsem, co mne čeká. U tohoto typu zkoušky totiž musíte myslet jinak.

Otázky testu je potřeba přeformulovat. Nelze se zaměřit pouze na znalosti studentů. Já se sice studentů v prvních otázkách na znalost ptám, ale hned potom už zkouším hlavně schopnost studenta zorientovat se v dané látce a materiálech. Potřebuji vědět, jestli si umí dohledat ty správné informace pro řešení daného problému. Pokud se student na zkoušku připravoval, bude schopný v omezeném čase odpovědět nebo odpovědi najít. Pokud se student na zkoušku nepřipravil, možná najde odpověď na jednu dvě otázky, ale určitě nestihne najít odpovědi na všechny. Právě stejná doba skládání testu pro všechny studenty a časové omezení je pro tento typ zkoušky stěžejní, pokud chcete, aby spolu studenti nemohli spolupracovat navzájem. Při dobře zvoleném čase nestihnou spolupracovat a řešit zadání svých spolužáků.

Počítám s tím, že pro další test budu vytvářet nové otázky. Doporučuji při vytváření otázek nepoužívat klíčová slova ze slajdů, aby je studenti neměli šanci vyhledat ve slajdech a pak jen zkopírovat odpovědi.

Výsledek analýzy vyhodnocených testů mě ujistil, že jsem test alespoň rámcově nastavil dobře. Průměrný bodový zisk byl téměř shodný s průměry s předchozích let (letošní průměr byl 19.49 (z max. 30 bodů), průměry z předchozích let byly 21.44, 21.21, 20.18). Dále se mi potvrdilo, že tradiční checkboxové otázky nejsou rozhodně vypovídající, protože bodový zisk by byl daleko vyšší, kdyby test byl složen pouze z nich. Také se studenty jsem se v následné diskuzi na diskuzním fóru v ISu i individuálních emailech shodl, že písemka byla nastavena celkem dobře, mohl jsem dát 10–15 % času navíc a dostal jsem podněty k úpravě formulace asi dvou otázek (z celkem 39 v 5 sadách).

„Nahrávám komentované příklady a diskutujeme je se studenty“

Mgr. Martin Sebera, Ph.D.

Ve výuce předmětu Aplikovaná matematická statistika tvořím pro studenty videa doplněná mluveným slovem. Jde o možné řešení vybraných statistických příkladů v programu Statistica. Studenti si je v klidu pustí, kdy mají čas, a potom se jednou týdně společně sejdeme přes MS Teams a jednotlivá řešení i domácí úkoly se studenty konzultujeme. Za pomoci nástroje Sdílení plochy mohu studentům ukazovat postupy a řešení naživo a mohou se mne ptát na jednotlivé kroky.

Nahrávané videořešení společně se záznamy celé videkonzultace z MS Teams jsou pak studentům zpřístupněny offline v podobě ve studijních materiálech v ISu, aby se k nim dostali i ti studenti, kteří se online setkání účastnit nemohli.

Ukázka části konference v MS Teams

Ukázka komentovaného příkladu

„Díky ZOOM pracují studenti ve skupinkách“

Mgr. et Mgr. Tomáš Weissar a Mgr. Jana Mikulová, Ph.D.

V seminářích pro výuku jazyka často rozdělujeme studenty do malých skupin, jejichž členové společně řeší nějaký úkol (spojování kartiček, diskuse nad řešením domácího úkolu, vymýšlení vět apod.). Zároveň jsme jim jako učitelé k dispozici pro dotazy. Protože považujeme skupinovou práci za důležitou, hledali jsme možnost, jak ji zachovat i v online prostředí.

Řešení jsme našli za pomoci nástroje ZOOM a sdílených Google dokumentů. Studentům zadáme úkoly a rozřadíme je do menších skupinek (tzv. „breakout rooms“). Tam studenti nad řešením úkolu diskutují a výsledky zapisují do sdíleného Google dokumentu. Někdy mají za úkol se následně vyjádřit k řešení druhé skupiny (to je možné díky tomu, že celkový počet studentů je malý). Jako učitelé můžeme navštěvovat jednotlivé skupiny a dívat se, co a hlavně jak studenti řeší, a případně jim pomoci. Mohou si nás také sami „přivolat“ na pomoc.

Nakonec po dokončení úkolů zrušíme dělení na skupinky a v hodině společně diskutujeme o zvolených řešeních a vracíme se k místům, která studentům působila potíže.

Zatím jsme nenašli „elegantní“ řešení pro úkol „přiřaďte kartičky“, který realizujeme v Google tabulkách. Při nastavení sdílení používáme „kdokoliv s odkazem může upravovat“. Nevidíme tak sice práci studentů na dokumentu jmenovitě, ale nemusíme řešit přepínání mezi účty Google, které často působí potíže.

„Zahraniční hosté se do výuky zapojili na dálku“

Mgr. Martina Šindelářová Skupeňová

Už potřetí se do výuky Centra jazykového vzdělávání měli zapojit zahraniční hosté, účastníci Max Weber Teaching Practice Week. Letos bohužel nebylo možné pozvat je přímo do tříd, ale nechtěli jsme o tuto spolupráci přijít. Podařilo se nám celý plánovaný program – 14 seminářů pro studenty 4 fakult – zorganizovat formou online setkání v Zoomu.

Na oddělení CJV na Filozofické fakultě jsme online semináře našich hostů, kterými byli Julie Deschepper a Nikolaos Mavropoulos, zařadili jako nepovinné doplnění naší distanční výuky. Studenti se na jednotlivé semináře registrovali dle svého zájmu o nabízené téma a časových možností, seminářů se zúčastnilo 7 až 24 studentů. S hosty, kteří se jako postdoci trénují v učitelských dovednostech, jsme se předem domlouvali na obsahu i podobě seminářů tak, aby byl jejich přínos pro studenty co největší.

Po každém semináři proběhla zpětná vazba prostřednictvím dotazníků Google. Díky ní víme, že studenti oceňovali hlavně to, že mohli své akademické i komunikační dovednosti v angličtině vyzkoušet „naostro“, líbil se jim interaktivní charakter seminářů i výběr a zpracování témat, která tak byla přístupná studentům různých oborů.

„Studenti si hodnotí příklady mezi sebou“

prof. RNDr. Jan Slovák, DrSc.

Ve svých předmětech MIN101 a MIN201 jsem do hodnocení domácích úkolů zapojil všechny studenty prostřednictvím aplikace Vzájemné hodnocení. Studenti si své domácí úkoly vypracovávají na papír (jde o matematické příklady a výpočty). Poté úkol vyfotí mobilním telefonem a nahrají do připravené odevzdávárny. Abych si ověřil, že se studenti nad řešením opravdu zamysleli, je druhou podmínkou pro splnění jejich domácího úkolu nahrání slovního komentáře, jak se k řešení příkladu dopracovali. Mají možnost tam argumentovat a obhájit svůj postup.

Nahrávku i fotografii vyřešeného příkladu nahrají studenti do odevzdávárny v aplikaci Vzájemné hodnocení, kde jim ji ohodnotí jiný student. Vyznat se v příkladu někoho jiného, zhodnotit jeho postup a poskytnout mu zpětnou vazbu není jednoduché. U svých studentů oceňuji kromě samotného řešení příkladu právě i to, jakou dokáží poskytnou zpětnou vazbu svému spolužákovi.