Jestliže je výuka převedena do podoby online setkávání ve videokonferenčním software, nezápasí učitelé jen s technologiemi a limity této formy vzdělávání. Zápasí také o pozornost studentů. Mnohem snáze studenty nalákají sociální sítě či co se děje u nich doma, hůř se jim soustředí při koukání na obrazovku, kde učitele vidí jen v malém políčku a většinu plochy obvykle zabírá výuková prezentace.

Pojďte se inspirovat nápady od vyučujících, kteří se ve své výuce snaží udržet pozornost studentů a motivují je k aktivitě a spolupráci.

Zkušenosti a tipy vyučujících

Postupy a návody

• Metoda převrácené třídy

  Metoda převrácené třídy (z anglického Flipped classroom method) je založená na posunu od jednosměrného výkladu dané problematiky na přednáškách směrem k interaktivitě se studenty, kteří zde přejímají určitou část zodpovědnosti za své vzdělávání.

  Prvotní prezentace látky je řešená mimo přednášky, učitel ji může připravit například formou online videozáznamu. Studenti následně tento záznam používají jako primární zdroj informací pro své domácí studium, ve kterém každý z nich postupuje vlastním tempem dle svých individuálních možností. K problematickým pasážím a nejasnostem si pak připraví dotazy pro konzultaci na přednášce.

  Následující synchronní část výuky (ať už je vedena jako kontaktní přednáška, nebo např. formou videokonference) je věnována diskusi nad studentskými dotazy, ujasňování problematických pasáží či ověřování znalosti probírané tematiky. Učitel tak efektivněji využije čas na přednášeče a je schopen lépe pomoci studentům s jejich vzděláváním.

  Jednu z ukázek této metody z prostředí naší univerzity ilustruje následující případová studie docentky Hany Rudové z Fakulty informatiky:

  Fakulta informatiky „Aktivita studentů s pomocí bodovaných otázek předem“ doc. Mgr. Hana Rudová, Ph.D.
• Digitální nástěnka

  Za pomoci externí služby s názvem Padlet je možné vytvářet tzv. digitální nástěnky (padlety). Vyučující obvykle touto aktivitou přeruší svůj výklad a nechá studenty zamyslet se nad probíraným tématem a poskytnout svůj pohled na věc, svůj názor. Potom může vybrané studentské příspěvky komentovat ve svém výkladu a navázat na ně. I tato krátká změna studenta z pozice pasivního posluchače na tvůrce společné nástěnky může napomoci, aby lépe pochopil látku a soustředil se na výklad.

  Krátký návod, jak založit digitální nástěnku v externí službě Padlet.com:
• Sběr zpětné vazby při výkladu

  Pro podporu udržení pozornosti při výkladu obvykle vyučující prokládají svoji prezentaci chvílemi, kdy se studentů na něco ptají. Buď konkrétně na názor jednotlivců, které vyvolají a nebo se snaží zapojit všechny pokládáním uzavřených dotazů. Například kolik z přítomných studentů se přiklání k teorii A a kolik k teorii B. Na to potom mohou dál ve svém výkladu navázat. Tyto jednoduché přehledy lze dělat za pomoci funkce zvedání rukou ve videokoonferenčním software.

  Propracovanější způsob získávání zpětné vazby na hodinách nabízejí nástroje Socrative, DirectPoll a Kahoot!.
• Rozdělení třídy na malé skupinky

  Rozdělení celé třídy na malé skupinky je na cvičeních a seminářích častou praxí. Především, když se mají studenti naučit vzájemně dobře argumentovat, obhájit svůj názor, pracovat společně na řešení problému. Této praxe se nemusejí učitelé vzdávat ani při online výuce. Videokonferenční nástroj Zoom umožňuje uspořádat takové rozdělení studentů na skupinky přímo ve výuce.

  Návod, jak v nástroji Zoom rozdělit studenty na skupinky:

  Informace o možnostech nástroje Zoom na univerzitě
• Vzájemné hodnocení výstupů studentů

  Vzájemné hodnocení (či v angličtině Peer assessment) představuje proces kontroly prací, do kterého jsou zapojeni samotní studenti. Ti tak mají vedle odevzdání vlastní práce za úkol také kontrolu jedné či více prací svých kolegů. Využití této metody přináší do výuky řadu výhod, z pedagogického hlediska se jedná především o:

  • Lepší posouzení studentských prací díky dalšímu pohledu na danou problematiku.
  • Zapojení samotných studentů do procesu výuky, které je motivuje k prohlubování znalostí tématu.
  • Rozvoji kritického myšlení díky potřebě vhodně formulovat a předkládat myšlenky v rámci „recenzní“ činnosti.
  • Další možnosti zpětné vazby, která tak není vedena jen „seshora“ od vyučujícího, ale také od blízkých kolegů – ostatních studentů.

  Tip: V ISu je pro tvorbu vzájemných hodnocení dispozici stejnojmenná aplikace. Detailní informace k její funkčnosti, nastavení a kontrole prací naleznete v Nápovědě ISu.

  Základní nastavení aplikace můžete provést dle následujícího návodu:

  1. V agendě Učitel v sekci Vzájemné hodnocení vyberte odkaz Správce. Zobrazí se vám stránka se všemi vytvořenými vzájemnými hodnoceními v daném kurzu.

  2. Jelikož zde zatím žádné Vzájemné hodnocení nemáme, zvolíme možnost Založit nové.

     

  3. Na první stránce nejprve vyplníme název (povinná položka). Také zde můžeme přidat krátký popis pro studenty, určit, zda se jim pošle informační mail či nastavit datum zveřejnění.

     

  4. Na druhé stránce určíme, zda bude pro Vzájemné hodnocení sloužit některá ze stávajících Odevzdáváren, nebo vytvoříme novou. v našem případě jsme zvolili Odevzdávárnu vytvořenou dříve.

     

  5. Třetí stránka je věnovaná hodnotitelům. Můžeme určit, zda budou práce hodnotit samotní studenti, kteří je odevzdávají, mezi sebou (tak jako v tomto případě), nebo například naši asistenti z řad doktorských studentů.

     

  6. Na předposlední stránce určíme časový rozsah, během kterého budou studenti moct se Vzájemným hodnocením pracovat, a také kolik prací bude každý z nich hodnotit.

     

  7. Na závěr určíme otázky, na které budou hodnotitelé odpovídat. V tomto případě mají provést krátkou recenzi kontrolovaných prací, možnosti pro otázky jsou však velice různorodé. Studenti tak mohou dostat za úkol hodnocení body či známkami, určení, které ze zadaných náležitostí práce splňuje a tak podobně.

     

  8. Po kliknutí na možnost Založit hodnocení se vytvoří naše nové Vzájemné hodnocení a my můžeme překontrolovat časový harmonogram či upravit jednotlivé náležitosti.