Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Kulturní dílo v době kybernetických systémů (Bill Nichols, 1988)
Americký filmový historik a teoretik Bill Nichols ve své studii srovnává kybernetické systémy reprezentované počítačem s médii reprodukce zastoupenými fotografickou nebo filmovou kamerou. Píše: „Tak jako se kamera stala symbolem fotografických a filmových procesů jako celku, počítač se stal symbolem celého spektra sítí, systémů a zařízení vykazujících kybernetické nebo ´automatizované avšak inteligentní´ chování“10 (Nichols 1996, s. 121). Počítač v jeho úvahách zastupuje všechny kybernetické systémy, které popisuje jako „seberegulující se mechanismy nebo systémy v rámci předem definovaných omezení a ve vztahu k předem určeným úkolům“11 (Nichols 1996, s. 121).
Nichols sleduje rozdíly a změny v recepci a užívání produktů médií reprodukce a kybernetických systémů, aby tak poukázal na změny v našem vztahu k sobě samým a k realitě, k nimž dochází s rozšířením kybernetických systémů. V úvodu studie píše: „Počítač je víc než jen objekt: je také ikonou a metaforou předpokládající nové způsoby myšlení o nás a našem prostředí, nové způsoby vytváření obrazů o tom, co znamená být člověkem a žít v lidském světě. Kybernetické systémy zahrnují celou oblast strojů a aparátů projevujících počítačovou sílu. Tyto systémy obsahují dynamický, i když omezený podíl inteligence. Telefon, síť, komunikační satelity, radarové systémy, videotextové sítě – vše prokazuje schopnost zpracovávat informace a provádět akce“12 (Nichols 1996, s. 121).
Nichols převzal pro svoji argumentaci Benjaminovo rozlišení mezi kultovní a výstavní hodnotou díla (viz kapitola Výstavní funkce umění) a uplatnil je při analýze umění v době kybernetických systémů. Podle Nicholse jsme vstoupili do nového věku, ve kterém umění již není kultem, ale není ani mechanicky reprodukováno. Mechanická reprodukce byla nahrazena digitální reprodukcí a inteligentními stroji, se kterými můžeme interagovat. Nichols proto navrhuje, aby byl pojem umělecké dílo nahrazen slovním spojením kulturní dílo, které uplatnil již v názvu své studie. Kulturním dílem autor rozumí procesy, operace a procedury probíhající v rámci kybernetické kultury. Zahrnuje sem text a praktiky, umění a akce, představující konkrétní ztělesnění vztahů a postojů, jež zaujímáme k stávajícímu dominantnímu modu produkce a k různým vztahům, které tato produkce podporuje (Nichols 1996, s. 122).
Poznámky ke kapitole
10 „Just as camera has come to symbolize the entirety of the photographic and cinematic processes, the computer has come to symbolize the entire spectrum of networks, systems, and devices that exemplify cybernetic or ´automated but intelligent´ behavior” (Nichols 1996, p. 121)
11 „self-regulating mechanisms or systems within predefined limits and in relation to predefined tasks.“ (Nichols 1996, p.121)
12 „The computer is more than an object: it is also an icon and a metaphor that suggests new ways of thinking about ourselves and our environment, new ways of constructing images of what it means to be human and to live in a humanoid world. Cybernetic systems include an entire array of machines and apparatuses that exhibit computational power. Such systems contain a dynamic, even if limited, quotient of intelligence. Telephone networks, communication satellites, radar systems, programmable laser video disks, robots, biogenetically engineered cells, rocket guidance systems, videotext networks –all exhibit a capacity to process information and execute actions” (Nichols 1996, p. 121)
ÚHV, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ