Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Mgr. Jana Horáková, Ph.D.
Autorské právo a kyborgovská identita
Společenská změna je důsledkem nových, revolučních způsobů vidění a chápání světa a probíhá vždy v napětí mezi tendencí ke změně a snahou udržet stávající systém. Stejné protikladné tendence působí i v případě, kdy mluvíme o kultuře elektronického šíření a počítačového zpracování dat. V čem tedy spočívá osvobozující potenciál kybernetických systémů?
Stejně jako Benjamin, i Nichols nedává jednoznačnou odpověď, ale spíše ukazuje protikladné tendence, v rámci kterých se fungování kybernetických systémů uskutečňuje, nebo kterým mohou sloužit. Na jedné straně je to tendence regulovat kybernetické systémy ve prospěch stávajícího právního řádu a na druhé straně potenciál kybernetických systémů stát se prostředkem změn směrem ke kolektivnímu vlastnictví a individuum přesahující identitě.
Nichols kritizuje uzavřené a omezené kybernetické systémy moci a kontroly: „Skrytá agenda ovládnutí a kontroly, tento maskulinní sklon působící ve videohrách, ve Hvězdných válkách, v realitě těchto simulací (invazích, útocích a válkách), v maskulinní potřebě autonomie a kontroly, v níž se shoduje s logikou kapitalistického trhu, se stává zcela zřejmou, když se zaměříme na umělou reprodukci lidského života“18 (Nichols 1996, s. 140).
V napětí mezi platnými zákony a institucionální praxí na jedné straně a potenciálně kolektivním vlastnictvím můžeme detekovat míru kontroly uplatňovanou na kybernetické systémy. Můžeme sledovat kolísání poměru sil mezi směřováním k udržení stávajícího stavu na jedné straně a evolucí systému na straně druhé. Dobře je to viditelné na problematice autorského práva (viz též mezihra: re-re-re reprodukce), kde se také manifestuje napětí dualit člověk/počítač, realita/simulace. Kybernetické systémy se mohou vymanit ze služby kontrole a hierarchii kapitalistického zřízení tím, že se jedinci budou vnímat jako součást širšího prostředí, které má schopnost sebe-regulace (jako kyborgové).
Na konci studie Nichols napsal: „Úkolem není svrhnout převažující kybernetický model, ale překonat jeho předem určené zákazy a omezení, jež užívání dynamiky jejich úžasné moci přivedlo k životu“19 (Nichols 1996, s. 143).
Poznámky ke kapitole
18„The hidden agenda of mastery and control, the masculinist bias at work in video games, in Star Wars, in the reality of the simulation (of invasions, raids and wars), in the masculine need for autonomy and control as it corresponds to the logic of a capitalist marketplace become dramatically obvious when we look at the artificial reproduction of human life“ (Nichols 1996, p. 140)
19„The task is not to overthrow the prevailing cybernetic model but to transgress its predefined interdictions and limits, using the dynamic of the appreciative powers it has brought into being“ (Nichols 1996, p. 143)
ÚHV, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2010
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ