Vegetační stupně vyjadřují souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu (Zlatník 1976). Území České republiky je členěno do 8 vegetačních stupňů, nazvaných Zlatníkem podle hlavních dřevin přírodních lesních geobiocenóz:

1. dubový vegetační stupeň

2. bukodubový vegetační stupeň (s kontinentální variantou)

3. dubobukový vegetační stupeň (s kontinentální variantou)

4. bukový vegetační stupeň (s kontinentální variantou)

5. jedlobukový vegetační stupeň

6. smrkojedlobukový vegetační stupeň

7. smrkový vegetační stupeň

8. klečový vegetační stupeň

V nejvyšších polohách ČR (kary Krkonoš a Jeseníků a na vrcholech přesahujících 1500 m n. m.) někdy rozlišujeme také 9. alpínský vegetační stupeň. Jedná se však o extrémní stanoviště.

Ve střední Evropě dále rozlišujeme:

9. alpínský vegetační stupeň

10. subnivální vegetační stupeň

11. nivální vegetační stupeň

Přechody vegetačních stupňů jsou obvykle plynulé, hranice mají převážně difúzní charakter; pouze výjimečně, především v členitém reliéfu, jsou hranice ostré. Kontakty a sled vegetačních stupňů mohou být výrazně modifikovány zvláštnostmi mezoklimatu a topoklimatu. Typickým projevem těchto klimatických zvláštností je inverze vegetační stupňovitosti v hlubokých říčních zářezech, ovlivněných hromaděním chladného vzduchu. Vliv expozičního klimatu se projevuje ve vegetační stupňovitosti především v členitém reliéfu pahorkatin a vrchovin (1. až 4. vegetačního stupně), kde jsou výrazné rozdíly mezi svahy jižních a severních expozic. Na jižních expozicích vystupují geobiocenózy nižších vegetačních stupňů do vyšších nadmořských výšek než na expozicích severních. Na severních expozicích dochází k výskytu geobiocenóz vyšších vegetačních stupňů v nižších nadmořských výškách než na expozicích ostatních.

Vegetační stupňovitost (a její varianty) je vymezována především na základě rozdílů vůdčí, tj. normální hydrické řady, neboť se jedná o základní zonální biocenózy, měnící se zákonitě v závislosti na nadmořské výšce a expozičním klimatu. Do vegetačních stupňů ovšem zařazujeme všechny typy geobiocenóz, tedy i tzv. azonální společenstva, druhovým složením bioty výrazně odlišná od vůdčích biocenóz jednotlivých vegetačních stupňů, a to geobiocenózy potočních a říčních niv, pramenišť, rašelinišť a borů. Strukturu a fungování azonálních biocenóz sice determinují především edafické faktory (vyjádřené začleněním do příslušných trofických a hydrických řad), je však zřejmé, že ani vliv klimatických faktorů nelze zcela opominout. Rozdíly v druhovém složení bioty, případně ve vitalitě některých druhů umožňují i zde vegetační stupně odlišit. Tímto pojetím vegetační stupňovitosti se geobiocenologický klasifikační systém výrazně liší od typologického systému ÚHÚL, kde např. soubory lesních typů borů jsou řazeny mimo vegetační stupně (Plíva & Průša 1969, Plíva 1991). V současné kulturní krajině je díky výrazným změnám biocenóz bioindikace v tzv. azonálních společenstvech často velmi obtížná (např. v říčních a potočních nivách). V tom případě při tvorbě geobiocenologických map řadíme tato společenstva do vegetačních stupňů podle charakteru stupňovitosti okolních geobiocenóz normální hydrické řady.

Zařazení segmentů aktuálních geobiocenóz se změněnou biotickou složkou do vegetačních stupňů a jejich variant vyžaduje vždy zvážení širších územních vztahů, nejlépe v rámci biogeografického regionu. Jednotlivé vegetační stupně se mohou vyskytovat v poměrně širokém rozpětí nadmořských výšek a údaje z klimatických stanic rozhodně nemohou vystihnout zvláštnosti topoklimatu, které často bývá pro biotu determinantní. Proto je třeba pro stanovení vegetační stupňovitosti využít v co největší možné míře bioindikace, jednak pomocí vyhodnocení prezence či absence diferenciálně významných druhů, jednak posouzením vitality a životních projevů edifikátorů a dominantních druhů biocenóz. Ve sporných případech by mohla mít velký význam fenologická pozorování.

Vegetační stupeň	Průměrná roční teplota [°C]	Počet dnů s prům. denní teplotou nad 10°C	Prům roční úhrn atm. srážek [mm/rok]	Zastoupení v ČR [%]
1. dubový v.s.	8,5–9,5	> 170	do 500	3,4
2. bukodubový v.s.	8,2–8,8	cca 165	550–600	14,0
3. dubobukový v.s.	8,2–7,5	cca 155	600–700	24,5
4. bukový v.s.	7,5–6,1	cca 145	cca 700	42,6
5. jedlobukový v.s.	4,7–6,1	cca 130	cca 800	12,9
6. smrkojedlobukový v.s.	2,9–4,7	cca 115	900–1100	2,1
7. smrkový v.s.	1,7–2,9	cca 80	>1200	0,4
8. klečový v.s.	cca 1	cca 50	>1400	0,05
9. alpínský v.s.	-1	< 20	≥ 1500	0,00
10. subnivální v.s.	-2,5	0	1500–2000	-
11. nivální v.s.	< -3,5	0		-

Varianty vegetační stupňovitosti

Kromě normální čili základní vegetační stupňovitosti definuje Zlatník (Raušer & Zlatník 1966; Zlatník 1975, 1976) ještě varianty vegetační stupňovitosti, které rozlišuje na chorologické, ekologické a chorologicko-ekologické. Existencí a charakterem variant vegetační stupňovitosti se na území ČSSR, ČSFR a posléze ČR zabýval i další autoři (Plíva & Průša 1969, Málek 1984, Ambros 1989, Culek 1993, Buček, Lacina 1999). Lze konstatovat, že názory na tuto problematiku jsou neustálené a dosud se vyvíjejí.

Vzhledem k současnému stavu znalostí a disponibilním podkladovým materiálům lze charakterizovat pouze jednu, z hlediska aplikace geobiocenologické typologie ovšem nejdůležitější, variantu vegetační stupňovitosti a to variantu, kterou budeme nazývat kontinentální. Oproti základní stupňovitosti (kterou budeme nazývat oceanickou) v ní lze předpokládat odlišnosti v druhovém složení synusie dřevin a také další rozdíly biocenóz, které z rozdílnosti edifikátorů vyplývají.

Diskuse k názvům variant: V dosud publikovaných pracích byly varianty vegetační stupňovitosti ve 3. a 4. v.s. nazývány podle převažujících dřevin – varianta dubo-jehličnatá a varianta buková. Pro suché oblasti 2. v.s. používají Buček, Lacina (1999) označení xerická varianta. Tyto názvy mají omezenou územní platnost a u různých autorů různé pojetí, proto nadále bude používán pro bukové oblasti název varianta (sub)oceanická a pro území inverzních oblastí s dubojehličnatými variantami i pro území varianty xerické název varianta (sub)kontinentální. Přestože tato označení nejsou vždy nejvýstižnější, jsou jednoduchá a nematou neúplným uváděním dřevin v jejich názvech.

Jak již bylo naznačeno výše, samotný výskyt suché oblasti (Ambros 1989) neznamená automaticky vyloučení či výrazné omezení buku v přirozených lesích. Ovšem s výjimkou 2. vegetačního stupně, kde i ve vlhčích oblastech trpí silnou konkurencí dubu. Ve 2. v.s. tak výskyt samotné suché oblasti vede k téměř úplné absenci buku, a tak zde lze suchou oblast ztotožnit s bezbukovou, kontinentálně laděnou variantou vegetační stupňovitosti. Ve 3. a 4. v.s. již však je buk natolik vitální, že tuto oblast můžeme označit jen za suchou oblast se ztíženým růstem buku. Tato suchá oblast je však podstatně širší, než kontinentální varianta 3. a 4. v.s., které skutečně zahrnuje oblasti bukem chudé až bezbukové. Ke zpravidla nižším srážkám se však v těchto případech druží vyšší kontinentalita klimatu (větší rozdíly mezi minimálními a maximálními denními i ročními teplotami, nízké srážky v zimě, relativně vysoké v létě, pozdní mrazy). Teprve synergické působení všech těchto faktorů má za následek podstatné omezení až eliminaci buku a rozvoj společenstev s převahou dubu, borovice, jedle nebo lípy, popř. habru. V 5. a 6. vegetačním stupni lze v ČR zjistit pouze náznaky kontinentální varianty a to v kotlinách a na východních svazích Šumavy. Projevuje se hojným výskytem jedlin (i aktuálně) a hojnější přítomností borovice lesní v neobvykle vysokých nadmořských výškách. Pro malou plochu, menší výraznost a nedostatečnou prozkoumanost těchto společenstev v této práci kontinentální variantu 5. a 6. v.s. nevymezujeme.

Skupiny typů geobicocénů České republiky rozlišené v rámci jednotlivých vegetačních stupňů:

Formule	Latinský název	Český název	Zkratka
1 A-AB 1	Querceta pinea humilia inferiora	zakrslé borodoubravy nižšího stupně	Qpih inf
1 A-AB 1-2	Pini-querceta arenosa	borové doubravy na píscích	PiQar
1 AB-B 1-2	Querceta humilia inferiora	zakrslé doubravy nižšího stupně	Qh inf
1 BC-C 1-2	Aceri campestris-querceta humilia	zakrslé babykové doubravy	AccQh
1 BD 1-2	Ligustri-querceta humilia inferiora	zakrslé doubravy s ptačím zobem nižšího stupně	LiQh inf
1 D 1	Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia	zakrslé dřínové doubravy	CoQh
1 D 1(2)	Cerasi-querceta pini humilia	zakrslé mahalebkové borodoubravy	CeQpih
1 D 2	Corni-querceta petraeae-pubescentis cerrris arenosa	dřínové doubravy na píscích	CoQar
1 (A)AB 3	Querceta	doubravy	Q
1 B 3	Querceta typica	typické doubravy	Qt
1 B-BD 2-3	Ligustri-querceta arenosa	doubravy s ptačím zobem na píscích	LiQar
1 BC 3	Aceri campestris-querceta	babykové doubravy	AccQ
1 BD 3	Ligustri-querceta	doubravy s ptačím zobem	LiQ
1 C 3	Carpini-acereta inferiora	habrové javořiny nižšího stupně	CAc inf
1 CD 2-3	Corni-acereta inferiora	dřínové javořiny nižšího stupně	CoAc inf
1 D 2-3	Corni-querceta petraeae-pubescentis inferiora	dřínové doubravy nižšího stupně	CoQ inf
1 A-AB 4	Betuli-querceta roboris inferiora	březové doubravy nižšího stupně	BQ inf
1 B-BD (3)4	Tili-querceta roboris inferiora	lipové doubravy nižšího stupně	TQ inf
1 BC-C (3)4	Ulmi-fraxineta carpini inferiora	habrojilmové jaseniny nižšího stupně	UFrc inf
1 BC-C (3)4	Tili-querceta roboris aceris inferiora	javorolipové doubravy nižšího stupně	TQrac inf
1 D 4-5b	Ulmeta	jilminy	U
1 B-C 5a	Saliceta albae inferiora	vrbiny vrby bílé nižšího stupně	Sa inf
1 BC-C (4)5a	Querci roboris-fraxineta inferiora	dubové jaseniny nižšího stupně	QFr inf
1 C (4)5a	Ulmi-fraxineta populi inferiora	topolojilmové jaseniny nižšího stupně	UFrp inf
1 (A)AB 5b	Betuli-alneta inferiora	březové olšiny nižšího stupně	BAl inf
1 BC 5b	Alni glutinosae-saliceta inferiora	olšové vrbiny nižšího stupně	AlS inf
1 BC-C(B-BD) 5b	Alneta inferiora	olšiny nižšího stupně	Al inf1

2 A-AB 1	Querceta pinea humilia superiora	zakrslé borodoubravy vyššího stupně	Qpih sup
2 (A)AB-B 1-2	Fagi-querceta humilia	zakrslé bukové doubravy	FQh
2 AB-B 1-2	Querceta humilia superiora	zakrslé doubravy vyššího stupně	Qh sup
2 BC-C 1-2	Carpini-acereta humilia	zakrslé habrové javořiny	CAch
2 BD 1-2	Fagi-querceta tiliae humilia	zakrslé lipové bukové doubravy	FQtilh
2 BD 1-2	Ligustri-querceta humilia superiora	zakrslé doubravy s ptačím zobem vyššího stupně	LiQh sup
2 D 1-2	Pineta dealpina inferiora	dealpinské bory nižšího stupně	Pide inf
2 D 1-2	Fagi-querceta dealpina	dealpinské bukové doubravy	FQde
2 D 1-2(3)	Corni-querceta petraeae-pubescentis superiora	dřínové doubravy vyššího stupně	CoQ sup
2 A (2)3	Querceta fagina	doubravy s bukem	Qf
2 A-AB 2-3	Pini-querceta inferiora	borové doubravy nižšího stupně	PiQ inf
2 AB 3	Fagi-querceta	bukové doubravy	FQ
2 AB 3x	Carpini-querceta	habrové doubravy	CQ
2 B 3	Fagi-querceta typica	typické bukové doubravy	FQt
2 B 3x	Carpini-querceta typica	typické habrové doubravy	CQt
2 BC 3	Fagi-querceta aceris	javorové bukové doubravy	FQac
2 BC 3x	Carpini-querceta aceris	javorové habrové doubravy	CQac
2 BD 3	Fagi-querceta tiliae	lipové bukové doubravy	FQtil
2 BD 3x	Carpini-querceta tiliae	lipové habrové doubravy	CQtil
2 C 3	Carpini-acereta superiora	habrové javořiny vyššího stupně	CAc sup
2 CD 2-3	Corni-acereta superiora	dřínové javořiny vyššího stupně	CoAc sup
2 D 2-3	Cerasi-querceta pini	mahalebkové borodoubravy	CeQpi
2 A-AB 4	Betuli-querceta roboris superiora	březové doubravy vyššího stupně	BQ sup
2 B-BD (3)4	Tili-querceta roboris superiora	lipové doubravy vyššího stupně	TQ sup
2 BC-C (3)4	Ulmi-fraxineta carpini superiora	habrojilmové jaseniny vyššího stupně	UFrc sup
2 BC-C (3)4	Tili querceta roboris aceris superiora	javorolipové doubravy vyššího stupně	TQac
2 B-C 5a	Saliceta albae superiora	vrbiny vrby bílé vyššího stupně	Sa sup
2 BC-C (4)5a	Fraxini-alneta inferiora	jasanové olšiny nižšího stupně	FrAl inf
2 BC-C (4)5a	Querci roboris-fraxineta superiora	dubové jaseniny vyššího stupně	QFr sup
2 C (4)5a	Ulmi-fraxineta populi superiora	Topolojilmové jaseniny vyššího stupně	UFrp sup
2 (A)AB 5b	Betuli-alneta superiora	březové olšiny vyššího stupně	BAl sup
2 BC 5b	Alni glutinosae-saliceta superiora	olšové vrbiny vyššího stupně	AlS sup
2 BC-C(B-BD) 5b	Alneta inferiora	olšiny nižšího stupně	Al inf

3 A 1-2	Pineta quercina	dubobory	Piq
3 AB-B 1-2	Querci-fageta humilia	zakrslé dubové bučiny	QFh
3 BC-C 1-2	Tili-acereta humilia	zakrslé lipové javořiny	TAch
3 BD-D 1-2	Corni-querceta fagi	dřínové doubravy s bukem	CoQf
3 D 1-2	Pineta dealpina superiora	dealpinské bory vyššího stupně	Pide sup
3 D (1)2	Querci-fageta dealpina	dealpinské dubové bučiny	QFde
3 A (2)3	Fageta quercina	bučiny s dubem	Fq
3 A-AB 2-3	Pini-querceta superiora	borové doubravy vyššího stupně	PiQ sup
3 AB 3	Querci-fageta	dubové bučiny	QF
3 AB-B(BC) 3	Fageta paupera inferiora	holé bučiny nižšího stupně	Fp inf
3 B 3	Querci-fageta typica	typické dubové bučiny	QFt
3 BC 3	Querci-fageta aceris	javorové dubové bučiny	QFac
3 BC-BD 3	Querci-fageta tiliae-aceris	lipojavorové dubové bučiny	QFtilac
3 BD 3	Querci-fageta tiliae	lipové dubové bučiny	QFtil
3 C 3	Tili-acereta	lipové javořiny	TAc
3 CD (1)2-3	Corni-acereta fagi	bukové dřínové javořiny	CoAcf
3 D 2-3	Corni-fageta inferiora	dřínové bučiny nižšího stupně	CoF inf
3 D 2-3	Cerasi-querceta pini	mahalebkové borodoubravy	CeQpi
3 A-AB 4	Betuli-querceta roboris superiora	březové doubravy vyššího stupně	BQ sup
3 B-BD (3)4	Tili-querceta roboris fagi	lipové doubravy s bukem	TQf
(2)3 BC 4(5a)	Fraxini-alneta aceris inferiora	javorové jasanové olšiny nižšího stupně	FrAlac inf
3 BC-C (3)4	Ulmi-fraxineta carpini superiora	habrojilmové jaseniny vyššího stupně	UFrc sup
3(4) BC-C (3)4	Fraxini querceta roboris-aceris	jasanové doubravy s javory	FrQac
3 B-C 5a	Saliceta fragilis inferiora	vrbiny vrby křehké nižšího stupně	Sf inf
3 BC-C (4)5a	Fraxini-alneta inferiora	jasanové olšiny nižšího stupně	FrAl inf
3 BC-C (4)5a	Querci roboris-fraxineta superiora	dubové jaseniny vyššího stupně	QFr sup
3 C (4)5a	Ulmi-fraxineta populi superiora	Topolojilmové jaseniny vyššího stupně	UFrp sup
3 (A)-AB 5b	Betuli-alneta superiora	březové olšiny vyššího stupně	BAl sup
3 BC 5b	Alni glutinosae-saliceta superiora	olšové vrbiny vyššíhho stupně	Als sup
3 BC-C(B-BD) 5b	Alneta superiora	olšiny vyššího stupně	Al sup

4 A 1-2	Pineta lichenosa	lišejníkové bory	Pi
4 AB-B 1-2	Fageta humilia	zakrslé bučiny	Fh
4 BC-C 1-2	Tili-acereta fagi humilia	zakrslé lipové javořiny s bukem	TAcfh
4 BD-D 1-2	Fageta tiliae humilia	zakrslé lipové bučiny	Ftilh
4 D 1-2	Pineta dealpina superiora	dealpinské bory vyššího stupně	Pide sup
4 D (1)2	Fageta dealpina	dealpinské bučiny	Fde
4 A 2-3	Querci-pineta	dubové bory	QPi
4 A 3	Fageta quercino-abietina	dubojedlové bučiny	Fqa
4 A (D) 2-3	Pineta serpentini inferiora	hadcové bory nižšího stupně	Piser inf
(3)4 A (3)4	Querci-abieta piceosa	smrkové dubové jedliny	QAp
4 AB 3	Fageta abietino-quercina	jedlodubové bučiny	Faq
4 AB-B(BC) 3	Fageta paupera superiora	holé bučiny vyššího stupně	Fp sup
4 B 3	Fageta typica	typické bučiny	Ft
4 BC 3	Fageta aceris	bučiny s javorem	Fac
4 BD 3	Fageta tiliae	lipové bučiny	Ftil
4 C 3	Tili-acereta fagi	lipové javořiny s bukem	TAcf
4 CD (2)3	Acereta fagi	javořiny s bukem	Acf
4 D 2-3	Corni-fageta superiora	dřínové bučiny vyššího stupně	CoF sup
(3)4 A 3-4	Querci-pineta abietina	jedlové dubové bory	QPia
4 A 4(6)	Pini-piceeta sphagnosa	rašeliníkové borové smrčiny	PiPs
(3)4 AB (3)4	Abieti-querceta roboris-piceae	smrkové jedlové doubravy	AQp
(3)4B-BC(BD) (3)4	Abieti-querceta roboris-fagi	jedlové doubravy s bukem	AQf
4 BC-BD 4	Fageta tiliae aceris	lipojavorové bučiny	Ftilac
4 BC 4(5a)	Fraxini-alneta aceris superiora	javorové jasanové olšiny vyššího stupně	FrAlac sup
4 B-C 5a	Saliceta fragilis superiora	vrbiny vrby křehké vyššího stupně	Sf sup
4 BC-C (4)5a	Fraxini-alneta superiora	jasanové olšiny vyššího stupně	FrAl sup
4 (A)AB 5b	Betuli-alneta superiora	březové olšiny vyššího stupně	BAl sup
4 BC-C (B-BD) 5b	Alneta superiora	olšiny vyššího stupně	Al sup
4 A (4)6	Pini-piceeta turfosa	rašeliništní borové smrčiny	PiPturf
4 A 6	Pineta rotundatae	blatkové bory	Pirot
4 A 6	Pineta turfosa	rašeliništní bory	Piturf

5 A 1-2	Pineta piceosa inferiora	smrkové bory nižšího stupně	Pip inf
5 A-AB(B) 1-2	Abieti-fageta humilia	zakrslé jedlové bučiny	AFh
5 BC-C 1-2	Fagi-acereta humilia inferiora	zakrslé bukové javořiny nižšího stupně	FAch inf
5 A 3	Fageta piceoso-abietina	smrkojedlové bučiny	Fpa
5(6) A(D) 2-3	Pineta serpentini superiora	hadcové bory vyššího stupně	Piser sup
5 AB 3	Abieti-fageta	jedlové bučiny	AF
5 AB-B(BC) 3(4)	Fagi-abieta	bukové jedliny	FA
5 B 3	Abieti-fageta typica	typické jedlové bučiny	AFt
5 BC 3	Abieti-fageta aceris inferiora	javorové jedlové bučiny nižšího stupně	AFac inf
5 BD-D (1)2-3	Abieti-fageta ulmi	jilmové jedlové bučiny	AFu
5 C 3	Fagi-acereta inferiora	bukové javořiny nižšího stupně	FAc inf
5 CD 3	Fraxini-acereta	jasanové javořiny	FrAc
5 A 4(6)	Piceeta abietina sphagnosa inferiora	rašeliníkové jedlové smrčiny nižšího stupně	Pas inf
5 AB-B 4	Abieti-piceeta equiseti inferiora	přesličkové jedlové smrčiny nižšího stupně	APeq inf
5 BC-C 4(5)	Aceri-fageta fraxini inferiora	javorové bučiny s jasanem nižšího stupně	AcFfr inf
5 B-C 5a	Saliceta fragilis superiora	vrbiny vrby křehké vyššího stupně	Sf sup
5 BC (4)5a	Fraxini-alneta aceris superiora	javorové jasanové olšiny vyššího stupně	Fr Alac sup
5 BC-C (4)5a	Fraxini-alneta superiora	jasanové olšiny vyššího stupně	FrAl sup
5 (A)B-BC 5b	Picei-alneta	smrkové olšiny	PAl
5 A (4)6	Pini-piceeta turfosa	rašeliništní borové smrčiny	PiPturf
5 A 6	Pineta rotundatae	blatkové bory	Pirot
5 A 6	Pineta turfosa	rašeliništní bory	Piturf

6 A 1-2	Pineta piceosa superiora	smrkové bory vyššího stupně	Pip sup
6 A-AB 2v	Abieti-fageta piceae humilia	zakrslé smrkové jedlové bučiny	AFph
6 BC-C 2v	Fagi-acereta humilia superiora	zakrslé bukové javořiny vyššího stupně	FAch sup
6 A 3	Fageta abietino-piceosa	Jedlosmrkové bučiny	Fap
6 AB 3	Abieti-fageta piceae	smrkové jedlové bučiny	AFp
6 AB-B 3(4)	Fagi-abieta piceae	smrkové bukové jedliny	FAp
6 B 3	Abieti-fageta piceae typica	typické smrkové jedlové bučiny	AFpt
6 BC 3	Abieti-fageta aceris superiora	javorové jedlové bučiny vyššího stupně	AFac sup
6 C 3	Fagi-acereta superiora	bukové javořiny vyššího stupně	FAc
6 A 4(6)	Piceeta abietina sphagnosa superiora	rašeliníkové jedlové smrčiny vyššího stupně	Pas sup
6 AB-B 4	Abieti-piceeta equiseti superiora	přesličkové jedlové smrčiny vyššího stupně	APeq sup
6 BC-C 4(5)	Aceri-fageta fraxini superiora	javorové bučiny s jasanem vyššího stupně	AcFfr sup
6 BC-C 5a	Alneta incanae	olšiny olše šedé	Ali
6 (A)B-BC 5b	Picei-alneta	smrkové olšiny	PAl
6 A 6	Pineta rotundatae	blatkové bory	Pirot
6 A 6	Piceeta turfosa	rašeliništní smrčiny	Pturf
6 A 6	Pineta montanae turfosa inferiora	rašeliništní kleč nižšího stupně	Pimturf inf

7(8) A-AB 2v	Sorbi-piceeta humilia	zakrslé jeřábové smrčiny	SoPh
7 A-AB 3	Sorbi-piceeta	jeřábové smrčiny	SoP
7 BC-C 3-4 (5)	Aceri-piceeta	javorové smrčiny	AcP
7 A 4	Piceeta sphagnosa	rašeliníkové smrčiny	Ps
7 A 6	Piceeta turfosa	rašeliništní smrčiny	Pturf
7 A 6	Pineta montanae turfosa inferiora	rašeliništní kleč nižšího stupně	Pimtur inf

8 A 1	Pineta mugo lichenosa	lišejníková kleč	Piml
8 A-AB 3	Pineta mugo	Kleč	Pim
8 AB 4	Saliceta lapponae	vrbiny vrby laponské	Slap
8 AB-B 3-4	Salici-betuleta carpaticae	vrbové březiny	SBc
8 BC-C 3-4	Ribi-pineta mugo	meruzalková kleč	RPim
8 A 6	Pineta montanae turfosa superiora	rašeliništní kleč vyššího stupně	Pimturf sup

Zdroje:

AMBROS, Z. (1989): Ekologické systémy regionální a nadregionální úrovně. In: Biogeografie a její aplikace. Sborník prací Geogr. úst. ČSAV. č. 24, s. 57–63. Brno.

BUČEK, A. & LACINA, J. (1999): Geobiocenologie II. 1. vyd., Mendelova zemědělská a lesnická universita, Brno. 240 s., 5 s. obr. příl. + 1 tabulka. ISBN 8071574171

CULEK, M. (1993): Charakteristiky bioregionů a biochor Jihočeské oblasti. In: Löw, J. (ed.): Generel regionálního ÚSES jihočeského regionu. Löw & spol. s.r.o. Brno. MS. Uloženo: MŽP ČR. Praha.

CULEK, M. ed. (2005): Biogeografické členění České republiky II. díl. AOPK ČR, Praha. 800 s. ISBN 8086064824

MADĚRA, P. & ZÍMOVÁ, E. eds. (2005): Metodické postupy projektování lokálního ÚSES. Ústav lesnické botaniky, typologie a dendrologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. [CD-ROM].

MÁLEK, J. (1984): Dubojehličnatý vegetační stupeň v ČSR. Zprávy Geogr. Úst. ČSAV v Brně, roč. 21, č. 4, s. 35–54. Brno.

PLÍVA, K. (1991): Přírodní podmínky v lesním plánování. ÚHUL. Brandýs nad Labem.

PLÍVA, K. & PRŮŠA, E. (1969): Typologické podklady pěstování lesů. Státní zemědělské nakladatelství. Praha.

RAUŠER, J. & ZLATNÍK, A. (1966): Biogeografie I. Mapa 1:1 000 000. In: Atlas ČSSR, list 21. ÚSGK. Praha.

ZLATNÍK, A. (1975): Ekologie krajiny a geobiocenologie. VŠZ Brno. Brno.

ZLATNÍK, A. (1976): Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR. Zpr. Geogr. úst. Čs. akad. věd., č 13, sv. 3/4, s. 55–64. Brno.