Bi7140 Molekulární biologie virů

Přírodovědecká fakulta
podzim 2021
Rozsah
2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)
Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie - Biologická sekce - Přírodovědecká fakulta
Rozvrh
Čt 10:00–11:50 B11/306
Předpoklady
B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 59/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90
Mateřské obory/plány
předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.
Výstupy z učení
Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;
Osnova
  • Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.
Literatura
    povinná literatura
  • Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
    doporučená literatura
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997. 996 s. info
  • ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999. s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
  • CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993. 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
  • Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995. 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
  • TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997. 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
  • Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998. 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
  • LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994. xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
    neurčeno
  • Antti Vaheri1, et al. 2013. Uncovering the mysteries of hantavirus infections . NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 11, 539
  • George P. C. Salmond and Peter C. Fineran: 2015. A century of the phage: past, present and future. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 13, 777.
  • J. Lindsay Whitton, Christopher T. Cornell and Ralph Feuer. 2005 HOST AND VIRUS DETERMINANTS OF PICORNAVIRUS PATHOGENESIS AND TROPISM. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 3, 765.
  • Jeroen De Smet, et al. 2017. Pseudomonas predators:understanding and exploiting phage–host interactions. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 15, 517.
  • Chantal Abergel et al. 2015. The rapidly expanding universe of giant viruses: Mimivirus, Pandoravirus, Pithovirus and Mollivirus. FEMS Microbiology Reviews, fuv037, 39, 779–796.
  • ROHWER, Forest, Merry YOULE, Heather MAUGHAN a Nao HISAKAWA. Life in our phage world : centennial field guide to the Earth's most diverse inhabitants. Illustrated by Leah L. Pantéa - Ben Darby. First edition. San Diego: Wholon, 2014. xviii, 382. ISBN 9780990494300. info
Výukové metody
Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.
Metody hodnocení
Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.
Navazující předměty
Informace učitele
http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2007 - akreditace, podzim 2010 - akreditace, podzim 2002, podzim 2003, podzim 2004, podzim 2005, podzim 2006, podzim 2007, podzim 2008, podzim 2009, podzim 2010, podzim 2011, podzim 2011 - akreditace, podzim 2012, podzim 2013, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017, podzim 2018, podzim 2019, podzim 2020.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/sci/podzim2021/Bi7140