Kultury prvoků
příprava kultur prvoků (zejména nálevníků), literatura

metodický materiál

Zisk prvoků a příprava živných kultur pro jejich pěstování

Živné kultury prvoků jsou nejlepším zdrojem prvoků pro výuku. Prvoci se rychle rozmnožují a je proto možné jich získat v krátkém čase dostatečné množství. Je třeba ale použít pro jejich pěstování vhodné živné medium a naočkovat ho inokulem s dostatečným množstvím prvoků.

Některé prvoky, zejména nálevníky, získáme z velmi znečištěné vody, nejlépe z vody ve které dochází k hnilobným procesům a obsahuje dostatek bakterií – potravy pro nálevníky (znečištěné tůňky, odpadní stoky, malé vodní plochy s hnilobným zápachem). Z tohoto prostředí odebereme do lahvičky vodu s menším množstvím rozkládajících se látek (listí, tráva). Tento materiál nám bude sloužit jako inokulum pro naočkování na živné medium. V literatuře se objevuje mnoho návodů na přípravu živných medií pro chov nálevníků a dalších prvoků. Ne vždy ale tyto návody vedou ke kýženému výsledku. Autoři návodů zřejmě vycházeli z předchozích děl, aniž by doporučované metody kultivace prvoků dostatečně ověřili. Vynikajícím příspěvkem k této problematice je diplomová práce Malečková H. (1996): Kultury prvoků ve výuce biologie na středních školách – 79 p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno]. Autorka prakticky ověřila a vyhodnotila mnoho způsobů kultivace prvoků, které našla v literatuře. Doporučila, které kultivace jsou nejvýhodnější, popsala pečlivě použitou metodiku. Diplomová práce také obsahuje návody na pozorování a pokusy s nálevníky na středních školách.

Malečková (1996): uvádí, že cenným zdrojem prvoků pro demonstraci je zejména senný nálev.

Podle Malečkové (Malečková 1996) je chov trepek a jiných nálevníků úspěšný zejména v nálevech na hnijících látkách (salátový a senný nálev, hnilobná kultura podle Pringsheima, mléčný živný roztok) a v odvarech (salátový a senný odvar, odvar z fazolí, zrnková kultura podle Villeneuve-Brachonové). Pokud chceme udržet kulturu trepek po celý rok, doporučuje Malečková (Malečková 1996) pěstování trepek na zrnkové kultuře podle Villeneuve-Brachonové. Založíme sadu 5–8 Petriho misek. Po 2–3 týdnech kdy kultura dosáhne maximálního rozvoje, se trepky přeočkují na čerstvou živnou půdu. Opakovaným postupem je možné udržet kulturu po celý rok. Stejného výsledku dosáhneme i kultivací trepek v senném odvaru s vyvařenými stébly sena v kádinkách nebo Erlenmeyerových baňkách. Délka životnosti trepek v kulturách je kolem 20 dní. Chceme-li získat kulturu nálevníků v hojném počtu za co nejkratší dobu, kultivujeme trepky v odvaru z fazolí nebo hráchu. Maxima dosáhne kultura již za 5 dní, poté však následuje poměrně rychlý pokles počtu jedinců.

Zrnková kultura podle Villeneuve-Brachonové (Malečková 1996)

30–40 zrnek obilovin (pšenice, ječmen, žito) povaříme v kádince s 120–150 ml vody na mírném ohni tak dlouho až zrna z větší často popraskají Do Petriho misek nebo 25 ml kádinek dáme 3–4 povařená zrna, zalijeme odstátou vodovodní vodou a naočkujeme materiálem s trepkami (pipetou). Kádinku s vodou a rozvařenými zrny je možné uchovávat v lednici – vydrží několik měsíců.

Senný nálev (Malečková 1996)

Hrst sušeného sena dáme do zavařovací lahve a přelijeme vodou (z tůně, znečištěného rybníka, hnilobné tůňky). Pozor – někteří autoři uvádějí, že je možné použít vodovodní vodu. Opakované pokusy Malečkové (1996) s použitím vodovodní vody však byly v pěstování nálevníků neúspěšné. Přidáme i rozkládající se rostliny, listy, trochu bahna. Lahev přikryjeme hodinovým sklem nebo Petriho miskou a necháme při pokojové teplotě. Po 3–4 dnech začne nálev zahnívat a na jeho povrchu se vytvoří blanka. Již po týdnu je možné zaznamenat v kultuře první nálevníky, jejichž počet a druhová rozmanitost roste. Po 14 dnech odebereme 2/3 sena, aby mohly hnilobné procesy pokračovat. Zástupci některých nálevníků se udrží až 2 měsíce.

Použitá literatura

1. Malečková H. (1996): Kultury prvoků ve výuce biologie na středních školách – 79 p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno]
2. Altman A. (1969): Trepka velká (Paramecium caudatum Ehrbg.) jako vhodný objekt pro školní pozorování a pokusy. Přírodní vědy ve školách, 20 (4): 421–424
3. Altman A. (1970): Trepka velká (Paramecium caudatum Ehrbg.) jako vhodný objekt pro školní pozorování a pokusy (dokončení). Přírodní vědy ve školách, 20 (8): 471–475
4. Altman A. et Lišková E. (1979): Praktikum ze zoologie. SPN Praha, 336 pp.
5. Jírovec O. (1958): Zoologická technika. SPN Praha, 314 pp.
6. Kultová M. (1994): Sezonní dynamika společenstva prvoků v biosystému tůně (zahradní bazény) – 76p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno]
7. Kunst et al. (1954): Zoologické praktikum. nakladatelství ČSAV, Praha, 376 pp.
8. Sedlák E. (2000): Zoologie bezobratlých. Př. F MU, Brno (skriptum)
9. Schubert A. et Lellák J. (1973): Život ve sladkých vodách. SNP Praha, 285 pp.
10. Šindler O. (1977): Návrhy k výběru, demonstraci a pěstování vodních bezobratlých organismů pro výuku zoologie na gymnáziu. – 92 p., ms [diplomová práce; depon. in: Knihovna kat. zoolog. a ekolog. Přírod. fak. Masaryk. Univ Brno]
11. Vojtková L. (1988) Zoologie bezobratlých, I. Protozoa. Rektorát UJEP, Brno, 110 pp. (skriptum)