Spojky jsou neohebný slovní druh, který může spojovat slova, syntagmata nebo věty. Spojky v katalánštině dělíme na souřadící (pokud spojují rovnocenné členy) a na podřadící (pokud spojují členy, které vykazují hierarchické vztahy).

Spojky souřadící mohou spojovat věty (La Maria llegeix un llibre i la Laura escriu una carta. (Marie čte knihu a Laura píše dopis.)), syntagmata (La Maria i la Laura llegeixen llibres. (Marie a Laura čtou knihy.)) nebo jednotlivá slova (La Maria llegeix i escriu llibres. (Marie čte a píše knihy.)).

Spojky podřadící naopak uvozují vždy jen věty, konkrétně pak větu vedlejší, ať už se jedná o větu podmětnou, předmětnou, některé věty příslovečné nebo přísudkové. Příklad: ve větě La Maria diu que no escriurà més llibres. (Marie říká, že nenapíše více knih.) spojka que spojuje vedlejší větu (que no escriurà més llibres (že nenapíše více knih)) se slovesem věty hlavní diu (říká).

Spojky souřadící (conjuncions de coordinació)

Ze sémantického hlediska se spojky souřadící dělí podle typu vztahu na slučovací (addició), vylučovací (si expressen alternança), odporovací (si expressen contraposició o contrast) a vysvětlovací (si expressen un efecte).

Spojky slučovací a vylučovací pak mohou být jednoduché (pokud jsou tvořeny jen jedním slovem), nebo zdvojené (každý člen v souřadném vztahu předchází spojka, nebo výraz, který tuto funkci může plnit, jako je příslovce ara/nyní).

Přehled spojek:

Typ spojky podle		spojky	příklady
vztahu	formy
Slučovací (Copulatives)	Jednoduché	i (a, i) ni (ani)	La Pavlína i la Lucie ensenyen català. (Pavlína a Lucie vyučují katalánštinu.) Aquest llibre no és car ni barat. (Tato kniha není drahá ani levná.)
	Spojkové výrazy	així com (stejně jako, tak jako)	Poden assistir-hi estudiants d’altres facultats, així com qualsevol treballador de la universitat. (Mohou se zúčastnit studenti jiných fakult, stejně jako jakýkoliv zaměstnanec univerzity.)
	Dvojité spojovací výrazy	ni...ni (ani...ani) tant...com (jak...tak)	Ni el Roman ni el Radek no parlen català. (Ani Roman, ani Radek nemluví katalánsky.) M’agrada tant la música barroca com la romàntica. (Líbí se mi jak barokní hudba, tak romantická.)
Vylučovací (Disjuntives)	Jednoduché	o (nebo) ni (ani)	Vols te o cafè? (Chceš čaj nebo kávu?) No vols te ni cafè? (Nechceš čaj ani kávu?)
	Dvojité spojovací výrazy	o...o o bé...o bé (buď...nebo)	O li ho dic jo o li ho dius tu. (Buď mu to řeknu já, nebo mu to řekneš ty.) Això es farà o bé en txec o bé en català. (To se udělá buď v češtině, nebo v katalánštině.)
Odporovací (Adversatives)	Jednoduché	però (ale) sinó (nýbrž)	M’agrada la música clàssica, però prefereixo el rock. (Líbí se mi klasická hudba, ale dávám přednost rocku.) No ensenya espanyol, sinó català. (Nevyučuje španělštinu, nýbrž katalánštinu.)
Vysvětlovací (Il·latives)	Spojkové výrazy	així que de manera que (takže)	Va venir tothom, així que / de manera que hi havia més de trenta persones. (Přišli všichni, takže tam bylo více jak třicet lidí.)

Spojky podřadící (conjuncions de subordinació)

Vzhledem k funkci, jakou zastávají, podřadící spojky můžeme rozdělit do dvou hlavních skupin: na ty, které uvozují vedlejší věty substantivní, a na ty, které uvozují vedlejší věty adjektivní v širokém slova smyslu.

V katalánštině se spojky, které uvozují vedlejší věty substantivní, nazývají také completives (doplňující). Vedlejší věty substantivní pak mohou doplňovat sloveso (Crec que no vindrà. (Myslím, že nepřijde.)), adjektivum (satisfet que tot hagi sortit bé (spokojený, že všechno dopadlo dobře)), předložku (sense que ningú ho sàpiga (aniž by to někdo věděl)) nebo příslovce (independentment que no vingui ningú (nezávisle na tom, zda někdo přijde)), ale také jmenný přísudek se sponou (El problema és que no ho sé. (Problém je, že to nevím.)) nebo podmět (Que vinguin encara no és segur. (Že přijdou, není ještě jisté.)).

Spojky adverbiální pak uvozují vedlejší věty adverbiální časové, podmínkové, přípustkové, účelové nebo příčinné.

Druh spojky	Spojky a spojkové výrazy	Druh věty, kterou uvozují
SUBSTANTIVNÍ (COMPLETIVA)	que (že, aby)	Věty substantivní (jakéhokoliv typu): Diu que vindran. (Říká, že přijedou.) Diu que vinguin. (Říká, aby přijeli.)
	si (zda, jestli)	Nepřímé otázky: Em pregunto si vindran. (Ptám se, zda přijedou.)
	com (ve významu: že)	Ve větách substantivních po slovesech smyslového vnímání.: Vaig sentir com arribaves. (Slyšel jsem, že jedeš.)
ADVERBIÁLNÍ (ADVERBIAL)	mentre (zatímco)	Časové: Mentre fan l’examen, els vigilo. (Hlídám je, zatímco skládají zkoušku.)
	si (jestliže, jestli, kdyby, když)	Podmínkové: Si m’ho expliques, no ho diré a ningú. (Jestli mi to povíš, neřeknu to nikomu.)
	perquè (protože), car (neboť), com que (protože), jelikož), ja que (poněvadž)	Příčinné: Va explicar-m’ho perquè li ho havia demanat. (Pověděl mi to, protože jsem ho o to požádal.)
	perquè (+ subjuntiu) (aby)	Účelové: Va explicar-m’ho perquè estigués al cas de la situació. (Pověděl mi to, abych byl v obraze.)
	encara que, si bé (ačkoliv, i když, i kdyby), malgrat que (přestože)	Přípustkové: Encara que vinguis, no resoldrem el problema. (I kdybys přišel, problém nevyřešíme.)