Silikáty - Test

1) Některé silikáty jsou cennými užitkovými nekovovými minerály:

  • a) azbest, kaolín, hlinky, keramické a stavební hmoty
  • b) uhlí, ropa, zemní plyn
  • c) pro výrobu cementu a vápna
  • d) pro výrobu tuků, olejů a maziv

2) Mnohé silikáty jsou odedávna používány jako drahé a ozdobné
    kameny:

  • a) rubín, safír, drahý opál
  • b) smaragd, akvamarín, turmalín, topaz, granáty
  • c) křišťál, ametyst, růženín, morion, záhněda
  • d) azurit, malachit, tyrkis, alabastr

3) Strukturním základem silikátů je křemíko-kyslíkový tetraedr
    [SiO4]4-, který je tvořen:

  • a) centrálním atomem O2, obklopeným čtyřmi atomy Si
  • b) centrálním atomem Si, obklopeným dvěma atomy O2
  • c) centrálním atomem Si, obklopeným čtyřmi atomy O2
  • d) centrálním atomem O2, obklopeným dvěma atomy Si

4) Mezi hlavní prvky tvořící silikáty patří např.:

  • a) O
  • b) C
  • c) Ag
  • d) Al

5) Podle způsobu spojení tetraedrů ve struktuře silikátů se třída
    silikátů dělí na:

  • a) 4 oddělení
  • b) 5 oddělení
  • c) 6 oddělení
  • d) 7 oddělení

6) Ve struktuře silikátů může být určitá část centrálních atomů Si
    nahrazena atomy:

  • a) K
  • b) Al
  • c) Mg
  • d) O

7) Hmotnostní podíl silikátů v zemské kůře je výrazný, tvoří v ní
    objem cca:

  • a) 75 %
  • b) 85 %
  • c) 90 %
  • d) 95 %

8) Tektosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů:

  • a) vrstevnatou
  • b) izolovanou
  • c) prostorovou
  • d) řetězovou

9) Nesosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů:

  • a) vrstevnatou
  • b) izolovanou
  • c) prostorovou
  • d) řetězovou

10) Inosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů:

  • a) vrstevnatou
  • b) izolovanou
  • c) prostorovou
  • d) řetězovou

11) Fylosilikáty jsou křemičitany s vazbou tetraedrů:

  • a) vrstevnatou
  • b) izolovanou
  • c) prostorovou
  • d) řetězovou

12) Chryzolit jako drahokamová odrůda olivínu má barvu:

  • a) modrou
  • b) bronzovou
  • c) stříbrnou
  • d) zlatou

13) Typická barva pro olivín jako šperkový kámen je:

  • a) modrá
  • b) bílá
  • c) zelená
  • d) žlutohnědá

14) Zirkon jako kámen do prstenů a náušnic je:

  • a) zelený
  • b) bezbarvý
  • c) červený
  • d) bílý

15) Odborný mineralogický název českého granátu je:

  • a) grosulár
  • b) almandin
  • c) pyrop
  • d) turmalín

16) Hesonit jako odrůda grosuláru se u nás vyskytuje v horninách
       a lokalitách v okolí:

  • a) neovulkanity Českého středohoří
  • b) sedimenty Českého středohoří
  • c) krystalické vápence u Vápenné ve Slezsku
  • d) sedimenty flyše Moravsko-slezských Beskyd

17) Pyrop se u nás vyskytuje na lokalitách:

  • a) karpatského flyše Moravsko-slezských Beskyd
  • b) sedimentů Českého středohoří
  • c) Uherský Ostroh, Uherské Hradiště, Uherský Brod
  • d) mezi Prahou a Plzní

18) Nejlepší sbírka broušených drahokamových topazů je v:

  • a) pokladnici perských šáhů v Teheránu
  • b) carské galerii Ermitáž v Sankt Petěrburgu
  • c) svatováclavské koruně, jablku a žezlu
  • d) Grüne Gewölbe v Drážďanech

19) Andaluzit se pro žáruvzdornost používá k:

  • a) výrobě speciální keramiky
  • b) snižování bodu tání ve výrobě železa
  • c) snižování bodu tání ve výrobě oceli
  • d) výrobě porcelánu

20) Staurolit někdy prorůstá do tvaru:

  • a) helvétského kříže
  • b) vlaštovčího ocasu
  • c) pařížských dvojčat
  • d) siamských dvojčat

21) Epidot poznáme v metamorfovaných horninách podle typické
       barvy:

  • a) zelené
  • b) modré
  • c) černé
  • d) žluté

22) Typicky anizotropní minerál s tvrdostí 5 (kolmo na směr krystalu
       až 7) je:

  • a) staurolit
  • b) granát
  • c) kyanit
  • d) topaz

23) Turmalín je izomorfní směsí několika složek, z nichž
       nejvýznamnější jsou:

  • a) pyrop, almandin, spessartin
  • b) skoryl, dravit, elbait
  • c) hesonit, dravit, elbait
  • d) skoryl, dravit, almandin

24) Turmalín staurolit má barvu:

  • a) hnědou
  • b) růžovou
  • c) modrou
  • d) černou

25) Turmalín rubelit má barvu:

  • a) hnědou
  • b) růžovou
  • c) modrou
  • d) černou

26) Turmalín indigolit má barvu:

  • a) hnědou
  • b) růžovou
  • c) modrou
  • d) černou

27) Štěpné linie pyroxenů tvoří útvary blízké čtverci s úhlem:

  • a) 80°
  • b) 87°
  • c) 90°
  • d) 95°

28) Štěpné linie amfibolů mají tvar kosočtverce s úhlem:

  • a) 90°
  • b) 100°
  • c) 115°
  • d) 124°

29) Skupina pyroxenů se vyznačuje:

  • a) jednoduchými řetězci tetraedrů
  • b) dvojitými řetězci tetraedrů
  • c) trojitými řetězci tetraedrů
  • d) složenými řetězci tetraedrů

30) Skupina amfibolů se vyznačuje:

  • a) jednoduchými řetězci tetraedrů
  • b) dvojitými řetězci tetraedrů
  • c) trojitými řetězci tetraedrů
  • d) složenými řetězci tetraedrů

31) Diopsid a augit ze skupiny pyroxenů mají význam:

  • a) pouze horninotvorný
  • b) pro výrobu drahých šperků
  • c) jako struskotvorná přísada do vysokých pecí
  • d) pro výrobu umělých hnojiv

32) Dekorativní kámen nefrit je odrůda:

  • a) aktinolitu
  • b) obecného amfibolu
  • c) tremolitu
  • d) augitu

33) Obecný amfibol má význam:

  • a) jako struskotvorná přísada do vysokých pecí
  • b) pro výrobu umělých hnojiv
  • c) pro výrobu barev a laků
  • d) pro výrobu kosmetiky (vč. zubních past)

34) Smaragd jako drahokamová odrůda berylu má barvu:

  • a) zlatožlutou
  • b) světle modrou až modravě zelenou
  • c) růžovou
  • d) jasně světle zelenou

35) Krystaly berylu jsou svým tvarem:

  • a) dlouhé, kónické hexagonální sloupce
  • b) dlouhé tetragonální sloupce
  • c) drobná krychlová zrna
  • d) drobná kosočtverečná zrna

36) Stavba krystalové mřížky fylosilikátů podmiňuje jejich
       význačnou vlastnost:

  • a) luminiscenci
  • b) štěpnost
  • c) tvrdost
  • d) hustotu

37) Mastek vzniká jako produkt hydrotermální metamorfózy:

  • a) neutrálních hornin bohatých na Mg
  • b) neutrálních hornin chudých na Mg
  • c) ultrabazických hornin chudých na Mg
  • d) ultrabazických hornin bohatých na Mg

38) Slídy dělíme podle chemizmu na:

  • a) hořečnato-železnaté, hliníkaté, lithné
  • b) hořečnato-železité, hliníkaté, lithné
  • c) hořečnato-měďnaté, hliníkaté, lithné
  • d) hořečnato-měďné, hliníkaté, lithné

39) Jako tzv. krejčovská křída je znám minerál:

  • a) muskovit
  • b) sůl kamenná
  • c) mastek
  • d) chlorit

40) Biotit má z hlediska optických vlastností (zvl. barvy) nejčastěji
       šupiny:

  • a) černé, tmavohnědé, červenohnědé
  • b) bílé
  • c) bezbarvé, čiré
  • d) fialové

41) Muskovit má z hlediska optických vlastností (zvl. barvy)
       nejčastěji šupiny:

  • a) černé, tmavohnědé, červenohnědé
  • b) bílé
  • c) bezbarvé, čiré
  • d) fialové

42) Původní lokalita (locus typicus) slavného moravského minerálu
       lepidolitu je:

  • a) vrch Hradisko v Rožné u Bystřice nad Pernštejnem
  • b) vrch Špilberk v Brně
  • c) Jánský vrch v Javorníku ve Slezsku
  • d) Zálesí u Javorníku ve Slezsku

43) Chlority vznikají hydrotermální přeměnou (chloritizací) nebo
       zvětráváním:

  • a) biotitu, muskovitu, lepidolitu, cinvalditu
  • b) pyroxenů, amfibolů a biotitu
  • c) živců
  • d) mastku

44) Monominerální hornina hadec je tvořena:

  • a) mastkem
  • b) biotitem, muskovitem
  • c) serpentinem
  • d) kaolinitem, illitem, montmorillonitem

45) Podle stavby struktury jílových minerálů je známe jako:

  • a) jen jednovrstevné
  • b) jen dvojvrstevné
  • c) dvojvrstevné a trojvrstevné
  • d) jednovrstevné a dvojvrstevné

46) Kaolinit u nás vzniká např. větráním nebo hydrotermální alterací
       (změnou) minerálů:

  • a) živců
  • b) slídových silikátů
  • c) chloritů
  • d) pyroxenů a amfibolů

47) Bentonity jsou:

  • a) serpentinitové jíly s různou příměsí
  • b) glaukonitové jíly s různou příměsí
  • c) illitové jíly s různou příměsí
  • d) montmorillonitové jíly s různou příměsí

48) Odrůda montmorillonitu bohatá na Fe2O3 se nazývá:

  • a) nontronit
  • b) glaukonit
  • c) hadec
  • d) siderit

49) Tektosilikáty se vyznačují krystalovými mřížkami:

  • a) samostatnými izolovanými
  • b) mnohoplochými
  • c) trojrozměrnými kostrovitými
  • d) vrstevnatými

50) Tektosilikáty mají v krystalových strukturách sloučenin
       v anionových komplexech:

  • a) tetraedry Fe3O4
  • b) tetraedry SiO4 a tetraedry AlO4
  • c) tetraedry AlO4
  • d) tetraedry SiO4 a tetraedry Fe3O4

51) Živce jsou objemově zastoupeny v zemské kůře cca:

  • a) 10 %
  • b) 25 %
  • c) 50 %
  • d) 75 %

52) Na chemickém složení většiny živců se podílejí tyto složky:

  • a) albitová, anortitová, ortoklasová
  • b) albitová až anortitová
  • c) plagioklasová
  • d) ortoklasová

53) Podle chemického složení a poznatků o izomorfní mísitelnosti se
       živce dělí na:

  • a) sodno-vápenaté, sodno-draselné, draselno-barnaté
  • b) sodno-vápenaté, sodno-draselné, sodno-barnaté
  • c) sodno-vápenaté, sodno-draselné, draselno-sodné
  • d) sodno-vápenaté, sodno-draselné, plagioklasové

54) Plagioklasy mají klasifikaci minerálních vidů v izomorfní řadě:

  • a) albit, oligoklas, andezín, labradorit, bytownit, anortit
  • b) ortoklas, plagioklas
  • c) albit, labradorit, anortit
  • d) albit, oligoklas, labradorit, bytownit, anortit

55) Plagioklasy mají tvar krystalů:

  • a) trojklonný
  • b) jednoklonný
  • c) čtverečný
  • d) kosočtverečný

56) Ortoklas krystalizuje v soustavě:

  • a) trojklonné
  • b) jednoklonné
  • c) čtverečné
  • d) kosočtverečné

57) Bílý porcelán se vyrábí ze živce, kaolinu a křemene při teplotě
       tavení živce:

  • a) 300 - 500 °C
  • b) 900 °C
  • c) 1100 - 1300 °C
  • d) 1713 °C

58) U ortoklasu je známo nejvyšší množství dvojčatných srůstů
       u živců. Nejznámější je:

  • a) mariánsko-lázeňský
  • b) františkovo-lázeňský
  • c) karlovarský
  • d) luhačovický

59) Působením exogenních činitelů podléhá ortoklas při zvětrávání
       procesu:

  • a) serpentinizace
  • b) chloritizace
  • c) změny na plagioklas
  • d) kaolinizace

60) V tropech a subtropech vznikají zvětráváním živců ložiska:

  • a) bauxitová
  • b) porcelanitová
  • c) hadcová
  • d) kaolinová

61) Polodrahokam amazonit je zelená odrůda:

  • a) ortoklasu
  • b) mikroklinu
  • c) sanidinu
  • d) anortitu

62) Živce jsou hlavním minerálem hornin:

  • a) granitů (žul)
  • b) bazaltů (čedičů)
  • c) antropogenních
  • d) organogenních

63) Foidy jako zástupci živců jsou minerály, které z taveniny
       vznikají místo živců:

  • a) sodno-vápenatých
  • b) sodno-draselných
  • c) sodno-barnatých
  • d) sodno-železnatých

64) Zeolity mají mezi SiO4 a AlO4 tetraedry dutiny relativně velké:

  • a) cca 0,4-0,8 nm, navzájem propojené kanálky
  • b) cca 0,4-0,8 nm, bez vzájemného propojení
  • c) cca 0,1-0,2 nm, navzájem propojené kanálky
  • d) cca 0,1-0,2 nm, bez vzájemného propojení

65) Zeolit natrolit má velký význam pro výrobu:

  • a) léčiv
  • b) přípravků na výrobu výbušnin
  • c) přípravků na desinfekci, dezinsekci a deratizaci
  • d) přípravků na likvidaci ropných skvrn na vodní hladině

Správná řešení

1a, 2b, 3c, 4d, 5c, 6b, 7a, 8c, 9b, 10d, 11a, 12d, 13c, 14b, 15c, 16c, 17b, 18d, 19a, 20a, 21a, 22c, 23b, 24d, 25b, 26c, 27b, 28d, 29a, 30b, 31a, 32a, 33a, 34d, 35a, 36b, 37d, 38a, 39c, 40a, 41c, 42a, 43b, 44c, 45c, 46a, 47d, 48a, 49c, 50b, 51c, 52a, 53a, 54a, 55a, 56b, 57c, 58c, 59d, 60a, 61b, 62a, 63b, 64a, 65d
doc. RNDr. Jiří Matyášek, CSc. |
prof. RNDr. Miloš Suk, DrSc. |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Vstoupit na úvodní stránku webu |
logo Pedagogické fakulty
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU, 2007
| Stránky střediska na Elportále