VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 12:00–13:40 VP; a So 9. 3. 10:00–15:40 VP, So 13. 4. 10:00–15:40 VP
Předpoklady
Předmět nemá žádné speciální prerekvizity.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a aktivizační výuky jim pomoci pochopit fungování edukačního procesu a osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století.
Výstupy z učení
Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (např. Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus, konetivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání, firemní vzdělávání apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů; student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio), cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové aktivizační činnosti, studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse ve face to face výuce,
- průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu nebo neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě v sobotních termínech.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:50–12:25 U32; a So 17. 3. 9:10–14:05 212, So 28. 4. 9:10–14:05 212
Předpoklady
Předmět nemá žádné speciální prerekvizity.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a aktivizační výuky jim pomoci pochopit fungování edukačního procesu a osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století.
Výstupy z učení
Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (např. Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus, konetivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání, firemní vzdělávání apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů; student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio), cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové aktivizační činnosti, studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse ve face to face výuce,
- průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu nebo neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě v sobotních termínech.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:50–12:25 212; a So 11. 3. 10:00–14:55 B2.32, So 1. 4. 10:00–14:55 B2.32, So 29. 4. 10:00–14:55 B2.32
Předpoklady
Předmět nemá žádné speciální prerekvizity.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a aktivizační výuky jim pomoci pochopit fungování edukačního procesu a osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (např. Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus, konetivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání, firemní vzdělávání apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů; student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio), cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové aktivizační činnosti, studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse ve face to face výuce,
- průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu nebo neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě v sobotních termínech. Povinná bloková výuka pro studenty kombinovaného studia se bude konat v sobotu 11. 3. 10:00–14:55 h, v sobotu 1. 4. 10:00–14:55 h a v sobotu 29. 4. 10:00–14:55 h.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2016
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
RNDr. Michal Černý, Ph.D. (cvičící)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alžběta Šašinková, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 12:30–14:05 Zahraniční oddělení
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 1/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces zaměřený úžeji nebo šířeji na informační a digitální gramotnost, v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Předmět je zacílen na tyto kompetence studentů: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti informačního vzdělávání a edukace využívající technologie 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblasti blízké oboru ISK 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout realizovatelný model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí v oborovém kontextu s využitím také současných grantových možností.
Osnova
  • 1. Zasazení předmětu do kontextu oboru ISK, terminologie vzdělávacího obsahu, vzdělávání ke gramotnostem 21. století - strategické dokumenty (Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR),
  • 2. Pedagogické aspekty designování vzdělávacího procesu a obor ISK – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy v oborové pedagogice (konstruktivismus) ISK, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, inkluzivní cílové skupiny, formální i neformální vzdělávání dětí apod.), evaluace, trendy pedagogiky (mentoring, koučink aj.), inovativní pedagogické programy (kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika, metody kritického myšlení, učení v online prostředí apod.)
  • 3. Didaktické aspekty v oboru ISK – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty ve vzdělávacím procesu v kontextu oboru ISK – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – původ, funkce, provazba s cíli vzdělávání, jejich přehled, analýza a interpretace, specifikace cílové skupiny vzdělávání včetně vzdělávání dospělých.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti lektora – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti lektora – verbální a neverbální komunikace, tréma, práce s tělem, s hlasem, komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Design vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, student prokáže kompetenci vytvořit metodickou kartu vzdělávací aktivity včetně přípravy vzdělávacího obsahu na míru cílové skupině a na modelových situacích edukace praktikuje vzdělávací proces.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- seminární bloky (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio), cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu), ústní i písemné reflexe, diskuse ve face to face výuce,
- průběžné evaluační prvky
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky: komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části a ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu nebo neúčast (v případě kombinovaného studia) nahradit jinak koncipovanými úkoly
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích. Povinná bloková výuka pro studenty kombinovaného studia se bude konat v sobotu 2. 4. a v sobotu 7. 5., vždy od 9.30 do 15.30 hodin.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2015
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
RNDr. Michal Černý, Ph.D. (pomocník)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 15:50–17:25 N01023
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020, Strategie digitálního vzdělávání v ČR, Strategie digitální gramotnosti v ČR), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritického myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- pravidelná kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje dvě složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu včetně znalostní části,
- ústní prezentaci projektu.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
jaro 2014
Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Marie Hradilová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 14:10–15:45 C128
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2024

Předmět se v období podzim 2024 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2023

Předmět se v období podzim 2023 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2022

Předmět se v období podzim 2022 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2021

Předmět se v období podzim 2021 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2020

Předmět se v období podzim 2020 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2019

Předmět se v období podzim 2019 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2018

Předmět se v období podzim 2018 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2017

Předmět se v období podzim 2017 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2016

Předmět se v období podzim 2016 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Sabina Kubisová
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.

VIKMB35 Design vzdělávacího procesu

Filozofická fakulta
podzim 2015

Předmět se v období podzim 2015 nevypisuje.

Rozsah
1/1. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. (přednášející)
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alžběta Šašinková, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Kabinet informačních studií a knihovnictví – Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem předmětu je seznámit studenty s teoretickými východisky designu vzdělávacího procesu, trendy ve světě vzdělávání a pomocí kritické práce s odbornou literaturou, praktických cvičení a projektové výuky jim pomoci osvojit si dovednost designovat vzdělávací proces v souladu se vzdělávacími potřebami cílových skupin a podmínkami informační společnosti 21. století. Studenti by měli po úspěšném absolvování předmětu: 1) znát hlavní pedagogické teorie a přístupy, 2) porozumět didaktickým metodám a postupům a chápat jejich využitelnost v oblasti vzdělávací informatiky, 3) znát stěžejní trendy ve vzdělávání a vysvětlit jejich impakt na oblast vzdělávací informatiky, 4) umět reflektovat vzdělávací metody a postupy při designování vzdělávacího procesu s ohledem na rizika i potřeby cílových skupin a také vzdělávajících, 5) orientovat se v dostupných zdrojích, nástrojích a sítích s uplatněním kritického přístupu a náležité interpretace, 6) pracovat v rámci studijní skupiny i samostatně na konkrétním tématu v rámci designování vzdělávacího procesu, 7) navrhnout model vzdělávacího procesu v konkrétním vzdělávacím prostředí současné informační společnosti.
Osnova
  • 1. Vzdělávací informatika v kontextu – klíčové dokumenty (Bílá kniha, školská legislativa v ČR, zahraničí, Strategie 2020), pojmosloví, kontext předmětu zakotven v konstruktivismu.
  • 2. Pedagogické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, stěžejní pedagogické teorie a přístupy s ohledem na jejich využitelnost ve vzdělávací pedagogice, pedagogické metody, formy edukace ve face to face i e-learningu, cílové skupiny a jejich specifika (např. andragogika, hendikepovaní aj.), trendy pedagogiky ( moderace a facilitace, mentoring aj.), inovativní pedagogické programy kooperativní a zkušenostní učení, zážitková pedagogika,program kritickéo myšlení) apod.
  • 3. Didaktické aspekty vzdělávací informatiky – pojmosloví, didaktické cíle a obsah, didaktické metody, organizační formy, současnost oboru, trendy související s didaktickým využitím ICT
  • 4. Psychologické aspekty učení (výuky) ve vzdělávací informatice – interakce vzdělávající-vzdělávaný, vnější i vnitřní podmínky vzdělávání, učení a paměť, sebeřízení, motivace apod.
  • 5.-6. Klíčové kompetence pro 21. století – nejen ve vzdělávací informatice – jejich přehled, analýza a interpretace, provázanost, specifikace s ohledem na cílové skupiny vzdělávání.
  • 7.-8. Tutorské dovednosti, technologicko-didaktické znalosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – plánování, realizace a evaluace výukové jednotky, posouzení efektivity výuky, zvolených didaktických postupů a pomůcek, faktory ovlivňující výuku (provázáno s předměty zaměřenými na technologie ve vzdělávání).
  • 9.-10. Prezentační a komunikační dovednosti učitele/lektora vzdělávací informatiky – verbální a neverbální komunikace, jak bojovat s trémou, práce s tělem, s hlasem, zákonitosti náležité komunikace vzdělávajícího s cílovou skupinou, specifika komunikace ve výuce face to face a v e-learningu.
  • 11.-13. Metodika vyučovací jednotky – face to face forma, blended a e-learning, praktická aplikace poznatků získaných z předchozích modulů, schopnost vytvořit metodickou “kartu vzdělávací lekce” včetně přípravy výukových materiálů na míru cílové skupině a v modelových situacích “praktikovat vzdělávací proces”.
Literatura
    doporučená literatura
  • PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2013, 483 s. ISBN 9788026204565. URL info
  • ROHLÍKOVÁ, Lucie a Jana VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole : praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. První vydání. Praha: Grada, 2012, 281 stran. ISBN 9788024741529. URL info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 5. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8. info
  • FENSTERMACHER, Gary D. a Jonas F. SOLTIS. Vyučovací styly učitelů. Translated by Karel Starý. Vydání první. Praha: Portál, 2008, 124 stran. ISBN 9788073674717. info
Výukové metody
Stěžejní formy výuky předmětu a v nich použité metody:
- přednáškové bloky - výklad, zadání problémových otázek,
- prakticky zaměřené semináře (práce s textem a interaktivním výukovým materiálem - video, audio) s cílem prohloubit teoretické znalosti a získat dovednosti a postoje v kontextu předmětu - skupinové projekty a studie,
- kritická práce s odborným textem (četba a interpretace předem zadaných textů k tématu dané vyučovací jednotky), řešení problémových úkolů, ústní i písemná prezentace, diskuse v rámci face to face výuky,
- průběžné evaluační prvky použité v každé vyučovací jednotce semestru.
Metody hodnocení
Závěrečné hodnocení předmětu má podobu kolokvia, které obsahuje tři složky:
- komplexní písemnou reflexi zadaného tématu,
- ústní prezentaci projektu
a znalostní pohovor.
Pro absolvování předmětu je třeba:
1) vypracovat průběžné úkoly (především kritická práce se zdroji),
2) zpracovat projekt,
3) aktivně se účastnit praktických vzdělávacích modulů předmětu.
Informace učitele
Předmět je otevřen také studentům, kteří jej nemohou navštěvovat s pravidelnou docházkou. Struktura předmětu je koncipována tak, aby povinnosti k řádnému ukončení předmětu byly shodné nebo objektivně alternované pro studenty prezenčního i kombinovaného studia. Docházka do předmětu bude definována tak, aby kombinovaní studenti poměrnou část povinné prezenční výuky absolvovali v blokové formě ve dvou blocích.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.