Informace o předmětu

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně

Vyučující

Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)

Garance

Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 9:00–10:50 B11/305

Předpoklady

Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 45/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 12 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

doporučená literatura
• SNUSTAD, D. Peter a Michael J. SIMMONS. Genetika. Translated by Jiřina Relichová. Druhé, aktualizované vydá. Brno: Masarykova univerzita, 2017, xix, 844. ISBN 9788021086135. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
• ROSYPAL, Stanislav, Jiří DOŠKAŘ, Karel PETRZIK a Vladislava RŮŽIČKOVÁ. Úvod do molekulární biologie IV. Molekulární biologie rostlinných virů, Priony, Molekulkární evoluce, Vznik života, Metody molekulární biologie, Genové inženýrství. Třetí inovované vydání. Brno: Rosypal S., Grafex, 2002, 300 s. Díl čtvrtý. ISBN 80-902562-4-4. info
• Racaniello, V.R., Rall, G.F. (2020). Principles of Virology, Volume 1. American Society for Microbiology.608. ISBN 9781683672845.
• CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
• FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xxii, 569. ISBN 9781555814793. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)
prof. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D. (přednášející)

Garance

prof. RNDr. Roman Pantůček, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Út 9:00–10:50 B11/305

Předpoklady

Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 41/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 12 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

doporučená literatura
• SNUSTAD, D. Peter a Michael J. SIMMONS. Genetika. Translated by Jiřina Relichová. Druhé, aktualizované vydá. Brno: Masarykova univerzita, 2017, xix, 844. ISBN 9788021086135. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
• ROSYPAL, Stanislav, Jiří DOŠKAŘ, Karel PETRZIK a Vladislava RŮŽIČKOVÁ. Úvod do molekulární biologie IV. Molekulární biologie rostlinných virů, Priony, Molekulkární evoluce, Vznik života, Metody molekulární biologie, Genové inženýrství. Třetí inovované vydání. Brno: Rosypal S., Grafex, 2002, 300 s. Díl čtvrtý. ISBN 80-902562-4-4. info
• Racaniello, V.R., Rall, G.F. (2020). Principles of Virology, Volume 1. American Society for Microbiology.608. ISBN 9781683672845.
• CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
• FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xxii, 569. ISBN 9781555814793. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)

Garance

Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Tibor Botka, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 14:00–15:50 B11/305

Předpoklady

Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 17/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

doporučená literatura
• SNUSTAD, D. Peter a Michael J. SIMMONS. Genetika. Translated by Jiřina Relichová. Druhé, aktualizované vydá. Brno: Masarykova univerzita, 2017, xix, 844. ISBN 9788021086135. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
• ROSYPAL, Stanislav, Jiří DOŠKAŘ, Karel PETRZIK a Vladislava RŮŽIČKOVÁ. Úvod do molekulární biologie IV. Molekulární biologie rostlinných virů, Priony, Molekulkární evoluce, Vznik života, Metody molekulární biologie, Genové inženýrství. Třetí inovované vydání. Brno: Rosypal S., Grafex, 2002, 300 s. Díl čtvrtý. ISBN 80-902562-4-4. info
• Racaniello, V.R., Rall, G.F. (2020). Principles of Virology, Volume 1. American Society for Microbiology.608. ISBN 9781683672845.
• CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
• FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xxii, 569. ISBN 9781555814793. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)
Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 1/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

doporučená literatura
• SNUSTAD, D. Peter a Michael J. SIMMONS. Genetika. Translated by Jiřina Relichová. Druhé, aktualizované vydá. Brno: Masarykova univerzita, 2017, xix, 844. ISBN 9788021086135. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Třetí inovované vydání. Brno, 2000, 300 s. Díl III. Molekulární biologie virů. ISBN 80-902562-2-8. URL info
• ROSYPAL, Stanislav, Jiří DOŠKAŘ, Karel PETRZIK a Vladislava RŮŽIČKOVÁ. Úvod do molekulární biologie IV. Molekulární biologie rostlinných virů, Priony, Molekulkární evoluce, Vznik života, Metody molekulární biologie, Genové inženýrství. Třetí inovované vydání. Brno: Rosypal S., Grafex, 2002, 300 s. Díl čtvrtý. ISBN 80-902562-4-4. info
• Racaniello, V.R., Rall, G.F. (2020). Principles of Virology, Volume 1. American Society for Microbiology.608. ISBN 9781683672845.
• CARTER, John B. a Venetia A. SAUNDERS. Virology : principles and applications. 2nd ed. Chichester: Wiley, 2013, xxix, 364. ISBN 9781119991434. info
• FLINT, S. Jane. Principles of virology. 3rd ed. Washington, DC: ASM Press, 2009, xxii, 569. ISBN 9781555814793. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)
Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 prace doma

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 2/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

povinná literatura
• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího

doporučená literatura
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info

neurčeno
• Antti Vaheri1, et al. 2013. Uncovering the mysteries of hantavirus infections . NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 11, 539
• George P. C. Salmond and Peter C. Fineran: 2015. A century of the phage: past, present and future. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 13, 777.
• J. Lindsay Whitton, Christopher T. Cornell and Ralph Feuer. 2005 HOST AND VIRUS DETERMINANTS OF PICORNAVIRUS PATHOGENESIS AND TROPISM. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 3, 765.
• Jeroen De Smet, et al. 2017. Pseudomonas predators:understanding and exploiting phage–host interactions. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 15, 517.
• Chantal Abergel et al. 2015. The rapidly expanding universe of giant viruses: Mimivirus, Pandoravirus, Pithovirus and Mollivirus. FEMS Microbiology Reviews, fuv037, 39, 779–796.
• ROHWER, Forest, Merry YOULE, Heather MAUGHAN a Nao HISAKAWA. Life in our phage world : centennial field guide to the Earth's most diverse inhabitants. Illustrated by Leah L. Pantéa - Ben Darby. First edition. San Diego: Wholon, 2014, xviii, 382. ISBN 9780990494300. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)
Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 11 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

povinná literatura
• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího

doporučená literatura
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info

neurčeno
• Antti Vaheri1, et al. 2013. Uncovering the mysteries of hantavirus infections . NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 11, 539
• George P. C. Salmond and Peter C. Fineran: 2015. A century of the phage: past, present and future. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 13, 777.
• J. Lindsay Whitton, Christopher T. Cornell and Ralph Feuer. 2005 HOST AND VIRUS DETERMINANTS OF PICORNAVIRUS PATHOGENESIS AND TROPISM. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 3, 765.
• Jeroen De Smet, et al. 2017. Pseudomonas predators:understanding and exploiting phage–host interactions. NATURE REVIEWS | MICROBIOLOGY VOLUME 15, 517.
• Chantal Abergel et al. 2015. The rapidly expanding universe of giant viruses: Mimivirus, Pandoravirus, Pithovirus and Mollivirus. FEMS Microbiology Reviews, fuv037, 39, 779–796.
• ROHWER, Forest, Merry YOULE, Heather MAUGHAN a Nao HISAKAWA. Life in our phage world : centennial field guide to the Earth's most diverse inhabitants. Illustrated by Leah L. Pantéa - Ben Darby. First edition. San Diego: Wholon, 2014, xviii, 382. ISBN 9780990494300. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

Mgr. Tibor Botka, Ph.D. (přednášející)
doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 17. 9. až Pá 14. 12. Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

povinná literatura
• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího

doporučená literatura
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 18. 9. až Pá 15. 12. Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Výstupy z učení

Student bude po absolvování předmětu schopen:
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti virů bakterií;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti živočišných virů a gigantických virů;
- vysvětlit hlavní molekulárně biologické vlastnosti rostlinných virů;
- popsat molekulární podstatu buněčného parazitismu virů;
- porovnat a vyzdvihnout rozdíly v procesu reprodukce různých druhů virů;
- analyzovat současné vědecké poznatky v oblasti virologie;
- napsat článek k významu virů v medicínské praxi;

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

povinná literatura
• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího

doporučená literatura
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 19. 9. až Ne 18. 12. Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Po 16. 9. až Pá 6. 12. Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryot.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 B11/306

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 BR3

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

• Ekotoxikologie (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, N-BI)
• Obecná biologie (program PřF, M-BI, směr Mikrobiologie)
• Obecná biologie (program PřF, N-BI, směr Mikrobiologie)

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 BR3

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

• Ekotoxikologie (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, N-BI)
• Obecná biologie (program PřF, M-BI, směr Mikrobiologie)
• Obecná biologie (program PřF, N-BI, směr Mikrobiologie)

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 BR3

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen porozumět molekulární podstatě životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 10:00–11:50 BR3

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

Čt 13:00–14:50 BR2

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

St 13:00–14:50 B1,01004

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Rozvrh

St 13:00–14:50 B1,01004

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Předpoklady

Ex_3065 Molekulární biologie || Imp_9115 Molekulární biologie || B3120 Molekulární biologie || B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Údaje z období podzim 2011 - akreditace se nezveřejňují

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

• Ekotoxikologie (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, N-BI)
• Obecná biologie (program PřF, M-BI, směr Mikrobiologie)
• Obecná biologie (program PřF, N-BI, směr Mikrobiologie)

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4010 Základy molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 90 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/90, pouze zareg.: 0/90, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/90

Mateřské obory/plány

• Ekotoxikologie (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, M-BI)
• Molekulární biologie a genetika (program PřF, N-BI)
• Obecná biologie (program PřF, M-BI, směr Mikrobiologie)
• Obecná biologie (program PřF, N-BI, směr Mikrobiologie)

Cíle předmětu

Cílem přednášky je dosažení toho, že studenti po jejím absolvování budou schopni rozlišit a vysvětlit principy molekulární biologie virů prokaryot a eukaryt.

Osnova

• Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika molekulární taxonomie a evoluce virů,prionů a viroidů. Po absolvování tohoto kurzu bude student schopen charakterizovat molekulární podstatu životnosti virů, které jsou evolučně nejúspěšnějšími živými soustavami.1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Výukové metody

Výuka tohoto předmětu probíhá formou přednášky, která je doprovázena promítáním obrázků, schémat a animovaných ilustrací v PowerPointu. Podklady jsou pro studenty vyvěšeny ve studijních materiálech v Isu.

Metody hodnocení

Výuka je uzavřena písemnou zkouškou zahrnující: testové otázky, kreslení a doplnění grafických schemat s komentářem a formulace odpovědi na položenou otázku. K absolvování předmětu se vyžaduje minimálně 60% úspěšnost v písemné zkoušce a účast na přednáškách.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneze virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

Bi7140 Molekulární biologie virů

Rozsah

2/0/0. 2 kr. (příf plus uk plus > 4). Ukončení: zk.

Vyučující

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc. (přednášející)

Garance

doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.
Ústav experimentální biologie – Biologická sekce – Přírodovědecká fakulta
Kontaktní osoba: doc. RNDr. Vladislava Růžičková, CSc.

Předpoklady

B4030 Molekulární biologie || B5740 Molekulární biologie || B6130 Molekulární biologie || B7940 Molekulární biologie || B4020 Molekulární biologie || Bi4020 Molekulární biologie
1. Molekulární struktura reprodukce a funkce prokaryotického a eukaryotického genomu. 2. Základní metody molekulární biologie 3. Molekulární podstata získané imunity. Molekulární podstata kancerogeneze.

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.

Mateřské obory/plány

předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět molekulární biologie virů obsahuje teorii molekulární genetiky virů prokaryot a eukaryí. U bakteriálních virů definuje genomy a morfologii virionů, infekci a lýzu bakteriálních buněk způsobenou fágovými viriony, syntézu bakteriálních virů v hostitelské buňce, mutace a rekombinace bakteriofága, lyzogenie a genetiku mírného fága. Podrobněji charakterizuje genetiku mírných fágů. U virů obratlovců a bezobratlých je zaměřen na papovaviry, adenoviry, herpesviry, poxviry, parvoviry, reoviry, flaviviry, pikornaviry, togaviry, arteriviry, rabdoviry, paramyxoviry, filoviry, ortomyxoviry, bunyaviry, retroviry a hepadnaviry a viry zejména retroviry (HIV; HTLV) způsobující nádorová onemocnění u lidí a zvířat. Molekulární biologie rostlinných virů obsahuje např. viry způsobující mozaiky, skvrnitost, kroužkovitost, nekrózu, svinutku, kadeřavost a bronzovitost, tj. kaulimoviry, geminiviry, bromoviry, nepoviry, tymoviry, tombusviry, luteoviry, hordeiviry, tobamoviry, potexviry, apod. Je přednášená problematika prionů a viroidů, molekulární taxonomie a evoluce virů, molekulární diagnostika virů a virových klonovacích vektorů.

Osnova

• 1. Molekulární charakterizace živých nebuněčných soustav, termíny a definice vysvětlující podstatu molekulární biologie virů 2. Vlastnosti virů mající význam v jejich molekulární klasifikaci.3. Životní cyklus virů a typy virové infekce hostitelského organizmu, molekulární podstata mechanizmů perzistence a latence 4. Molekulární charakteristika virů prokaryot 5. Molekulární charakteristika virů eukaryí, tj. obratlovců, bezobratlých a rostlin 6. Molekulární charakteristika onkogenních virů 7. Molekulární podstata vzniku transmisibilních encefalopatií (TSE) 8. Molekulární diagnostika a evoluce virů.

Literatura

• Přehled literatury je dostupný u vyučujícího
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie. Díl druhý, (Makromolekulární biologie eukaryot). 3. inovované vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1999, s. 304-600. ISBN 80-902562-1-X. info
• Špeciálna virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Milan Labuda. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1998, 226 s., č. ISBN 80-88908-04-3. info
• TIMBURY, Morag C. Notes on medical virology. 11th ed. New York: Churchill Livingstone, 1997, 196 s. ISBN 0-443-05846-6. info
• ROSYPAL, Stanislav. Úvod do molekulární biologie : dodatek. 2. rozš. vyd. Brno: Stanislav Rosypal, 1997, 996 s. info
• Všeobecná virológia. Edited by Jaroslav Žemla - Fedor Čiampor - Jozef Leššo. 1. vyd. Bratislava: Slovac Academic Press, 1995, 238 s., il. ISBN 80-85665-47-6. info
• LEVY, Jay A., Heinz FRAENKEL-CONRAT a Robert A. OWENS. Virology. 3rd ed. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1994, xii, 447 s. ISBN 0-13-953753-8. info
• CANN, Alan J. Principles of molecular virology. London: Academic Press, 1993, 234 s. ISBN 0-12-158531-X. info

Metody hodnocení

Výuka: přednáška, Zkouška: písemná: testové otázky, grafika, výpočty, doplňování a odpovědi.

Navazující předměty

• Bi8312 Praktikum z molekulární biologie virů

Informace učitele

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/Student/7140.htm
Požadavky na úspěšné ukončení předmětu: 1. Porozumění základním principům a pojmům vystihujících molekulární podstatu parazitického způsobu existence virů v hostitelském systému (charakterizovat strukturní a funkční složky virového genomu, a vymezit jejich roli v procesech replikace, transkripce a translace u jednotlivých rodů a druhů virů) 2. Znalost mechanizmů tvorby produktů virové pozitivní RNA, negativní RNA, negativní RNA dvojího smyslu s uvedením příkladů virů s tímto mechanizmem 3. Znalost a interpretace základních molekulárních strategií replikace a exprese virových genomů tvořených dsDNA (s cyklicky permutovanými a nepermutovanými geny), ssDNA, dsRNA, +ssRNA, segmentované a nesegmentované -ssRNA, +ssRNA se zpětnou transkriptázou, dsDNA se zpětnou transkriptázou, detailněji u adenovirů, papovavirů, herpesvirů, poxvirů, parvovirů, reovirů, pikornavirů, togavirů, flavivirů, arterivirů, filovirů, rabdovirů, viru chřipky A, arenavirů, bunyavirů, viru HIV, viru HBV, kaulimovirů, geminivirů, viru mozaiky tabáku, viroidů a satelitů. 4. Vysvětlit molekulární podstatu procesu navození lyzogenního stavu a lýze bakteriofágem lambda. 5. Znalost vztahu viru s hostitelem, mutace (sus a ts) a rekombinace fágového genomu, mapování genomu, komplementace a interference, genetické mapy u vybraných virů. 6. Patogeneza virů jako výsledek interakce viru s hostitelem 7. Funkce virových transaktivátorů 8. Interpretace odlišností v mechanizmu zpětné transkripce u RNA virů a DNA virů. 9. Znalosti exprese virových genomů v prostředí jednobuněčných a mnohobuněčných organizmů v rozmezí hostitele v závislosti na druhu/ kmeni viru. 10. Porozumění vlivu virových proteinů na signální dráhy a na buněčnou apoptózu. 11. Znalosti antiterminace, změn genetické informace a evoluce u virů 12. Vymezení role virů (virových proteinů) v kancerogenezi 8. Základní znalosti o problematice onemocnění způsobených nekonvenčními infekčními agens priony 13. Přehled molekulární taxonomie a diagnostiky virů prokaryot, obratlovců, bezobratlých a rostlin. 14. Charakteristika a funkce virových vektorů odvozených od bakteriofága lambda. Písemná zkouška je koncipována tak, aby prostřednictvím asi 25 otázek ověřila rozsah znalostí z přednášené látky a míru pochopení základních principů a mechanizmů v molekulární biologii virů.

Další komentáře

Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.

• Statistika zápisu (nejnovější)