Kineziologické metody

Ve sportovní kineziologii se pro analýzu lidského pohybu používají nejčastěji následující metody:

• kinogram
• 2D a 3D kinematická analýza
• Elektromyografie (EMG)

Kinogram

Kinogram je série snímků téhož objektu (sportovce), exponovaných krátce za sebou. Tato metoda nám umožňuje zachytit jednotlivé, okem nepostřehnutelné mikrofáze pohybu. Ve sportu se používá pro postupný rozklad sportovních pohybů, což nám slouží především k rozboru techniky. Pro tuto metodu je zapotřebí fotoaparátu s možností rychlého snímkování anebo digitální kamery. Kinogramy lze udělat i z 2 a 3D analýzy (viz dále).

Kinogram Romana Šeberleho přo skoku o tyči: ME Mnichov 2002 (atletika.cz)

2D a 3D kinematická analýza

Tato analýza slouží nejčastěji za účelem vyhodnocení a vylepšení technického provedení pohybu. Následný rozbor analýzy může poukázat na klíčové faktory ovlivňující konečný výkon. Pohyb z fyzikálního hlediska jak už bylo uvedeno výše je chápán jako změna souřadnic v určitém časovém rozpětí.

2D kinematická analýza

Jedná se o dvojdimenzionální analýzu pohybu. Trojrozměrný objekt (sportovec) je zobrazen ve dvou dimenzích (2D analýza). Pohyb je natáčen pouze jednou kamerou. Pro tuto analýzu je třeba minimálně jedné kamery a kalibračního systému.

3D kinematická analýza

Jedná se o trojdimenzální analýzu pohybu. Trojrozměrný objekt (sportovec) je zobrazen ve třech dimenzích (3D analýza). K natáčení je nutné mít minimálně dvě vysokofrekvenční kamery (jejichž optické osy by měly být v úhlu mezi 60 a 120 stupni. Tyto dvě kamery by měly být schopny současného snímání záběrů. Dále je nutný kalibrační systém, který je vytvořen prostorovým 3D objektem (např. kvádr, krychle), pozice rohů tohoto 3D objektu musí být známá. (Sebera, Joukal, Zvonař, 2007)

Při analýze lze sledovat jednotlivé body, spojnice bodů, těžiště. Také je možné tyto spojnice zvýraznit a sledovat jak se mění během pohybu. Pro hodnocení se využívá zobrazení modelových dat v libovolné ose x, y, z 3-rozměrného prostoru, spolu se sledováním jednotlivých charakteristik – vzdálenosti, rychlosti, zrychlení, úhly se sledováním vlastního provedení sportovního výkonu.

Výsledkem analýzy může být:

• 3D model pohybu s možnosti náhledů a podhledů z jakékoliv perspektivy
• individuální charakteristika sportovce
• možnosti srovnání techniky různých sportovců
• kinogram

Elektromyografie (EMG)

Pro sportovní kineziologii se v dnešní době nejčastěji používá neinvazivní metody sledování elektrické aktivity svalů během výkonu. Pro záznam EMG signálu slouží povrchová elektromyografie, z anglického surface electromyography (SEMG). Pomocí této metody jsme schopni u vybraných (povrchových svalů) zaznamenávat změnu elektrického potenciálu při které dochází při svalové kontrakci během sportovního výkonu. Tato metoda nám poskytuje značné možnosti uplatnění, ale zároveň má mnoho omezení. Je nutné, aby limitace byla plně pochopena, uvážena a eventuelně odstraněna, takže metoda může být uplatněna na vědeckých základech a nejen na prostém použití. EMG je příliš snadná na použití, ale také příliš snadná pro zneužití.

Goniometrie (elektrogoniometrie)

Slouží k měření rotací v daných kloubech. Určuje se změna vzájemné polohy segmentů v rovině nebo v prostoru. (Janura, Zahálka 2004)

Akcelerometrie

Umožňuje měření zrychlení segmentů pomocí akcelerometrů.