Paliativní medicína: vymezení konceptů a pojmů
Odhad potřeby paliativní péče
Co znamená, že pacient „potřebuje paliativní péči“?
- Dobrá léčba bolesti a dalších tělesných symptomů
- Podpůrná komunikace o diagnóze a prognóze
- Pojmenování cílů léčby a péče (které jsou dostatečně konkrétní a pro pacienta relevantní)
- Stanovení plánu péče (včetně např. Rozhodnutí o limitaci některých postupů jako KPR, umělá plicní ventilace, dialýza)
- Psychologická podpora pacientovy rodiny a blízkých
- Respekt a podpora pacienta jako osoby se jedinečným životním příběhem
- Dobrá koordinace zdravotní a sociální péče
- Podpora a péče v oblasti duchovní a existenciální
O potřebě paliativní péče lze uvažovat na úrovni jednotlivého pacienta. Při znalosti toho, jak obvykle probíhají poslední měsíce, týdny a dny různých závažných chronických chorob, jsme schopni na základě znalosti výskytu diagnóz, na které pacienti umírají odhadnout/vypočítat, kolik pacientů v posledním roce života paliativní péči potřebuje.
V Situační analýze paliativní péče zpracované Českou společností paliativní medicíny ČLS JEP byl vypočten odhad potřeby paliativní péče (podle dostupné metodiky a na základě dat z listu o prohlídce zemřelého).
V roce 2014 zemřelo v ČR celkem 105 665 lidí. Zkuste odhadnout kolik % pacientů z celkového počtu zemřelých v tom roce mohlo potřebovat paliativní péči?
%
V následujícím grafu se můžeme blíže seznámit se strukturou pacientů s potřebou paliativní péče podle jednotlivých diagnostických skupin.
(Obrázek převzat z: Paliativní péče v České republice 2016 Situační analýza)
Tato data jasně vyvrací další mýtus, který o paliativní péči panuje. Paliativní péče se netýká pouze onkologicky nemocných pacientů, týká se i dalších nevyléčitelně nemocných pacientů.
Různí pacienti potřebují různé formy paliativní péče.
Zkuste si představit, jaké formy paliativní péče budou potřebovat tyto pacientky?
- 40letá žena s metastatickým nádorem vaječníku po 4 liniích paliativní chemoterapie s ascitem, chronickou nevolností a zvracením, která umírá a zanechává doma 2 dcery (14 a 16 let) a depresivního manžela
- 87letá žena s pokročilou Alzheimerovou demencí, která je imobilní, neschopná sebeobsluhy a verbální komunikace. Málo jí, málo pije, postupně slábne.
Liší se spektrum klinických symptomů, prognóza, celkový funkční stav, psychický stav pacienta i stupeň podpory ze strany rodiny.