Slovníček pojmů zdravotnických služeb

• Dětská paliativní péče

  Aktivní celostní péče o dětského pacienta, který trpí život ohrožujícím nebo život limitujícím onemocněním. Důležitou součástí je také podpora a péče o pacientovu rodinu/blízké.

• Domácí péče (home care)

  Zdravotní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře v jejich vlastním sociálním prostředí.

• Hospic

  Jeden z organizačních modelů poskytování paliativní péče. V ČR je hospic poskytovatelem zdravotních služeb nevyléčitelně nemocným pacientům v terminálním stavu. Hlavním účelem hospiců je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi a umožnit lidem důstojné umírání. Hospicová péče může být poskytována ve speciálních zdravotnických zařízeních hospicového typu (tzv. kamenný hospic, lůžkový hospic) nebo ve vlastním nebo náhradním sociálním prostředí pacienta (tzv. mobilní hospic, domácí hospic). Kromě zdravotních služeb jsou v hospicech obvykle poskytovány také některé sociální služby (odlehčovací služby, specializované poradenství) a dále psychologická a spirituální péče.

• Terminální stádium

  Konečné období nemoci, které obvykle trvá týdny až měsíce.

• Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP; mobilní hospic)

  Zdravotní služba poskytovaná multidisciplinárním týmem složeným z lékaře specialisty v oboru paliativní medicína a zdravotních sester. Je určena pro pacienty s nevyléčitelnou nemocí a je poskytována v jejich vlastním sociálním prostředí. Součástí týmu je obvykle take sociální pracovník, psycholog a kaplan. Zdravotní péče MSPP (lékařská i ošetřovatelská) je pacientům a jejich rodinám nepřetržitě dostupná (24/7/365). Z hlediska veřejného zdravotního pojištění je péče v roce 2019 poskytována a hrazena pod odborností 926 u dospělých pacientů nejvýše po dobu 60 dnů, u dětských pacientů nejvýše po dobu 90 dnů.

• Umírající pacient (terminální stav)

  Pacient, u kterého dochází v důsledku progrese základního nevyléčitelného onemocnění nebo jeho komplikací k selhávání základních životních funkcí, což směřuje k úmrtí nemocného v časovém horizontu hodin až několika dnů, výjimečně týdnů.

• Závěr života (end of life)

  Fáze pokročilého chronického onemocnění, ve které pacient a jeho blízcí čelí projevům a důsledkům onemocnění, které již nelze kauzální léčbou významně ovlivnit. Onemocnění svým vývojem a komplikacemi pacienta ohrožuje na životě. Individuální prognózu přežití nelze přesně stanovit, ale při obvyklém průběhu onemocnění je pravděpodobně kratší než 1 rok.

Terminologie sociálních služeb

• Odlehčovací služby

  Sociální služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí. Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek. Odlehčovací služby mohou mít formu lůžkovou a terénní. V rámci lůžkové odlehčovací péče je pacient/klient přijat na určitou dobu (obvykle několik týdnů) na tzv. respitní pobyt např. do hospice, kde je zajištěna péče a rodina si může mezitím odpočinout. U terénní odlehčovací služby dochází pomoc za pacientem domů a umožní pečující rodině opustit domácnost a vyřídit si vše potřebné. Tyto služby jsou součástí nabídky některých lůžkových a domácích hospiců.

• Pečovatelská služba

  Terénní služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob (pomoc při úklidu, při hygieně, zajištění nákupů atd.).

• Osobní asistence

  Terénní služba poskytovaná osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Služba se poskytuje bez časového omezení, v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje (službu využívají nejčastěji klienti se závažným tělesným nebo psychickým postižením, někdy ji ale využívají i pacienti v závěru života). V hospicech tuto službu pacientům často zajišťují dobrovolníci.