Obsah kapitoly

---

1.4 Gramotnost a funkční gramotnost

Dříve jste často slýchávali, že škola by měla zejména naučit děti číst, psát a počítat. Ano, do jisté míry je to stále aktuální úkol zejména pro první stupeň ZŠ. Ale stačí to dnes? Když se podíváme na definici gramotnosti z roku 1958, tak jak ji vytvořila UNESCO (Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu, anglicky United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization), pak bychom o gramotném člověku mohli říct, že: „Umí s porozuměním přečíst a napsat krátký jednoduchý výrok ze svého každodenního života.“ Myslíte, že by to v dnešním moderním světě stačilo? Přemýšleli jste, čemu čelí mnoho dnešních rodin? Stačila by tato dovednost pro to, abychom nenalétli agresivním obchodníkům (Šmejdům¹) s energiemi či hrnci? Zabránila by tato gramotnost exekucím?² Stačila by pro uzavření hypotéky a byla by dostačující pro to, abychom každý den mohli číst zprávy na internetu a dovedli rozlišit mezi tím, co je reálné a co je fake news?³

Myslím, že jste si v duchu odpověděli NE, s takovou definicí bychom dnes neobstáli, a proto se podívejme na novější definici UNESCO z roku 1978. „Funkčně gramotný člověk je takový, který může být zapojen do všech aktivit, v nichž je pro efektivní fungování v jeho skupině a komunitě vyžadována gramotnost, a také které mu umožňují pokračovat ve využívání čtení, psaní a počítání v zájmu jeho vlastního komunitního rozvoje. (viz např. ZDE: https://cs.wikipedia.org/wiki/Funkčn%C3%AD_gramotnost).

Vidíme, že konstrukce definice je již zcela odlišná, mluví o efektivním fungování v komunitě dle regionu (státě, světadíle). Někdy se také používá pojmové spojení sociální relevance, zdůrazňující specifika různých společenství a tím i odlišných specifických dovedností, které jsou klíčové proto, abychom v daných společenstvích mohli účelně fungovat. Definice mluví také o tom, abychom si uměli poradit v různých situacích a čtení psaní a počítání se stalo jen určitým prostředkem k dalšímu vzdělávání a rozvoji. Pokud bychom měli spektrum dovedností ještě zpřesnit, abychom si vytvořili konkrétní představu, pak bychom mohli použít například výčet, který uvádí Doležalová (2005, s. 40)⁴. Řadí sem:

• „Bohatou strukturu dovedností číst, psát a počítat co do kvality a rozsahu. Dovednosti pro práci se souvislými i nesouvislými texty, které jsou bohatě strukturované a nabité informacemi.
• Účast vyšších úrovní myšlenkových operací při práci s textovými informacemi.
• Dovednost pracovat s informacemi „jdoucí za text“, tzn. informace, které jedinec potřebuje k řešení úkolu, nejsou prvoplánově obsaženy v textu.
• Dovednosti číst, psát a počítat uplatňují při řešení určitého úkolu či problému nejčastěji z běžného života.
• Komplex vědomostí a dovedností, kterými disponuje funkčně gramotný člověk, je otevřený.“

Cílem tohoto textu není detailně pojednat o funkční gramotnosti, ale poukázat na skutečnost, která je nesmírně důležitá. Pokud nahlédnete do některých mezinárodních srovnávacích testů jako je např. TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study), který je určen pro žáky 4. a 8. tříd ZŠ⁵, nebo PISA (pozor, není to šikmá věž, ale Programme for International Student Assessment), kterého se účastní žáci posledních ročníků ZŠ každé tři roky⁶ a testuje úroveň vzdělávacího systému, gramotnosti, např. zaměření na čtenářskou gramotnost, která se v posledních letech výrazně proměnila (dostupnost internetu, mobilních zařízení apod.), zjistíme, že nezanedbatelná část našich žáků selhává právě v oblasti funkční gramotnosti, a zejména v oblastech vyžadující kritické myšlení, schopnost aplikace klasických školních znalostí a dovedností do praktického života. S jednotlivými výsledky výzkumu, tzv. tematickými zprávami, se můžete snadno seznamovat na webových stránkách České školní inspekce (https://www.csicr.cz), která pravidelně zveřejňuje také celou řadu jiných zajímavých šetření.

A dostáváme se k jádru mého sdělení. Řada výzkumů také potvrzuje, že k dosažení vyšší úrovně funkční gramotnosti je nezbytné, aby byl učitel nejen dobrý odborník (znal svůj obor, disciplínu, předmět, který vyučuje – gramotnost), ale byl zejména též osobností s velkým „O“, aby vedle dovedností didaktických vynikal též jako pedagog, který se zajímá o své žáky, vhodně je motivuje a během učení cíleně podporuje. A právě tématům spojeným s edukativním posláním učitele, se budeme věnovat v teorii a metodice výchovy.

Zbývá už jen vysvětlit, co je to metodika. O teorii již víme, že je to v podstatě poznatek, metodika je pak určitý návod, vysvětlující jak postupovat, abychom například úspěšně rozvíjeli spolupráci žáků ve třídě, podporovali její dobré klima, uměli řešit konflikty mezi žáky apod. Protože spektrum témat, kterým bychom se mohli věnovat, je velmi široké, můžete si vybrat právě jeden ze seminářů, který vás obsahově upoutal a v rámci kterého se hlouběji ponoříte např. do témat: nadaný žák, dramatická výchova, komunikace ve školní třídě apod. Věřím, že obsah předmětu bude pro vás přínosný a cestu k poznání by vám měl ulehčit právě tento e-learningový kurz či elektronická učebnice.