Obsah kapitoly

---

3.1 Úvod do kapitoly

Po přečtení textu čtenáři:

• Pochopí, co je to kritické myšlení a jaké má charakteristiky;
• Seznámí se s východisky kritického myšlení;
• Porozumí konceptům kognitivního zkreslení a vybraným chybám v usuzování;
• Seznámí se s metodami kritického myšlení využitelnými ve školním vzdělávání;
• Pochopí význam mediální gramotnosti ve vzdělávání (budou se orientovat v základní terminologii);
• Budou mít k dispozici seznam relevantních odkazů sloužících pro inspiraci k jejich pedagogické práci.

Úvod

V kontextu tohoto textu se budeme zabývat kritickým myšlením (dále také jako KM) jako kompetencí, která má být rozvíjena nejen v prostředí základní školy, ale která má být součástí naší každodennosti při snaze o informované rozhodování. Problematika kritického myšlení prolíná celým školním kurikulem, měla by být žitou součástí všech vzdělávacích oblastí. Učitelé ve škole přinášejí žákům nové informace, které často navazují na zkušenosti a předchozí žákovské prekoncepty. Z tohoto důvodu by i způsoby práce nutící žáky pracovat s poskytnutými obsahy měly vyvolávat aktivitu a zájem kriticky uvažovat.

V kontextu školního vzdělávání téma kritického myšlení velice často prolíná všemi průřezovými tématy, zejména je pak předmětem zájmu mediální výchovy. Z hlediska klíčových kompetencí (RVP ZV) kritické myšlení pak rozvíjí zejména kompetenci komunikační a také kompetenci k řešení problému. Žáci základní školy po ukončení povinné školní docházky „kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí“ (RVP ZV, 2021, s. 11).

Informace samy o sobě nemají velký smysl, pokud nejsou zasazeny do širších souvislostí a pokud s nimi dále aktivně a kriticky nepracujeme. Požadavek veřejnosti často kladený na bedra škol, tedy učit žáky kritickému myšlení, je naprosto pochopitelný. Svět založený na demokratických principech může být nekritickým přebíráním dostupných informací ohrožen. Rozvoj informačních technologií v několika posledních dekádách způsobil, že se setkáváme denně nejen ve školním prostředí s manipulací, dezinformacemi a hoaxy, které se šíří nekontrolovaně veřejným prostorem. Představa, že bychom se mohli ve školách podílet na přípravě žáků těmto skutečnostem čelit a vybavit je nástroji, které jim pomůžou falešný obsah informací odhalit, nás naplňuje optimismem.