Obsah kapitoly

---

3.6 Metody, programy pro rozvoj KM

Pokud chceme žáky rozvíjet v oblasti KM, musíme také zapojit jejich autonomii. Musíme si uvědomit, že každé dítě ve třídě prožívá jiný životní kontext, má jiné schopnosti a zkušenosti, proto nelze ke všem dětem přistupovat stejně. Tyto předpoklady kladou na učitelskou profesi vysoké nároky, existují však přístupy a způsoby, které pedagogům mohou jejich práci usnadnit. Hovoříme o aktivních metodách učení, mezi které lez zařadit například přístupy využívající prvky zážitkové pedagogiku či dramatické výchovy.

Osobně mám dobrou zkušenost s konceptem Filozofie pro děti (P4C) koncipovaným Matthew Lipmanem, profesorem Kolumbijské univerzity v New Yorku. Dále je známých mnoho dalších konceptů a metod rozvíjejících KM:

• STeLLA – Science Teachers Learning from Lesson Analysis (pro výuku chemie a dějepisu);
• SPELT – Strategies Program for Effective Learning/Thinking (pro vyučování matematiky, jazyků a společenských věd);
• CoRT sestavený Edwardem de Bonem (univerzální pro rozvoj všeobecného kritického myšlení)

Nejrozšířenějším komplexním programem KM je Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Tento program je rozšířen ve více jak 30 zemích světa a je založen na konstruktivistickém třífázovém modelu učení E-U-R:

Tabulka 3: třífázový model učení

E (Evokace)	U (Uvědomění si významu)	R (Reflexe)
Učitel mapuje prekoncepty žáků	Expozice a fixace nové látky (žák je aktivní hledá informace a porovnává je s již starými)	Trvalý proces učení
Žáci si uvědomují svoji vlastní zkušenost (prekoncepty); vybavují si a asociují; formulují svůj názor, myšlenky a dosavadní znalosti; kladou otázky, které je k tématu zajímají	Žáci a studenti hledají odpovědi na své otázky; kriticky zkoumají předložené myšlenky a informace – pochybují, ověřují, vyvracejí, ptají se; radí se, spolupracují; zvažují jiné úhly pohledu i to, jaké informace či perspektivy chybějí; zažívají zkušenost.	Žáci si spojují a porovnávají staré s novým; formulují znění vlastních myšlenek a názorů; naslouchají ostatním a srovnávají své myšlenky s chápáním ostatních; aplikují nová porozumění; formulují další otázky; sdílejí své pocity; ujasňují si další postup učení.
Cílem je aktivizace a motivace k učení	Cílem je udržení žákova zájmu, podpora pochopení a vytvářené kognitivních mostů mezi novými a starými informacemi	Cílem je podpora formulace a výměny názorů. Korekce vědomostních schémat.

Do roku 2013 také vycházel v ČR čtvrtletník Kritické listy, inspirující může být i časopis Kritická gramotnost. V archivech nejen těchto periodik lze najít mnoho inspirativních lekcí do nejrůznějších předmětů.