5. Specifika práce v multietnické třídě

Martina Kurowski

Obsah kapitoly


5.5 Koncept kulturních dimenzí aneb cesta k porozumění a efektivnější komunikaci

Zajímavý koncept kulturní rozmanitosti, který identifikuje rozdíly mezi různými národy a etniky, byl vytvořen na základě rozsáhlého kvantitativního výzkumu ve firmě IBM, který realizoval tým Geerta Hofstede v 70. letech 20. století. Na základě výsledků tohoto šetření vytvořil Hofstede konkrétní dimenze národních kultur, které vyplývají z kultury zaměstnanců a jsou dány kulturou dané země. Podle autora vytvářejí tyto dimenze mnohorozměrný model rozdílů a shod mezi národními kulturami, a tudíž mezi různými zeměmi (Hofstede, 1991).

Pět dimenzí kultury a jejich extrémy
Obrázek č. 4: Pět dimenzí kultury a jejich extrémy (Hofstede, 1991)

Problematické v tomto modelu je to, že je zde kultura vnímána jako statická a popsané dimenze jako jediné její základy. Kritikové Hofstedeho teorie argumentují zejména tím, že každá kultura je složitě diferencovaná a není homogenní. Dimenze národních kultur tak prý nenacházejí opodstatnění v reálném životě. I přes tuto kritiku vnímáme, že vybrané dimenze mohou být užitečné při interpretaci konkrétních výzkumných zjištění, kulturních nedorozumění či vlastního referenčního rámce odlišných kontextů, ve kterých žijeme (Kurowski, 2016).

Pro lepší pochopení dvoudimenzionálního modelu si představme např. individualistickou a kolektivistickou dimenzi ve vztahu k hodnotě vzdělání a k výchově. Zatímco v individualistických kulturách je smyslem vzdělání naučit se, jak se učit, jak vyhledávat potřebné zdroje a materiály (učení je tedy považováno za celoživotní proces), v kolektivistických kulturách je smyslem vzdělání naučit se takovým postupům, aby se člověk mohl stát platným členem společnosti, a učení je pokládáno za proces jednorázový. Bez zajímavosti není ani rozdílnost významu diplomu jako dokladu o dosaženém stupni vzdělání v individualistických kulturách slouží diplom ke zvýšení sebeúcty jedince, dodává pocit dosažení úspěchu, kdežto v kolektivistických kulturách je podmínkou pro uznání jedince ze strany společnosti (hovoříme o tzv. sociální přijatelnosti).

Srovnávací studie Jeana Ispa (1994) potvrdila, že výchova v různých etnických, rasových a náboženských společnostech se odlišuje. Ve své studii se snažil o komparaci výchovných idejí a edukačního chování u ruských a amerických matek a učitelek mateřských škol. Pomocí dotazníků a rozhovorů shromáždil baterii dat, která vypovídala o kolektivistické orientaci v ruské společnosti, a naopak o individualistické ve společnosti americké. Důkazem k těmto tvrzením mu byla fakta, že ruské matky a učitelky vychovávaly děti k poslušnosti, k zachování norem konformity, orientace na tradiční výchovu. Ruské respondentky dbaly na vztah dětí s vrstevníky. Naopak americké matky a učitelky považovaly za důležité nezávislé chování dítěte, jeho zvídavost a individuální rozvoj. žijeme.

Úkol 3

Na tomto odkazu se dostanete na webové stránky Institutu G. Hofstede a můžete si prohlédnout dimenzionální rozsah kulturních specifik jednotlivých zemí. Vyberete si minimálně dva státy a porovnejte jejich výsledky.