Příprava nářadí zabere v hodině tělesné výchovy poměrně dlouhou dobu. Zpočátku, když ještě žáci nevědí „jak na to“, trvá příprava i úklid nářadí dlouho a učitel s tímto faktem musí počítat. Aby žáci získali potřebné dovednosti pro přípravu a úklid nářadí (a zkrátil se tak čas věnovaný těmto činnostem) a pro zajištění bezpečnosti před a při cvičení na nářadí je potřeba, aby měl učitel perfektně zvládnutou organizaci přípravy nářadí. Měl by vědět, jak se nosí lavička (žáci střídavě z obou stran), jak se přenáší žíněnky (minimálně 4 žáci na žíněnku), jak se spouštějí kruhy (za oba provazy, nikoli pouze za jeden), jestli je švédská bedna na kolečkách či nikoli a jestli se dá převézt nebo se musí tlačit apod. Dále by měl vědět, jak se které nářadí zajišťuje a před započetím cvičení by měl umístění nářadí a jeho zajištění důkladně zkontrolovat. Pod nářadím (obzvlášť vyšším nářadím) musí být vždy dopadová plocha vytvořená z žíněnek, duchen, měkkého koberce či jiných materiálů, které zajišťují minimalizaci následků špatných dopadů.

Žáci by měli být instruováni, jak nářadí přenášet, jak s ním zacházet při zvedání, pokládání, zavěšování a dalších možných manipulacích. Proto by na začátku školní docházky mělo dojít k nácviku a důkladnému vysvětlení postupů chystání nářadí. Nemusí jít jen o „suchou“ teorii, s dětmi můžeme tyto dovednosti nacvičit pomocí her a jiných zábavných cvičení.

Příklady her:

• „Na hvězdičku“. Žáci přinesou podle pokynů učitele lavičky nebo žíněnky. Umístí je doprostřed tělocvičny do tvaru hvězdy. Učitel si stoupne do středu hvězdy a začne se pomalu otáčet různými směry. Úkolem žáků je přenášet nářadí tak, aby zachovali stále tvar hvězdy (tzn., pokud byla lavička před učitelem / z boku učitele / za zády učitele, snaží se ji žáci přenést před / z boku / za záda i po otočení učitele jiným směrem).
• „Praha, Brno, Paříž“. V tělocvičně jsou určená místa, které představují města. Úkolem týmů je přemístit nářadí do města, které učitel zvolí. Žáci mohou představovat osobní auta, nákladní auta, vlak apod. podle přemísťovaného nářadí.
• „Mapa“. Učitel předem připraví plánek s dráhou pohybu. Úkolem žáků je nachystat a přemístit nářadí podle plánku. Dráhu lze zpestřit stanovišti, na kterých žáci plní jednoduché úkoly (např. položit přenášenou žíněnku, sednout si na ni, napočítat do deseti a pokračovat v dráze).

Samostatnou kapitolou je uskladnění nářadí v školních nářaďovnách. Prostory určené k uskladnění nářadí a náčiní bývají často malé a všechny pomůcky jsou zde směstnány tak, aby se do vyhrazeného prostoru vůbec nějak vešly. Z tohoto důvodu bývají buď poskládány na sobě, vedle sebe nebo za sebou, což ztěžuje jejich vytahování a chystání. I v tomto případě je nutné žáky poučit, jak se v nářaďovně chovat (důležité: zákaz lezení po uloženém nářadí), v jakém pořadí pomůcky vytahovat a že manipulace s pomůckami je možná pouze pod dohledem učitele. Učitel musí mít připravený scénář chystání nářadí (co dříve, co později, počet dětí, který se přípravy zúčastní, kam nářadí přinést a nachystat, co s žáky, kteří se příprav neúčastní apod.). Pokyny může učitel žákům dávat buď verbálně, nebo jim může nachystat například mapky a celý proces jen kontrolovat.