3 Akrobatická cvičení

Akrobatická cvičení tvoří základ gymnastických cvičení v tělesné výchově vyučované na prvním stupni základních škol. Všestranně pohybově rozvíjí dětský organismus, obratnost, koordinaci, sílu i rychlost.

Již v předškolním věku se děti individuálně snaží o základní průpravná cvičení pro akrobatická cvičení. Jmenovitě se nejčastěji pokoušejí o převaly („válení sudů“) či kolébky, zdatnějším dětem se v předškolním věku daří i kotouly. Po vstupu do základní školy se na již v předškolním období zvládnuté dovednosti navazuje složitějšími a pohybově náročnějšími tvary. Pokud děti výše uvedená průpravná cvičení pro akrobacii nemají dobře zvládnutá, je třeba cvičení důkladně natrénovat a teprve následně přistoupit ke složitějším tvarům.

V základním provedení se akrobatická cvičení realizují na žíněnkách nebo akrobatických pásech. Jejich výhodou je možnost hromadného nácviku. Také dopomoc a záchrana je poměrně jednoduchá, takže lze poměrně snadno zajistit bezpečnost při cvičení.

Video 3: Akrobatická cvičení

3.1 Kotoul

Mezi nejjednodušší akrobatické prvky řadíme kotoul, který se mohou učit již děti předškolního věku. V základní variantě se kotoul provádí z výchozí pozice ve dřepu. Následně cvičenec dohmátne na podložku, maximálně se sbalí a provede rotační pohyb, který končí opět ve dřepu.V prvních fázích výuky kotoulu využíváme nakloněnou plochu, která pomůže cvičenci s rotací. Šikmou plochu můžeme vytvořit z dostupných nářadí (např. můstek, žíněnka, švédská bedna) nebo využijeme již vyrobených nakloněných ploch (klínů). Provádíme na žíněnkách nebo na akrobatických pásech.

yyy
yyy

Technika provedení

Vzpor dřepmo (dohmat mírně před tělem), nohama se odrazíme, přeneseme váhu na paže, maximálně předkloníme hlavu (dotek s podložkou pouze týlem) a provedeme rotační pohyb kolem příčné osy. Tělo je sbalené, záda kulatá. Nohy se po odrazu napínají a vzápětí se opět krčí, aby v závěru kotoulu bylo tělo co nejvíce sbalené (ruce drží bérce). Při dokončování kotoulu předpažíme.

Metodický postup:

  1. Průpravná cvičení pro orientaci v prostoru – převaly (sudy)
  2. Kolébky (kolébání v lehu skrčmo přednožném)
  3. Kotoul na nakloněné ploše
  4. Kotoul na rovině

Dopomoc

Jednou rukou pomáháme cvičenci s předklonem hlavy – dlaň položená v týlu cvičence, druhou rukou pomáháme s rotací – dlaň na zadní straně stehna cvičence

Motivace

  • „Koulelo se koulelo, červené jablíčko…“
  • „Na ježky“
  • „Klubíčko“

Chyby

  • Hlava: záklon hlavy, stavění se na hlavu
  • Záda: rovná záda, malé sbalení či rozbalení během přetáčení
  • Paže, ruce: špatný dohmat na začátku kotoulu (ruce v pěst, na prsty apod.), nepoužívání paží, dohmat rukama za tělem v závěru kotoulu

Hry a činnosti pro nácvik a výcvik kotoulu

  • „Tleskni“. Děti vytvoří dvojice. První provede kolébku a tleskne do nastavených dlaní druhého. Variantou může být dosahování na nabízený předmět (tyč, míč, plyšák apod.)
  • „Kotoulový král“. Kdo udělá 4 kotouly na nejkratší dráze?
  • „Mořské vlny“. Děti v dřepu v řadě před žíněnkami, kolébky co nejrychleji za sebou.
  • „Kánon“. Děti v dřepu v řadě čelem k žíněnkám. První dítě provede kotoul, hned na něj naváže kotoulem soused atd.
  • „Mexická vlna“. Děti v dřepu v řadě čelem k žíněnkám. První dítě se postaví, vzpaží, opět dřepne a provede kotoul. Ve chvíli, kdy první dítě provádí stoj, začíná totéž opakovat druhé dítě atd.
  • „Kotoulová dráha“. Učitel postaví „kotoulovou dráhu“ – horní díly švédské bedny, šikmá plocha, žíněnky, lavičky (na nich položená žíněnka) apod. Děti provedou na každém nářadí 1 kotoul.
  • Honička „Na kolébky“. Určí se 3 honiči, označeni šátkem. Kdo je chycen, převezme šátek, běží k žíněnce, udělá kolébku a začne honit.
  • Válení sudů po šikmých plochách
  • Papír pod bradou – udržíš ho při kotoulu?
  • Stuha – sudy, namotávání stuhy na trup
  • „Sudová štafeta“ – družstvo rozmístěno po trase, první válí sudy, dotkne se druhého a ten se válí ke třetímu atd.
  • „Pohoupáme miminka“ – předmět (např. míč) mezi stehna a trup, kolébky

Varianty kotoulu a kotoulové vazby – příklady

  • Několik kotoulů za sebou
  • Kotoul do dřepu – výskok (různé varianty výskoku)
  • Výskok – kotoul – výskok
  • Kotoul do sedu – hluboký předklon – svíčka (stoj na lopatkách)
  • Kotoul do roznožení – vzpor stojmo rozkročný – kotoul
  • Kotoul letmo, kotoul letmo přes překážku
  • Běh – kotoul / kotoul letmo – běh / výskok
  • Kotoul – (stoj) – kotoul vzad
  • Kotoul – kroková variace – váha předklonmo – kotoul

Video 3.1: Kotoul

3.2 Kotoul vzad

Náročnější variantou kotoulu je kotoul vzad. Pro děti předškolního věku není z důvodu malé síly paží jeho nácvik doporučován. Děti mladšího školního věku ho však již zpravidla zvládnou. Kotoul se v základní variantě provádí ze dřepu pádem vzad skrčmo. Cvičenec dohmátne dlaněmi na podložku, vzepře se na rukách a dokončí rotační pohyb opět do dřepu. Provádíme na žíněnkách nebo na akrobatických pásech.

Technika provedení

Ze dřepu pádem vzad a správným umístěním rukou vedle hlavy za současného sbalení těla provedeme převrat vzad do dřepu. Umístění paží (vedle uší, prsty směřují k ramenům) a správné vzepření na nich musí předcházet pohybu boků nad hlavou, aby hlava mohla volně projít vytvořeným „okénkem“. Jinak dochází k bolestivosti a dalším zdravotním obtížím v oblasti krční páteře cvičenců.

Metodický postup:

  1. Průpravná cvičení pro orientaci v prostoru – převaly (sudy)
  2. Kolébky (kolébání v lehu skrčmo přednožném) se správným nastavením dlaní (prsty směřují vzad k ramenům)
  3. Kotoul vzad do vzporu dřepmo na nakloněné ploše
  4. Kotoul vzad do vzporu dřepmo na rovině

Dopomoc

V momentě, kdy se cvičenec dostává hýžděmi vzhůru, ho uchopíme za boky a pohybem nahoru a vzad mu ulehčíme vzepření na rukou a přetočení přes hlavu.

Motivace

  • „Klubíčko“
  • „Brouk na krovkách“

Chyby

  • Hlava: záklon hlavy během pádu vzad, úklony hlavy
  • Záda: rovná záda, malé sbalení či rozbalení během přetáčení přes hlavu
  • Paže, ruce: špatný dohmat dlaněmi (jiné postavení prstů než napnuté ve směru k ramenům, ruce v pěst), opožděný dohmat, „vyvracení“ loktů a tím převalení dlaně přes malíkovou hranu, nedostatečná síla paží ve vzepření, dohmat předloktím v závěru kotoulu
  • Dolní končetiny: dokončení kotoulu do kleku

Hry a činnosti pro nácvik a výcvik kotoulu vzad

  • „Kotoulový král“. Kdo udělá 3 kotouly na nejkratší dráze?
  • „Mořské vlny“. Děti v dřepu v řadě před žíněnkami, ruce připravené ve správném postavení pro dohmat vedle hlavy. Kolébky co nejrychleji za sebou.
  • „Kánon“. Děti v dřepu v řadě zády k žíněnkám. První dítě provede kotoul vzad, hned na něj naváže kotoulem vzad soused atd.
  • „Mexická vlna“. Děti v dřepu v řadě zády k žíněnkám. První dítě se postaví, vzpaží, opět dřepne a provede kotoul vzad. Ve chvíli, kdy první dítě provádí stoj, začíná totéž opakovat druhé dítě atd.
  • Honička „Na kolébky“. Určí se 3 honiči, označeni šátkem. Kdo je chycen, převezme šátek, běží k žíněnce, udělá kolébku se správným dohmatem rukou vedle hlavy a začne honit.
  • Válení sudů po šikmých plochách
  • Stuha – sudy, namotávání stuhy na trup
  • „Sudová štafeta“ – družstvo rozmístěno po trase, první válí sudy, dotkne se druhého a ten se válí ke třetímu atd.
  • „Pohoupáme miminka“ – předmět (např. míč) mezi stehna a trup, kolébky
  • Honička „Desítka“. Klasická honička. Chycený hráč se zachrání tak, že doběhne na určené místo, provede leh pokrčmo s rukama vedle hlavy a lokty co nejblíže k sobě a napočítá do deseti. Po té se vrací do hry.

Varianty kotoulu a kotoulové vazby – příklady

  • Několik kotoulů vzad za sebou
  • Kotoul vzad do vzporu stojmo rozkročného – stoj rozkročný
  • Kotoul vzad do vzporu klečmo zánožného levou / pravou
  • Kotoul vzad do stoje jednonož – rovnovážná poloha
  • Kotoul vzad – výskok (různé varianty výskoku)
  • Kotoul vzad – výskok s obratem – kotoul
  • Kotoul do sedu – hluboký předklon – kotoul vzad
  • Kotoul vzad do roznožení – vzpor stojmo rozkročný – kotoul vzad
  • Kotoul – (stoj) – kotoul vzad
  • Kotoul vzad – vztyk, obrat – kroková variace – rovnovážná poloha – kotoul

Video 3.2: Kotoul vzad

3.3 Stoj na rukou

Stoj na rukou patří mezi náročnější akrobatické prvky vyučované v tělesné výchově již na prvním stupni základních škol. Podmínkou pro zvládnutí stoje na rukou je celkové zpevnění těla – svalstva paží, pletence ramenního, trupu a dolních končetin. Z tohoto důvodu zařazujeme před samotným nácvikem průpravná zpevňovací cvičení zaměřená na jednotlivé tělní partie i na celé tělo (kapitola Průpravná cvičení pro akrobacii).

V základní variantě začínáme ze stoje. Cvičenec vykročením, dohmatem na podložku a švihem druhé nohy provede stoj na rukou. Pohled směřuje mezi dlaně na zem, prsty jsou rozevřené, tělo zpevněné až do prstů na nohou a „vytažené z ramen“.

Stoj na rukou provádíme na žíněnkách nebo na akrobatických pásech.

Technika provedení

Ve stoji přednožném pravou (odrazová noha), vzpažit, nohu přednožíme poníž. Dokročíme na podložku. Následně se předkláníme, pokládáme na podložku dlaně v šíři ramen a šviháme levou nohou (švihová noha) za současného odrazu pravou. Pohled směřuje na podložku mezi dlaně (hlavu nezakláníme ani nepředkláníme). Švihová noha se dostává do vertikály a odrazová noha se k ní připojuje. Celé tělo je zpevněné (včetně špiček) a je odtlačováno od podložky („vytahování z ramen“). Neprohýbáme se.

Při návratu ze stoje na rukou zpět do stoje nejdříve přednožujeme a pokládáme na podložku nohu odrazovou a po ní nohu švihovou.

Volba švihové a odrazové nohy je individuální.

Metodický postup:

  1. Průpravná cvičení zaměřená na zpevnění a posílení svalů těla, výdrž ve vzporu ležmo, „Spiderman“ – ze vzporu dřepmo zády k žebřinám výstupem po příčkách stoj na rukou s maximálním „vytažením z ramen“ apod.
  2. Stoj na rukou přenesením cvičence ze vzporu ležmo dvěma z boku pomáhajícími cvičenci nebo jedním cvičencem a učitelem
  3. Výkrokem stoj na rukou s dopomocí jednoho cvičence nebo učitele stojícího z boku
  4. Výkrokem stoj na rukou s dopomocí jednoho cvičence nebo učitele stojícího čelně
  5. Výkrokem stoj na rukou oporem o stěnu

Dopomoc a záchrana

Ze vzporu ležmo přenesení cvičence do stoje na rukou: pomáhající cvičenci nebo cvičenec a učitel uchopí cvičícího za stehna nad koleny – ne za kotníky – a vytahují ho vzhůru do stoje na rukou. Při zpětném pohybu do vzporu ležmo cvičence přidržují až do závěrečné polohy.

Výkrokem stoj na rukou s dopomocí jednoho cvičence z boku: cvičenec provede stoj na rukou, učitel nebo pomáhající cvičenec uchopí cvičícího za stehno nad kolenem.

Výkrokem stoj na rukou s dopomocí jednoho cvičence čelně: cvičenec provede stoj na rukou, učitel nebo pomáhající cvičenec uchopí cvičícího za stehna nad koleny. Pokud dochází k prohýbání cvičence, lze dopomoc provádět tak, že nohy cvičícího má učitel opřené o rameno a rukama koriguje polohu boků.

Motivace

  • „Svíčka, vánoční špice na stromečku“
  • „Vysoká věž, rozhledna“
  • „Protinožci“

Chyby

  • Začátečníci jsou často na počátku nácviku nezpevnění a nepřipravení na stoj na rukou, takže po dohmatu na podložku dochází ke zhroucení a pádům – v tomto případě v nácviku nepokračujeme a vracíme se zpět k průpravným a posilovacím cvičením, abychom předešli úrazům.
  • Hlava: přílišný záklon nebo předklon hlavy
  • Trup: prohnutí (nejčastěji v bedrech)
  • Paže, ruce: špatný dohmat na začátku provedení stoje na rukou – „široký“ nebo „úzký“ dohmat (ruce by měly být pod rameny), nezpevněné paže, pokrčené paže v loktech, vytáčení dlaní vně nebo dovnitř, ruce v pěst, nedostatečné odtlačování od podložky („zapadení do ramen“)
  • Nohy: nezpevněné, pokrčené, roznožené

Hry a činnosti pro nácvik a výcvik stoje na rukou

  • Honička „Na mosty“. Určíme dva honiče. Kdo je chycen, provede vzpor ležmo vysazeně (neprohýbat v zádech). Kdo chce hráče zachránit a vrátit do hry, musí pod „mostem“ prolézt.
  • „Míč“. Družstva o 6 cvičencích. 4 cvičenci si lehnou na břicho těsně vedle sebe, zbylí dva cvičenci se postaví před prvního a za posledního cvičence. Stojící cvičenci si posílají míč, úkolem ležících je provést z lehu na břiše vzpor ležmo vysazeně a zpět tak, aby se míč mohl kutálet pod jejich těly. Kolikrát se podaří míč podkutálet? Lze i jako soutěž družstev. Cvičenci se na pozicích střídají.
  • „Svíčka“. Cvičenci provádí stoj na lopatkách (nejdříve s oporou paží, poté bez ní). Kdo vydrží ve svíčce nejdéle? Kdo ji provede nejlépe?
  • „Prkno“. Cvičenec leží na podložce a zpevní se. Druhý cvičenec zvedá prvního za nohy.
  • „Spiderman“. Ze vzporu dřepmo zády k žebřinám výstupem po příčkách stoj na rukou s maximálním „vytažením z ramen“. Neprohýbat trup. Náročnější variantou je výstup po zdi.
  • „Pavoučí štafeta“. Učitel označí příčku na žebřinách, které se musí cvičenci dotknout nohama. Děti vytvoří družstva. Na povel vybíhá první dítě, doběhne k žebřinám, provede „Spidermana“, dotkne se určené příčky nohama a vrací se zpět. Předá štafetu dalšímu cvičenci. Pro tuto štafetu musí mít děti předem zvládnutý prvek „Spiderman“. Dbáme na bezpečnost.
  • „Papír mezi kotníky“. Trojice. 1 cvičí, 2 provádějí dopomoc. Cvičící provede vzpor ležmo, mezi kotníky má umístěný list papíru. Pomáhající dvojice přenese cvičence do stoje na rukou. Udrží cvičenec papír mezi kotníky?
  • „Pumpa“. Dvojice. Cvičenci stojí čelem proti sobě. První cvičenec provede stoj na rukou, druhý mu poskytuje dopomoc čelně. Cvičenci si střídají role. Která dvojice „napumpuje“ v daném časovém limitu více vody?
  • „Kánon“. Dvojice. První dítě stojí v řadě čelem k žíněnkám. Druhé dítě poskytuje záchranu a dopomoc čelně. První dítě provede stoj na rukou, hned na něj naváže stojem na rukou soused atd.
  • „Gymnastická sestava“. Cvičenci samostatně vymýšlí akrobatickou sestavu, jejíž součástí je stoj na rukou. Vytvořené sestavy děti předvedou ostatním.

Varianty stoje na rukou a vazby – příklady

  • Stoj na rukou oporem o stěnu (bez dopomoci vyučujícího) – vhodné pro zdatné cvičence až po zvládnutí stoje na rukou s dopomocí
  • Stoj na rukou – kotoul: ze stoje na rukou začne cvičenec přepadávat (pohyb „za patami“), krčí paže, předklání hlavu, vysazuje pánev a provádí kotoul. Dopomoc stojí ze strany a přidržuje cvičence za nohy.
  • Váha předklonmo – stoj na rukou
  • Kotoul – stoj – výkrokem stoj na rukou (stoj na rukou – kotoul)
  • Kroková variace – stoj na rukou – kroková variace
  • Stoj na rukou na vyvýšené podložce (např. Na horním dílu švédské bedny)
  • Stoj na rukou se záchranou čelně – roznožit – snožit a zpět do stoje
  • Stoj na rukou oporem o stěnu – roznožit – snožit a zpět do stoje

Video 3.3: Stoj na rukou

3.4 Přemet stranou – „Hvězda“

Přemet stranou patří mezi náročnější akrobatické prvky vyučované v tělesné výchově již na prvním stupni základních škol (nejčastěji se učí v druhém období, ale některé děti ho individuálně provádí či se o něj snaží již ve věku 6 – 9 let). Podmínkou pro jeho zvládnutí je osvojení si stoje na rukou a celkové zpevnění těla. Z tohoto důvodu zařazujeme před samotným nácvikem průpravná zpevňovací cvičení zaměřená na jednotlivé tělní partie i na celé tělo (kapitola Průpravná cvičení pro akrobacii) a nácvik a výcvik stoje na rukou.

Přemet stranou lze provádět ze dvou základních postavení: čelem nebo bokem do směru pohybu. Dětem mladšího školního věku zpravidla více vyhovuje čelné postavení, ale pro správný nácvik je vhodnější postavení boční. Přednožením a rychlým došlápnutím jedné nohy (odrazová noha), dohmatem rukama a švihem druhé nohy (švihová noha) projde cvičenec přes stoj na rukou se širokým roznožením opět do stoje. Dohmaty i došlapy jsou v jedné přímce.

Přemet stranou provádíme na žíněnkách nebo na akrobatických pásech.

Technika provedení

Ve stoji přednožném pravou (odrazová noha), předpažit vzhůru, nohu přednožíme poníž. Dokročíme pravou na podložku. Následně se předkláníme s rotací ramen po směru pohybu („jsou na přímce“), pokládáme na podložku pravou dlaň a vzápětí po ní i levou dlaň, šviháme levou nohou (švihová noha) za současného odrazu pravou. Dlaň levé ruky směřuje prsty k dlani pravé. Provedeme stoj na rukou se širokým roznožením, pohled směřuje na podložku mezi dlaně (hlavu příliš nezakláníme ani nepředkláníme). Plynule přeneseme hmotnost těla na levou paži, levá noha došlapuje na podložku a odtlačením či odrazem levé ruky od podložky se napřimujeme do stoje rozkročného. Celý prvek probíhá „na přímce“.

Volba švihové a odrazové nohy je individuální.

Metodický postup:

  1. Průpravná cvičení zaměřená na zpevnění a posílení svalů těla
  2. Stoj na rukou – nácvik a výcvik
  3. Orientace v prostoru, nácvik správného pořadí zapojení končetin („medvídek“: noha – ruka – ruka – noha)
  4. Přemet stranou s dopomocí za boky
  5. Přemet stranou „na přímce“ nebo „v uličce“ s dopomocí za boky
  6. Přemet stranou
  7. (rozběh –) přemetový poskok – přemet stranou

Dopomoc a záchrana

Dopomoc poskytuje učitel vždy za zády cvičence. Uchopí ho zkřižmo za boky. Důležité upozornění: učitel má paže překřížené tak, aby mohl držet boky cvičícího po celou dobu pohybu. Tzn., že při dopomoci cvičenci provádějícímu přemet stranou vpravo, má na začátku učitel ruce překřížené tak, aby měl pravou ruku nad levou. Po dokončení přemetu stranou má ruce překřížené opačně (tj. levou nad pravou). Totéž opačně.

Motivace

  • „Hvězda“
  • „Větrný mlýn“
  • „Větrník“

Chyby

  • Začátečníci jsou často na počátku nácviku nezpevnění a nepřipravení na přemet stranou, takže po dohmatu na podložku dochází ke „zhroucení“ a pádům – v tomto případě v nácviku nepokračujeme a vracíme se zpět k posilovacím cvičením a stoji na rukou, abychom předešli úrazům.
  • Dohmaty a došlapy nejsou v přímce.
  • Hlava: přílišný záklon nebo předklon hlavy
  • Trup: náklon celého trupu vpřed (neprochází vertikálou), prohnutí (nejčastěji v bedrech), vysazená pánev (zapřičiňuje pád dolních končetin vpřed)
  • Paže, ruce: nezpevněné paže, pokrčené paže v loktech, vytáčení dlaní vně nebo jinak špatně umístěné na podložce, ruce v pěst nebo provedení oporem o prsty, neodtlačení nebo slabý odraz od podložky (způsobuje nemožnost dokončení do stoje)
  • Nohy: nezpevněné, pokrčené, málo roznožené

Hry a činnosti pro nácvik a výcvik stoje na rukou

  • Honička „Na hvězdy“. Určíme honiče. Kdo je chycen, provede stoj rozkročný, vzpažit zevnitř. Chce-li jiný hráč chyceného zachránit, „přebere“ jeho pozici.
  • „Noční obloha“. Děti si lehnou na záda volně po prostoru. Roznoží a vzpaží zevnitř. Představují svítící hvězdy. Obloha se zatáhne a hvězdy pohasnou (děti se schoulí do klubíčka). Učitel střídá povely „jasno“ a „zataženo“, děti reagují pohybem.
  • „X“. Žebřiny. Děti se zavěsí na žebřiny, vzpažit zevnitř. Střídavě roznožují a snožují.
  • „Y“. Stoj na rukou, široce roznožit.
  • „Medvídek“. Děti se učí orientovat v pořadí končetin při rotačním pohybu. Prvek provádí schouleně, důraz klademe na pokládání končetin do předem vyznačeného prostoru (např. nakresleného křídou na podložce). Výkrokem pravé z podřepu položí pravou ruku, levou ruku a odrazem z pravé nohy přeskočí na nohu levou. U „Medvídka vlevo“ totéž opačnou nohou.
  • „Ťapky“. Dětem naznačíme křídou na podložku místa, kde by měly dohmátnout a došlápnout.
  • „Ulička“. Učitel nakreslí křídou dvě rovnoběžné přímky vzdálené cca 30 cm. Děti provádějí přemet stranou. Nikdo nesmí z uličky vyšlápnout.
  • „Přímka“. Kdo udělá přemet stranou na přímce?
  • „Velké hvězdy“. Kdo udělá tři přemety stranou za sebou tak, aby se jimi dostal nejdál?
  • Kdo udělá přemet stranou „na místě“?

Varianty stoje na rukou a vazby – příklady

  • přemetový poskok – přemet stranou: z rozběhu poskok na levé, švihem přednožit pravou a předpažit vzhůru. Doskočit na levou, dokročit na pravou a pokračovat v provedení přemetu stranou vpravo. Volba švihové a odrazové nohy je individuální, u přemetu stranou vlevo totéž opačně.
  • přemet stranou z bočného postavení – přemet cvičenec začíná z postavení bokem ke směru pohybu ze stoje únožného, upažit.
  • několik přemetů stranou za sebou
  • kotoul – vztyk – přemet stranou
  • kotoul – vztyk – přemet stranou – rovnovážná poloha
  • kroková variace – přemet stranou – kroková variace
  • rozběh – přemetový poskok – 2x přemet stranou
  • přemet stranou na úzké základně (vyznačený prostor, lavička nebo nízká kladina, obložit žíněnkami do výšky nářadí)
  • přemet stranou na vyvýšené podložce (např. na horním dílu švédské bedny našíř).

Video 3.4: Přemět stranou