Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Obecná pedagogika


  • součást pedagogické vědy, zabývající se explanací (objasňováním) základních jevů a procesů edukační reality, formulací teoretických modelů těchto jevů a procesů, vymezováním významů vědeckých termínů označujících tyto jevy, procesy. Čerpá z poznatků pedagogického výzkumu, z teorií jiných sociálních věd – Průcha, Walterová, Mareš
  • základní pedagogická disciplína, usilující o systematizaci a interpretaci pedagogických jevů a zákonitostí a o vyvození obecně platných pedagogických norem – Jůva
  • zkoumá pedagogické jevy a zákonitosti z obecného hlediska, nebere v potaz věk vychovávaných jedinců, abstrahuje od instituce, ve které probíhá, i od oboru vzdělávání – Svobodová, Šmahelová
  • na rozdíl od speciálních oblastí v rámci pedagogiky (soc.pedagogika) zabývá se obecná pedagogika základy výchovy vůbec – EBERLE, G., HILIG, A. Meyers Kleines Lexikon, Pädagogik.

Obsah obecné pedagogiky

– různé vymezení:

  1. JŮVA, V. Úvod do pedagogiky
  • metodologická část (vědoslovná) – problémy spjaté s pojetím pedagogiky jako vědy (předmět pedagogiky, systém pedagogických věd, metody zkoumání, vztah k jiným vědám, úloha pedagogiky)
  • všeobecná teorie výchovy – zkoumá v obecné rovině základní pedagogické kategorie (cíle výchovy, funkci výchovy, činitele výchovy, výchovné principy, metody a formy výchovy)
  1. PAŘÍZEK, V. Základy obecné pedagogiky
  • výchova je univerzální jev, který probíhá od narození člověka po celý jeho život (permanentní charakter)
  • výchova v obecném smyslu je jev, jehož podstatným znakem jsou
    • a) záměrné, soustavné a organizované působení na člověka
    • b) při výchově se vždy účastní „vychovávající“, „vychovávaný“ a „obsah toho, čemu se vyučuje a učí“ = didaktický trojúhelník
Didaktický trojúhleník
  • c) výchova má svou účelovost, jež je vyjádřena jejími cíli
  1. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika
  • zabývá se teoretickým objasňováním a empirickým zkoumáním edukační reality, tedy
    • a) vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí
    • b) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, a subjekty v nich zúčastněnými
    • c) výsledky a efekty těchto procesů
  • typické procesuální a funkční pojetí (zkoumání edukačních procesů z hlediska průběhu, vstupních determinant, kontextu a výsledků a efektů)
  • rozhodující jevy edukace v prostředí školy jsou edukační prostředí, subjekty edukace působící jakožto vstupní determinanty edukace, obsahy edukace, edukační procesy, výsledky edukace a efekty edukace
  • obecná pedagogika je spjata s myšlením Evropy; zobecňování a nacházení vzájemných korelací ve vědeckém nazírání a objasňování objektivní reality (nejvíce se uplatňuje v Německu)
  • poměrně výrazná neujasněnost v oblasti obecné pedagogiky
  • někdy pojímána buď jako subdisciplína korespondující s filozofií výchovy nebo jako centrální disciplína s normativní kontrolou nad ostatními disciplínami pedagogiky (LENZEN, D. Obecná pedagogika – subdisciplína nebo centrální disciplína pedagogické vědy?)

Úkoly obecné pedagogiky

  • systematicky vymezovat základní strukturu pedagogického myšlení a jednání
  • zprostředkovávat mezi teoretickým řešením pedagogických problémů a pedagogickou praxí a mezi pedagogickou teorií a pedagogickým výzkumem

Základní otázky pedagogiky

  • pedagogika si musí klást několik základních otázek vztahujících se na výchovu a vzdělávání Musí být člověk vychováván, nebo se sám od sebe vyvine v člověka? (podstata a smysl výchovy)
  • Mají rodiče nebo společnost odpovědnost za výchovu? (legitimnost výchovného působení)
  • Kterými směrodatnými cíli se má výchovná praxe řídit a kdo tyto cíle vymezuje? (normy výchovy)
  • Je autorita ve výchově nezbytná, nebo není? (účinnost výchovy)
  • Musí vychovatel také trestat, nebo existuje i výchova bez trestů? (výchovné prostředky)
  • Je nadání u jedince zděděnou vlastností, nebo lze nadání v dítěti vypěstovat? (učební předpoklady)
  • V čem spočívá těžiště školní práce: ve zprostředkování poznatků, nebo ve výchově a vzdělávání? (úkoly školy)
  • Má být školský systém vybudován podle vertikálního členění nebo má být utvářen horizontálně a jednotně? (základní modely organizace školství)
  • Které stupně sekundární školy má dítě navštěvovat: gymnázium, středné odborná škola, učiliště? (poradenská činnost učitelů, uplatnění absolventů)
  • Může žák sám určovat, čemu se chce učit, nebo má stát vymezovat obsahy učení? (tvorba a obsah učebních plánů)
  • Může se jedinec naučit učitelské profesi, nebo se musí učitelem narodit? (osvojování výchovných a didaktických dovedností)

Závěr

  • obecná pedagogika existuje, má své poslání v tom, že konstruuje obecnou teorii edukační reality (která odhlíží od specifické mnohotvárnosti konkrétních jevů a procesů edukace)
  • obecná pedagogika je dosud slabě vyvinuta z hlediska vědecké exaktnosti – je zatížena filozofujícími spekulacemi, nedostatečně využívá výsledků empirického výzkumu a neprovádí syntézu těchto výsledků vedoucích k vytvoření komplexního modelu edukační reality
  • „Historie pedagogiky 20. století je historií ustavičně se rozšiřujícího okruhu rozdílných přístupů … Z toho vyplývá, že snaha hledat nějaký sjednocený pohled v teorii pedagogiky je iluzorní.“ CARR, W. Educational Theory and Its Relation to Practice.
otevrit odpovednik

Otázky

  • Čím se zabývá obecná pedagogika?
  • Jaké úlohy si klade obecná pedagogika?
  • O co usiluje obecná pedagogiky?
  • Z čeho čerpá poznatky obecná pedagogika?
  • Jak je pojímána obecná pedagogika v rámci disciplín a subdisciplín pedagogika?

Literatura

  • EBERLE, G., HILIG, A. Meyers Kleines Lexikon, Pädagogik. Mannheim: Bibliographisches Institut, 1988.
  • JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999.
  • JŮVA, V. et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno: Paido, 2001.
  • PAŘÍZEK, V. Obecná pedagogika. Praha: SPN, 1991.
  • POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl.
  • PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001.
  • SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007.
Mgr. Radek Pospíšil |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009  

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.