Úvod do pedagogiky
Pedagogická fakulta
Mgr. Radek Pospíšil

Problémy a specifika pedagogiky

• současná pedagogika je nucena přihlížet na mnohá specifika pedagogiky, ať už starší či nová a jsou před ní staveny větší či menší problémy
• týká se prostředí školy → výzkumné poznatky ze školní etnografie (popis a vysvětlování prostředí)

Specifika pedagogiky

specifika a problémy pedagogiky se projevují v přístupu k jednotlivým druhům výchovy z hlediska věku odlišně:

předškolní výchova a vzdělávání

• uvedení dětí raného věku do prostředí školního typu
• převládá názor, že předškolní výchova je jen hraní si s dětmi
• cílem je připravit dítě pro život ve společnosti, rozvíjet dítě a vzdělávat je
• dva modely mateřských škol
  • školský model (řazení dětí dle věku)
  • rodinný model (řazení nezávisí na věku, rodinný typ)

primární a sekundární nižší výchova a vzdělávání

• primární vzdělávání – prvních pět let povinné školní docházky (1.-5.ročník ZŠ)
• sekundární nižší vzdělávání – čtyři roky povinné školní docházky navazující na primární vzdělávání (6.-9.ročník ZŠ)
• základní vzdělávání – devět let povinné školní docházky
• vyučování předmětů na obecné úrovni
• problematika kvality škol – úroveň vesnice X město
• problematika velikosti tříd – většinou větší třídy, menší třídy však nesporné výhody
• problematika efektivity učení – ovlivněna rozdělováním žáků do skupin (různorodé, stejnorodé), organizací výuky

sekundární vyšší výchova a vzdělávání

střední školy (nepovinné, ale bez absolvování nemožnost vyššího uplatnění) – dělení na 1.–4. ročník středních škol nebo vyšší stupeň reálných gymnázií = kvinta – oktáva)

problémem kvalita a kvantita středních školy (v závislosti na dalším studiu na VŠ) a tím i možnost uplatnění

problémem i střední školy soukromého typu – chybí často motivace, školné, hodnocení

terciární výchova a vzdělávání

• dva typy
  • první stupeň (bakalářské, magisterské studijní programy a VOŠ)
  • druhý stupeň (doktorské studijní programy)
• problematikou poměr počtu zájemců vůči kapacitám vysokých škol
• uplatnění u všech oborů není rovnoměrné

výchova a vzdělávání dospělých (andragogika a gerontagogika)

• poměrně nízký zájem dospělých o vzdělávání (oproti EU)
• ekonomicky náročné, využívanější možnost rekvalifikačních kurzů
• vzdělávání dospělých (celoživotní vzdělávání) uskutečňováno s vidinou lepších platových podmínek
• zájem zejména o studium jazyků a rozšiřování kvalifikace v oboru
• neopomínána ani možnost vzdělávání seniorů (univerzita třetího věku)

uplatnění na trhu práce

• míra nezaměstnanosti v ČR stabilní, bez větších poklesů
• některé obory populárnější, jiné méně → projevuje se nabídkou pracovních míst
• společenské obory populární, technické obory menší uplatnění

Problémy pedagogiky (v jednotlivých pedagogických oblastech)

terminologie pedagogiky

• nepřesná a nejednotná, jinak chápána věřejností, oborníky a ve světě
• veřejnost – pedagogika souborem návodů a postupů používaných učitelem při vyučování
• odborníci – dělení na část teoretickou a praktickou, věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou
• problém i v pojetí pedagogiky jako pojmu v různých zemích
• zahraničí
  • Německo (autonomní monodisciplinární vědní obor orientovaný k filosofii)
  • Francie (sociální věda a multidisciplinární obor)
  • Anglie, USA (ve smyslu multidisciplinárních oborů pokrývajících edukaci)
• často také chybí literatura nebo není sjednocena

autorita

• moc uplatňovaná v souladu s hodnotami ovládaných za využití přijatelné a schválené formy
• respekt pozitivně či negativně ovlivňující výchovu
• pokud pedagogům schází vede k rozkladu skupiny a neúčinnosti výchovy

emoce

• psychický stav pramenící ze subjektivního prožívání vztahu k něčemu a někomu
• citová vazba mezi učitelem a žáky klíčová
• nepřeceňovat, ani nepodceňovat roli emocionality ve výchovně-vzdělávacím procesu

pozornost

• psychický proces, soustředěnost duševní činnosti člověka po určitou dobu na určitý objekt, jev nebo činnost
• schopnost udržet si pozornost žáků
• pozitivně tuto schopnost ovlivňuje autorita, motivace a zajímavost výkladu

funkční gramotnost

• vybavenost člověka pro realizaci různých aktivit potřebných pro život v současnosti
• lidé, kteří neumějí číst a psát jsou označováni za negramotné
• problémem zejména rozvojových zemí, u nás negramotnost 1–3 %
• důležité zkoumat příčiny vedoucí k funkční negramotnosti – dva faktory
  • pedagogické faktory – obsah školního vzdělávání není plně zaměřen na osvojování činností uplatnitelných v praktickém životě
  • socioekonomické a sociokulturní faktory – u lidí z určitých sociálních vrstev významně vyšší výskyt funkční negramotnosti (sociálně patologické rodiny, některé etnické skupiny, současná vizuální kultura a pasivní konzumace)

multikulturní výchova

• transdisciplinární oblast spojující přístupy pedagogiky, kulturní antropologie, interkulturní psychologie, sociologie
• proces jehož prostřednictvím si jednotlivci mají utvářet dispozice k pozitivnímu vnímání a hodnocení kulturních systémů odlišných od jejich vlastní kultury
• konkrétní vzdělávací program zabezpečující žákům z etnických, rasových, náboženských minorit učební prostředí a vzdělávací obsahy přizpůsobené specifickým jazykovým, kulturním potřebám žáků
• problémem je, zda u takovýchto skupin uplatňovat programy stejné jako pro žáky české nebo zda vytvářet pro tyto žáky programy speciální a specifické
• problémem také samotné uplatňování edukačních konstruktů multikulturní výchovy v edukační realitě → výzkumně prozatím nepostiženo
• tři výzkumné problémy této oblasti:
  • v jakém věku dětí a z jakých zdrojů vznikají negativní postoje vůči příslušníkům jiných ras nebo etnik
  • jaké jsou současné postoje mladých lidí k imigrantům
  • jaký je vliv školního kurikula jako jednoho ze zdrojů kulturních předsudků
• vždy klást důraz na potlačování rasistických a xenofóbních projevů vůči žákům jiných ras a etnik

spolupráce rodiny a školy

• rodina a škola musí spolu komunikovat a kooperovat, oblast teorie partnerství rodiny a školy
• rodina i škola vzdělávají a vychovávají – základní výchovně-vzdělávací instituce
• realita však často odlišná
• škola často pojímána jako nutnost a rodiče se školou odmítají komunikovat → negativní pro dítě
• opakem angažovanost rodičů pro školu → pozitivní vliv na dítě
• vztahy mezi školami a rodiči spíše stagnují než by byly zintenzivňovány

alternativní a inovativní školy

• nutnost teoreticky oddělit pojmy alternativní a inovativní škola
• rozhodujícím kritériem pro posouzení o jakou školu se jedná je odlišnost od standardu převládajícího ve vzdělávacím systému
• alternativní škola – vzdělávací instituce vyznačující se nějakou pedagogickou specifičností, na rozdíl od standardní, běžné školy
  • alternativní přístupy pochází většinou ze zahraničí a jejich využití je velmi přínosné ve výchovně-vzdělávacím procesu
• inovativní škola – škola, která přešla od spontánních dílčích inovací k podstatným systémovým změnám v cílech, metodách a organizaci vyučování
  • inovativních škol v ČR velmi málo, jsou prakticky součástí alternativního školství
• pedagogická teorie studuje alternativní školství z hlediska historie:
  • alternativních škol a přístupů (navazuje zejména na reformní školství a nejznámější školy jsou waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenská, daltonská a winnetská)
  • moderních typů alternativních škol (otevřená škola, zdravá škola, magnetová škola, škola bez ročníků, angažované, autentické, prožitkové, aktivní učení)
• rozdíly mezi státními a soukromými školami (většina alternativních škol jsou školy soukromé)
• problém – jak efektivně financovat soukromý sektor v oblasti vzdělávání a výchovy

evropská dimenze ve vzdělávání

• princip prostupující vzdělávacími systémem, podporující chápání širších evropských souvislostí a perspektiv vzdělávání
• úkol zavádět do školním kurikulu témata umožňující žákům a studentům osvojovat si vědomosti o jiných evropských národech a etnicích
• programy týkající se vzájemné výměny studentů (TEMPUS, SOCRATES)
• často však výchova „k evropanství“ bývá na základních školách plně opomenuta
• zařazovat do souvislosti s „výchovou k lásce k vlasti“
• pedagogický výzkum evropské dimenze odhaluje problémy a nové úkoly:
  • změna myšlení mladých lidí ve směru k evropanství
  • osvojení si pozitivních a tolerantních postojů k příslušníkům jiných národů a etnik
  • projevení pozitivního vlivu tohoto typu vzdělávání na eliminaci předsudků mezi příslušníky jednotlivých národů a etnik
• oblast není dostatečně zpracována
• problém – předsudky při přijímání studentů z jiných zemí (rasismus, xenofobie, snižování možností našich studentů na přijetí na VŠ)

kázeňské problémy na základních školách (zejména šikana)

• poměrně velký problém se kterým se setkávají učitelé na většině ZŠ
• existuje několik typologizací kázeňských problémů (CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy):
  • vandalismus
  • násilné jednání vůči žákům (šikana)
  • násilné chování vůči učitelům
  • jednání a chování žáka pod vlivem alkoholu
  • jednání a chování žáka pod vlivem drog
  • kouření - pozdní příchody a chození za školu
  • podvádění při testech
• jednotlivé problémy ještě děleny do dvou oblastí – lehčího a těžšího charakteru
• na školách převažují problémy lehčího charakteru (vyrušování, absence domácích úkolů, pozdní příchody do školy)
• z problémů těžšího charakteru se na školách nejčastěji vyskytuje násilné jednání vůči žákům (šikana) – fyzické nebo psychické týrání žáků
• důležité odhalení projevů a řešení
• nutno dodržovat základní pravidla přístupu, odhalování a řešení kázeňských problémů
• problematikou šikany se u nás zabývá Bendl, Kolář, Říčan ad.

environmentální výchova

• budování pozitivního vztahu k přírodě, který je základem šetrného a předvídavého chování a jednání
• děti musí být vedeni k co nejšetrnějšímu chování k přírodě a jednání ve smyslu nutnosti nepoškozovat přírodu
• výchova a vzdělávání jak ve škole, tak v pomáhajících institucích (např. Lipka), ale klíčové postupně budovat ekologicky šetrné myšlení a jednání u rodičů dětí
• problém – nevhodná medializace ekologické a environmentální problematiky, převažují názory značně diskutabilní