Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Základy pedagogického výzkumu


  • pedagogickým výzkumem získáváme praktická data uplatnitelná v pedagogické teorii
  • nabízíme pouze stručný vhled do této problematiky
  • rozlišujeme několik druhů pedagogického výzkumu dle následujících faktorů (Průcha, Gavora):
  • míra obecnosti
    • základní – badatelský výzkum, cílem je obohatit vědění, řeší klíčové problémy
    • aplikovaný – cílem je využití výsledků v praxi, řeší konkrétní problémy praxe
  • vztah ke skutečnosti
    • teoretický – využívá abstrakce, analýzy, syntézy, modelů atd., nepracuje s konkrétními daty
    • empirický (praktický) – spojení s praxí, realitou, exaktní metody, konkrétní poznatky
  • základní paradigma
    • kvantitativní – exaktní metody, ověřování hypotéz, statistické nástroje, počet
    • kvalitativní – popis, prožitek, postižení jedinečnosti, kvalita jevu
  • zaměřenost způsob využití
    • akční – reaguje na určitou potřebu, na dílčí problém praxe; směřuje přímo do praxe; řeší je učitelé, ředitelé; na škole, v kraji
    • strategicko-koncepční – podklady pro rozhodování a dlouhodobé plánování, teoretický, ale opřen o empirický výzkum, směřován obecněji a s širším časovým horizontem
  • komplexnost objasňování
    • monodisciplinární – používá teorie a nástroje jedné disciplíny
    • interdisciplinární – integrace poznatků a přístupů vícera disciplín
    • transdisciplinární – řešení problému se skládá jako mozaika pohledů všech disciplín, které mají k řešení problému co říci
  • účelovost
    • deskriptivní – charakterizuje, popisuje stav
    • diagnostický – charakterizuje stav (úroveň, příčiny) a dává doporučení
    • explorativní – heuristické, odhalení nového
    • explikativní – co je a proč, verifikace hypotéz
    • evaluační – hodnotící
  • prostředí realizace výzkumu
    • laboratorní – realizovaný v laboratorních podmínkách
    • terénní (přirozený) – přímo na školách, např. Školní etnografie
  • výzkumné přístupy a metody
    • experimentální – ověřující vědecké hypotézy
    • observační – pozorování
    • longitudální – dlouhodobý
    • průřezový – dlouhodobý průřezový
    • komparativní – srovnávací
    • historický – zkoumání jevu v celé minulosti
    • prognostický – teoretické zkoumání
    • interkulturní – mezikulturní
  • délka trvání
    • krátkodobé – krátká doba trvání výzkumu
    • dlouhodobé (longitudální) – relativně dlouhá doba trvání výzkumu
  • míra postižení předmětu
    • dílčí – do hloubky, částečný, speciální
    • komplexní – pohled z různých hledisek, multidisciplinární
  • přístup, postup
    • ex post facto – většina pedagogických výzkumů, pozorujeme závisle proměnnou, nezávisle proměnná známa, zjišťujeme její vliv
    • experiment – opačný postup – ověřujeme, zda předpokládaná intervenující proměnná, když ji měníme vyvolá změny v proměnné, kterou považujeme za na ní nezávislou
  • dle základního paradigmatu rozlišujeme dva základní druhy výzkumu:
  • kvantitativní výzkum
    • získává objektivní důkazy, ověřuje teorie a hypotézy, potvrzuje nebo vyvrací teorii
    • plánovitě ověřuje hypotézy, zjišťuje kauzální vztahy
    • deduktivní myšlenkové postupy, relativně velké množství zkoumaných
    • experiment, dotazník, testy, standardizované pozorování
    • standardní postupy, validita a reliabilita zjišťována statisticky, výzkum lze zopakovat
  • kvalitativní výzkum
    • zaměřuje se na porozumění chování lidí v přirozeném prostředí, vytváří teorii, generuje hypotézy
    • shromažďuje údaje o konkrétním chování lidí a o jeho kontextu, zaznamenává se a interpretuje, v průběhu výzkumu se vynořují hypotézy
    • induktivní myšlenkové postupy, menší množství zkoumaných (žák, třída, škola)
    • dlouhodobý terénní výzkum, pozorování s různou mírou zúčastněnosti
    • problematická z hlediska výsledků, často subjektivní, triangulace dat, metod, výzkumníků, teorie (porovnání podobných výzkumů, podobných jedinců v podobném kontextu, použití více metod)
  • některé pojmy pedagogického výzkumu
  • hypotéza
    • předpoklad
    • tvrzení
    • podmíněný výrok o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými
    • odpověď na výzkumnou otázku
  • proměnná
    • empiricky definované znaky jevu a jeho projevy
    • na základě jejich vztahů lze konstruovat hypotézy
    • rozlišujeme nezávisle proměnné, závisle proměnné a intervenující proměnné+
  • vědecký výzkum
    • promyšlený přístup k poznávání
    • pro přesnost důležitá kritičnost, sebekontrola
    • umožňuje nejen popis jevů, ale také analýzu a interpretaci, porozumění
    • kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy
  • empirický výzkum
    • způsob vědeckého zkoumání, jehož předmětem jsou jevy konkrétní vzdělávací reality
  • koncipování výzkumu (postup)
    • hledání a formulace výzkumného problému
    • vymezení a formulování výzkumného pole
    • stanovení hypotézy
    • vymezení základního souboru a výběru (vzorku)
  • výzkumný projekt
    • formulace výzkumného problému, vysvětlení základních pojmů (proměnných)
    • autor shrnuje dosavadní řešení problému, analyzuje výzkumné pole
  • předvýzkum
    • slouží ke zpřesnění vlastní výzkumné strategie
  • kontrola průběhu výzkumu
    • vstupní – kvalita projektu v přípravné fázi
    • průběžná – posuzuje realizaci projektu
    • závěrečná – hodnocení výsledků výzkumu
  • zpracování výsledků
    • rozhodnutí o formě zpracování
    • sběr a třídění získaných údajů
    • zpracování utříděných dat (statistická, kvalitativní analýza)
    • interpretace – srovnání mých výsledků s jinými
  • završení vlastního výzkumu
    • vypracování výzkumné zprávy
  • týmový výzkum
    • spolupráce více výzkumníku, mezioborový výzkum, negativem velikost výzkumného týmu nebo problém v nalezení společného jazyka
  • výzkum musí splňovat tyto požadavky:
    • validita – schopnost výzkumného nástroje zjišťovat nebo měřit právě to, co je záměrem výzkumného pracovníka
    • reliabilita – vyjadřuje přesnost a spolehlivost při aplikace výzkumného nástroje
    • reprezentativnost – edukační jevy mají hromadnou povahu, vyskytují se ve velkém počtu › výzkumník musí provést výběr z celkového souborů jevů
    • triangulace – aby se zvýšila validita výzkumu v těch případech, kdy použití pouze jedné metody nezaručuje, že výsledky jsou dostatečně objektivní a pravdivé
  • soustava metod pedagogického výzkumu
  • pojetí liší se dle autora typologizace
  • metody a techniky empirického výzkumu (Pelikán)
  • explorativní metody
  • informace získává z výpovědí samotné sledované osoby, problematická validita výsledků
    • dotazník – zjištění dat o respondentovi, které tazatele zajímají, velké množství respondentů, odpovědi však subjektivní
    • anketa – nespecifikován okruh dotazovaných, odpovídá kdo chce
    • autobiografie – psychologická metoda, respondent zpracovává svůj životopis, hlubší náhled do vývoje člověka
    • rozhovor
      • strukturovaný (otázky předem připraveny)
      • částečně strukturovaný (počátek rozhovoru volný, vstřícná atmosféra)
      • nestrukturovaný (neformální, funkce doplňující nebo orientační)
    • beseda – rozhovor s více účastníky, kratší čas pro poznání více východisek, ale problém ovlivňování se
  • ratingové metody
  • měří jevy, které nejsou přesně změřitelné
  • škály, posuzovací stupnice – několik skupin škál, numerická, grafická, standardní, kumulativní, posuzovací škála s nucenou volbou
  • expertní šetření
  • metoda Q-třídění
  • nepřímá technika posuzování pedagogických jevů respondenty a experty
  • kombinuje ratingovou metodu, psychometrii a statistické procedury
  • Q-typy › balíčky karet
  • psychosémantické metody
  • poznání individuálních systémů významů, které vkládají do interpretace slov jednotlivý lidé
    • technika slovních asociací
    • sémantický diferenciál – umožňuje proniknout do individuálních významů pojmů v pojetí jednotlivých respondentů
  • obsahová analýza
  • analýza pramenů pedagogického výzkumu
    • analýza osobních dokumentů – o žácích, pracovnících školy
    • analýza školských a školních dokumentů – dokumenty popisující pojetí výuky
    • analýza školních ukazatelů – absence, prospěch
  • testy
  • přesné, objektivované měření osobních kvalit, činnosti osobnosti a jejich výkonů
  • nástroj systematického zjišťování (měření) výsledků výuky
    • testy psychologické – inteligence, osobnost
    • testy psychomotorické – předpoklady pro pohybové schopnosti
    • testy didaktické – školní výkon žáka
  • projektivní metody a techniky
  • metoda výzkumu osobnosti konfrontující zkoumaného s určitou situací, ve které bude odpovídat podle smyslu, který pro něj tato situace má
    • verbální projektivní metoda – slovní asociační experiment, test nedokončených vět
    • grafická projektivní metoda – analýza písma, kresby
    • manipulační techniky
  • metoda měření sociálních vztahů
    • sociometrické techniky – preferenční stupnice lidí s nimiž komunikujeme
    • techniky zkoumající preferenční postoje – předpojatost vůči lidem, skupinám
  • behaviorální metoda
  • pozorování určitých jevů, situací, chování jednotlivců i skupin a jejich interakce
    • řízené pozorování – záměrné, systematické, cílevědomé, plánovité
    • interakční analýza – zjišťuje stav struktury a činností ve skupině
  • experimentální metoda
  • umožňuje ověření hypotéz prostřednictví, změn nezávislé proměnné
    • laboratorní – maximálně čisté prostředí s minimem vnějších vlivů, v němž by se měření vlivů nezávisle proměnné co nejoptimálněji přiblížilo požadavkům vědy
    • simulační – snaha o vytvoření podmínek napodobujících reálné podmínky, ve kterých lidé normálně řeší problémy
    • přirozený – využívá přirozené životní situace, aby při potřebném stupni kontroly mohly být zaváděny a ovlivňovány proměnné
    • formující  – prováděn v normálních podmínkách, zaměřuje se na změny, zásah do životní situace, podmínek
      • explorační – neopírá se o teorii, sonduje
      • konfirmační – ověřuje teorii
      • kruciální – potvrzuje jednu a vyvrací alternativní teorie
  • metoda školní etnografie
  • volí kvalitativní přístupy k analýze pedagogických jevů
  • pokouší se o vhled do prostředí očima těch, kteří se na jeho tvorbě podílejí
  • metoda logitudinálního šetření
  • opakované měření u stejné skupiny osob

typologizace metod dalšími autory (Gavora):

  • metody kvalitativního výzkumu
    • participační pozorování
    • etnografické interview
    • výzkum životního příběhu učitele

typologizace metod dalšími autory (Skalková):

  • empirické metody
    • pozorování
    • experiment
    • dotazník
    • rozhovor
    • obsahová analýza dokumentů
    • techniky měření (ústní, písemné, praktické zkoušky, testy, škálování, měření v oblasti sociálních vztahů)
  • teoretické m.
    • analýza, syntéza a dedukce, indukce
    • modelování (myšlenkový experiment)
  • historicko-srovnávací metody
    • metoda genetická, srovnávací, historicko-srovnávací
    • metoda historická
  • různí autoři (Průcha, Pelikán, Gavora, Švec, Skalková) uvádí celkem přes dvacet různých metod a technik pedagogického výzkumu
otevrit odpovednik

Otázky

  • Co získáváme pedagogickým výzkumem?
  • Co je to účelovost pedagogického výzkumu?
  • Jaké může byt prostředí realizace výzkumu?
  • Jaké jsou výzkumné přístupy a metody pedagogického výzkumu?
  • Jaké formy sběru dat se používají v kvantitativním výzkumu?

Literatura

  • JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999.
  • GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.
  • CHRÁSKA, M. Didaktické testy. Brno: Paido, 1999.
  • MAŇÁK, J., ŠVEC, V. (Ed.). Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004.
  • PELIKÁN, J. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha: Karolinum, 2004.
  • POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno: MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. https: // is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl.
  • PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha: Portál, 2000.
  • PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha: Portál, 2001.
  • SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983.
Mgr. Radek Pospíšil |
Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita |
Nahoru, návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2009  

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.