Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Oslabení pohybové soustavy

Z pohledu zdravotní tělesné výchovy řadíme mezi oslabení pohybové soustavy

  • Svalovou dysbalanci v rámci horního zkříženého syndromu
  • Svalovou dysbalanci v rámci dolního zkříženého syndromu
  • Oslabení horní končetiny (rameno, loket, zápěstí)
  • Oslabení dolní končetiny (kyčel, koleno, hlezno)
  • Osové vybočení páteře (skolióza)

Svalové dysbalance

Vznikají jako adaptační mechanizmy na exogenní vlivy v oblasti svalstva. Dochází ke zcela přesné a zákonitě diferencované reakci v tom smyslu, že některé svaly reagují na tyto vlivy útlumovými projevy, kdežto jiné svalovým zkrácením. Vlivem adaptace jsou některé svaly (svalové skupiny) pravidelně oslabené a ochablé, jsou méně aktivovány a podléhají involuci. Jedná se o svaly s převahou bílých svalových vláken, tj. inervovaných převážně velkými α-motoneurony – svaly fázické

Naopak u některých svalů dochází k hyperaktivitě, tyto svaly nabývají převahy a ve funkci nahrazují svaly oslabené. Jsou hypertonické a jejich klidová délka se zkracuje. Mají převahu červených vláken, inervovaných malými α-motoneurony – svaly posturální.

Následkem těchto adaptačních změn vznikají typické svalové dysbalance, které jsou do jisté míry konstantní a charakteristické. Mluvíme pak o syndromech (např. horní a dolní zkřížený syndrom), které mají i svůj klinický význam. Jsou také charakteristické pro určité skupiny lidí.

Svalové dysbalance zjišťujeme pomocí vyšetřovacích metod pohybové soustavy, které se užívají především ve fyzioterapii a zdravotní tělesné výchově.

E-zdravotní tělesná výchova
E-zdravotní tělesná výchova
Autoři: Martin Sebera, Lenka Beránková
Odkaz: http://www.fsps.muni.cz/~sebera/e-zdravka/
Popis: Stránky obsahují e-learningové materiály ke kurzu Zdravotní tělesná výchova, a to především jednotlivé cviky, popisy cviků a ukázky z anatomie svalů.

Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu

Posturální svaly jsou: m. soleus, flexory kolenního kloubu, bederní část vzpřimovače trupu, m. quadratus lumborum, střední a horní musculus trapezius, m. levator scapulae, adduktory stehna, m, rectus femoris, m. tensor fasciae latae, m, iliopsoas, šikmé břišní svaly, mm. pectorales, m. subscapularis, mm. scaleni, m.sternocleidomastoideus a flexory horních končetin – podrobněji na stránkách http://www.fsps.muni.cz/~sebera/e-zdravka/ v kapitole „Anatomie-svaly“.

Svaly s tendencí k oslabení

Fázické svaly jsou: gluteální svalstvo, dolní část trapézového svalu, m.serratus ant., m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. deltoideus, m. tibialis ant., extenzory prstů nohy, mm.peronei, m. vastuts med. et lat., přímé břišní svaly, hluboké flexory hlavy a krku, hluboký stabilizační systém a extenzory na horních končetinách – podrobněji na stránkách http://www.fsps.muni.cz/~sebera/e-zdravka/ v kapitole „Anatomie-svaly“.

Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu

Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu
Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu

V tomto syndromu dochází ke zkrácení horních vláken m. trapezius a m. levator scapulae a k převaze m. sternocleidomastoideus. Jedním z nejčastěji zkrácených svalů je m. pectoralis major. Hluboké flexory hlavy a krku a dolní fixátory lopatek (pars ascendens et transversa m. trapezii, mm.rhomboidei a m. serratus ant.) jsou oslabeny. Rovněž i paravertebrální svaly v thorakálních segmentech bývají relativně slabší.

Uvedená svalová dysbalance je provázena výraznou změnou statiky a hybných stereotypů. Dochází k předsunu hlavy s přetížením cervikokraniálního a cervikothorakálního přechodu, krční hyperloroza je podporovaná zkráceným m. trapezius (horní vlákna). Vznikají tzv. gotická ramena s elevací celého pletence ramenního, kulatá záda a abdukce s rotací lopatky. Změněná poloha lopatky je zvláště významná při výkladu patogenezy některých bolestivých stavů ramenního kloubu, jako je tzv. cervikokraniální nebo cervikobrachiální syndrom. Abdukce a rotace lopatky vede ke strmějšímu průběhu osy ramenní jamky, což přetěžuje výše uvedené svalstvo a celý závěsný kloubní fixační aparát. Déle trvající přetížení způsobuje degenerativní projevy.

Výše uvedená dysbalance vede tedy nejen k statickému přetížení krčních a hrudních segmentů páteře, ale je také předpokladem změn hybných stereotypů v oblasti pletence ramenního. Ty se projevují prakticky při všech pohybech v ramenním kloubu.

Možnosti nápravy:

Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu

Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu
Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu

V rámci tohoto syndromu jsou zkráceny flexory kyčelního kloubu (m. iliopsoas, m. rectus femoris, m. tensor fasciae latae), vzpřimovače trupu, a to v lumbosakrálních segmentech – ST, nikoliv hrudních. Dochází k útlumu a oslabení v gluteálních svalech, a to jak v m. gluteus maximus, tak medius a minimus. Insuficience gluteálního svalstva je důležitá a má zásadní význam pro držení těla. Oslabeny jsou břišní svaly a tzv. hluboký stabilizační systém (mm. multifidy a hluboké rotátory páteře). Oslabení břišního svalstva se považuje za jednu z nejčastějších příčin bederní hyperlordosy. Ke vzniku hyperlordosy je však třeba dysbalance všech čtyř jmenovaných skupin. Zmíněná dysbalnce vede k změně statických a dynamických poměrů. Vznikne anterverse pánve, dochází k flekčnímu postavení v kyčelních kloubech a ke zvýšené lordóze v lumbosakrálním přechodu. To je provázené změnou rozložení tlaků na kyčelní klouby a na lumbosakrální segmenty. Vedle změny těchto statických poměrů jsou důležitější změny dynamické. Dochází k chybnému přebudování stereotypu kroku

Možnosti nápravy

Úprava pracovního místa dle ergonomických zásad

Zařazení vhodných vyrovnávacích cvičení zaměřených především na:

Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2011

Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.