Praktické tipy týkající se péče o blízké pacienta

Dostupnost péče o blízké pacienta

Péče by měla být zaměřena především na toho, kdo o pacienta bezprostředně pečuje, pokud to však zdroje a kapacity umožňují, je vhodné péči poskytnout i dalším blízkým pacienta. Podpora by se měla dostat blízkým všech nevyléčitelně nemocných pacientů, kterým je poskytována paliativní péče. Proto je dobré mít o možnostech této podpory stručný přehled, abychom k ní mohli blízké pacienta odkázat v případě potřeby.

Hodnocení situace, vnímání a potřeb blízkých pacienta

Screening a hodnocení psychosociálního a spirituálního distresu blízkých pacienta a rizikových faktorů komplikovaného truchlení by mělo proběhnout již při přijetí pacienta do péče, ne až po jeho úmrtí. Toto hodnocení by mělo probíhat pravidelně na komplexní a multidisciplinární úrovni.

Blízcí pacienta se mohou svěřit různým členům týmu s různými problémy a starostmi a zdaleka nemusí vše sdílet pouze s lékařem. Naopak rozhovory týkající se jejich situace a potřeb může vést např. zdravotní sestra nebo sociální pracovnice, které mají mnohem lepší přehled o náročnosti péče o konkrétního pacienta a o možnostech podpory atd. Právě zátěž týkající se např. praktických aspektů péče o nevyléčitelně nemocného svěřují blízcí pacienta spíše ošetřovatelskému personálu.

Pro plánování další péče je také důležité seznámit se se sociální situací pacienta a jeho blízkých. Bydlí pacient sám nebo s ním bydlí někdo, kdo o něho může pečovat? Stará se pečující o někoho dalšího (např. malé děti)? Pracuje pečující nebo je s nemocným doma? Má možnost pracovat na dálku? Je někdo další, kdo by mohl pečujícímu pomoci a asistovat?

Zároveň je třeba si uvědomit, že ne všichni chtějí nebo mají možnost z jakéhokoliv důvodu (např. finanční situace, situace v rodině apod.) o svého blízkého pečovat, i když to může být pacientovo přání (být propuštěn do domácího prostředí nebo zemřít doma). To je třeba respektovat a neodsuzovat, příp. pacienta nebo jeho blízké do ničeho netlačit. Naším velkým úkolem je proto pomoci hledat pacientovi a jeho blízkým možnou společnou cestu, jak vše zařídit.

Součástí hodnocení by měla být rovněž identifikace vlastních zdrojů a kapacit blízkých pacienta pro zvládnutí procesu truchlení.

Management symptomů pacienta

Dobrý management symptomů pokročilého nevyléčitelného onemocnění terminálního pacienta může snížit riziko vzniku komplikovaného truchlení blízkých pacienta. Stejně jako maximální snaha vyhovět přáním pacienta a podpořit blízké pacienta v jejich splnění, např. umírání v domácím prostředí s podporou mobilního hospice.

Strukturované informace a podpora

Komunikace paliativního týmu s pacientem a jeho blízkými by měla být jasná, srozumitelná a především upřímná. Když pacient souhlasí, jsou informace o onemocnění, jeho stádiu a očekávatelném průběhu, možnostech léčby, nežádoucích účincích, managementu a krátkodobých i dlouhodobých cílech péče důležité i pro jeho blízké z hlediska dalšího plánování. Tyto informace mohou mít vliv na jejich další rozhodování a plánování péče (např. zda si mohou vzít volno ze zaměstnání, aby mohli o blízkého pečovat, výběr a zajištění různých pečovatelských služeb do domácího prostředí, návštěva blízkých žijících v zahraničí apod.).

Pro blízké je také důležité, když se mohou na blížící se odchod jejich příbuzného připravit, když vědí, co mohou očekávat, jak to pravděpodobně bude probíhat.

Více o zásadách komunikace s pacienty a jejich blízkými zmiňujeme v lekci 6.

Zároveň je také důležitá edukace blízkých pacienta, např. poskytnutí kontaktů, kam je možné se v případě potřeby obrátit o pomoc (např. paliativní ambulance, kam mohou v případě potíží zavolat a poradit se), edukace a nácvik základních úkonů ošetřovatelské péče ve spolupráci se zdravotními sestrami (např. převazy ran, aplikace léků) atd.

Osvěta týkající se zármutku, truchlení a péče o pozůstalé

Navázání kontaktu s člověkem, který prožil v poslední době ztrátu blízkého člověka, není nikdy jednoduché. Jak vyjádřit soustrast? Co říct? Jaká volit témata k dalšímu hovoru? Jak se chovat? Vždy je nejlepší možností zvolit přirozený a upřímný přístup, vyjádřit soucit. Můžeme se truchlícího např. zeptat, jestli bychom pro něho mohli něco udělat, jestli bychom mu mohli nějak pomoci. Další tipy Jak být nablízku pečujícím? a Jak být nablízku pozůstalým? si můžeme přečíst na webu Umírání.cz.

Specializované intervence

Většina pečujících a blízkých pacienta se se složitou situací a se ztrátou blízkého člověka dokáže vyrovnat i bez profesionální pomoci či intervence, ačkoliv to může trvat dlouhou dobu. Někdy ale blízcí potřebují podporu odborníka již během péče o blízkého v pokročilém stádiu nevyléčitelného onemocnění nebo po jeho úmrtí, když dojde k narušení přirozeného procesu truchlení.

Intervence specialisty mohou zahrnovat různé formy psychoterapie, např. kognitivně-behaviorální terapii pro komplikované truchlení, Focused Family Grief Therapy, Complicated Grief Treatment (CGT) apod. Více informací o tom, jak může terapie CGT probíhat, popisuje v rozhovoru o truchlení Veronika Drnková z Cesty domů, která rovněž tuto metodu využívá ve své praxi.

Dále také online podporu např. formou internetové poradny nebo telefonické linky, nebo organizace různých podpůrných skupin. Další možností je v indikovaných případech nasazení psychofarmakologické léčby, např. anxiolytik či antidepresiv.