Inspirace programy zaměřenými na péči o blízké pacienta

Jaké jsou nejčastější potřeby pozůstalých? Zde uvádíme několik příkladů:

• reflektování složitosti situace ztráty blízkého ostatními
• informace o procesu truchlení a o jeho průběhu
• možnost ptát se na otázky a hledat odpovědi
• identifikace členů rodiny, u nichž je vyšší riziko komplikovaného truchlení
• možnost vyjádřit své myšlenky a pocity a možnost sdílet svůj příběh
• možnost setkat se s dalšími lidmi, kteří prožili podobnou ztrátu
• informace týkající se podpůrných aktivit v komunitě

Programy zaměřené na péči o blízké pacienta se zaměřují především na prevenci, která má nejčastěji podobu vzdělávacích aktivit, které provázejí pečující jednak po dobu, kdy je pacient v paliativní péči, tak po dobu po jeho úmrtí. Jaké informace jsou pro pečující užitečné? Např. jaký průběh nemoci mohou v nejbližším období očekávat, jaké jsou známky nekomplikovaného truchlení, které je přirozené po ztrátě blízkého člověka, a kdy je na místě naopak vyhledat odbornou pomoc, jaké strategie mohou pomoci ke zvládnutí období po smrti blízkého člověka a návratu do normálního života apod.

Některá zařízení např. pořádají různé vzpomínkové akce nebo mše svaté pro pozůstalé, vyjadřují soustrast pozůstalým různou formou, např. dopisem, pořádají různé vzdělávací akce a semináře zaměřené na proces truchlení a sdílení příběhů a zkušeností, nabízejí informace či různé průvodce procesem truchlení online na svém webu, jsou s pozůstalými delší dobu v kontaktu (např. telefonickém či e-mailovém) apod.

V rámci programů zaměřených na péči o blízké pacienta je ale neméně důležitou součástí i adekvátní vzdělávání a trénink pracovníků multidisciplinárního paliativního týmu, např. aby byli schopni dobře komunikovat s blízkými a rodinou pacienta v případě jeho úmrtí (informování rodiny, kondolence apod.), aby věděli základní informace o procesu truchlení a jeho průběhu nebo aby byli schopni zhodnotit rizikové faktory vzniku komplikovaného truchlení. Důležitá je rovněž možnost supervize poskytovaná jednotlivým členům multidisciplinárního paliativního týmu i týmu jako celku. V některých zařízeních se např. tým po úmrtí pacienta s odstupem sejde a evaluuje a debriefuje, jak péče o pacienta probíhala, jak se dařila, kde nastaly potíže apod.